Nedá mně to, ale musím na tento dotaz starý dva roky odpovědět:
1.Rostliny za oknem mohou využít maximálně 50% oblohy, tj. 50% rozptýleného světla oproti rostlinám ve volné půdě a ve skleníku.Toto osvětlení ještě se čtvercem vzdálenosti rostlin od okna rychle klesá.
2.V případě, že nesvítí slunce naměříte luxmetrem na všech oknech přibližně stejné množství světla (Lx).
3.Na jižním okně, při svitu slunce se hodnota naměřeného osvětlení několikanásobně zvýší, ale zvýší se i teplota (skleníkový efekt),musíte rostliny více zalévat a dojde k bujnému růstu do výšky, často 1cm i více za den. Nejhůře jsou na tom sazenice ve druhé a dalších řadách, které aby dostaly svůj podíl světla tak se musí více vytáhnout. Ale potom mohou nastat i dny se zataženou oblohou, sazenice bujně rostou, mají dost vody a živin, přiměřenou teplotu, ale chybí jim dostatek světla. Nadále se vytahují. Toto je zejména problém pěstování sazenic rajčat z brzkého únorového výsevu, kdy v březnu ev. v dubnu je venku teplota hluboko pod 10 °C a za oknem máte teplotu okolo 30°C i více a nemáte skleník.
4.Dle mých zkušeností je lepší pěstovat sazenice rajčat na oknech, kde není přímě sluneční světlo ev. je pouze v ranních nebo pozdních večerních hodinách. Pochopitelně teplota v místnosti musí být někde na spodní hranici růstu rajčatových sazenic tj. cca 18°C, aby odpovídala světelnému požitku za oknem.
5.Jiná situace je při pozdnějších výsevech ve druhé polovině března, kdy můžete větrat a tím podstatně omezovat teplotu.
Mr Big