Jak se dělají hybridní rajčata

Ano, máte hybridní semeno, což znamená, že z každého semínka Vám vyroste jiná rostlina například s jinými plody. Aby z toho něco bylo, musíte z těchto nových rostlin (F 1) vybrat tu rostlinu, která se Vám zdá svými vlastnostmi nová (krásné plody, odolná apod.) příští rok vyset pokud možno co nejvíce jejích semen a udělat nový výběr- budete mít semeno F2. Teď nevím přesně, ale po osmi letech byste měl dostat stabilní odrůdu F8, ale někde jsem četl, že je třeba při každém výběru pěstovat asi 128 rostlin (vychází to z Mendela). Pro mne to není a proto se o to ani nezajímám.

                   Mr Big

to ja se v tom rad pošťourám díky za odpověď

jen ted pro zmenu zas nechapu to jak tedy vznikne nehybridni nova odruda, ta se prece take musi zprvu,,udelat¨ tak, ze se zkrizi dve nehybridni odrudy, ne?

To jsme si nerozuměli. Já jsem popsal jak vznikne nehybridní odrůda. Hybridní je vlastně F1.  Jak dosáhnout toho, aby kříž Stupického a Zlatavy (F1) byl v první generaci jednotný to nevím. Pokud by byl, pak můžete každý rok si vyrobit znovu semeno tohoto rajčete jako kříž Stupického a Zlatavy (F1). To je vlastně princip jak se vyrábí semena F1, ale podle mne to není jen jednoduchý kříž mezi dvěma nehybridními odrůdami. Ale jistě je zde na webu někdo, kdo má daleko větší teoretické znalosti o genetice. Třeba nám to jednoduchou formou vysvětlí.

             Mr Big

jsem si myslel, ze to nebude tak jednoduche, snad nam to nekdo na konkretnim prikladu napise :)

Nehybridní odrůdy rajčat by měly být díky tomu, že rajčata jsou samosprašnou rostlinou, homozygotní. To znamená, že by měly mít v páru stejné geny, jak už jsem psal výše. Při křížení dvou odrůd by tak mělo v F1 generaci být potomstvo jednotné, jeden vždy stejný gen budou mít od jedné odrůdy, druhý od druhé. Ale při křížení dvou těchto v podstatě homozygotních linií záleží hodně na vzájemné kombinační schopnosti těchto linií. Při každém křížení homozygotních linií heterozní efekt nevzniká, musí se hledat, které linie ho vzájemně vytvářejí.

a mohu poprosit o konkretni,,náčtrt´´ a postup na daných odrůd, něco ve smyslu tu a tu odrudu opylime, z potomstva bude tohle to se nasledne.,.. a z toho se dál..

díky

Takhle to nefunguje, navíc neznám hybridní odrůdu, která by vznikla tímto způsobem (tj ze dvou nehybridních odrůd). Linie pro tvorbu hybridních odrůd se získávají například z potomstva hybridních odrůd, které samozřejmě štěpí, proto může z jednoho potomstva vzniknout po x letech několik homozygotních linií. Tyto se kříží s jinými liniemi (získanými buď z nehybridních odrůd nebo opět z jiného hybrida), aby se zjistilo, která kombinace je nejlepší. Je to běh na dlouhou trať, tvorba jedné hybridní odrůdy může trvat 10-20 let a zkoušených kombinací klidně stovky.

po pravde jsem chtel, nez na me porostou lisejniky, vyslechtit jednu dobrou odrudu, vidím, že to skutecne neni jen tak :((

Já už jsem vlastně obrostlý těmi mechy a lišejníky, ale teorie mn e také zajímá. Teď v zimním období na to bude čas, tak si skočím do Moravské zemské knihovny a něco si o tom přečtu- pro začátek mně bude stačit když plně pochopím Mendela a všechny jeho pokusy. Jinak pokud bych něco křížil, tak jedním z rodičů by jistě byla některá z těchto tří odrůd: Sláva Porýní (byla použita pro šlechtění Stupických rajčat, Stupické polní rané- v celém světě známé jako Stupice a velmi často používané ke křížení a nakonec také Stupické skleníkové které je v americe teprve v čtyřech posledních letech prodáváno pod názvem Moravský div. Obě Stupická rajčata jsou vlastně (Sláva Porýní x Mikádo) X Solanum racemigerum. Mikádo bylo biftekové rajče něco jako Brandywine.

                   Mr Big

kdyby aspon byla ceska literatura na slechteni, ale neni nic, myslim, ze je jen jedna a ta je o repce, obilí a hrachu, tedy zadna plodova zelenina :(ale je pravda, ze studium techto veci lze jen nyni, pak uz je blázinec a shon a clovek nevi co driv