Krecht v nezámrzné hloubce, kde se temperuje nejen geotermální energií, ale traké metabolismem uložených plodin. Krecht musí být větraný (jinak vše zplesnivý) a směrem nahoru dobře izolovaný - zmíněné "vytápění" nemá velký výkon. Dát kolem hlíz igelit nemůže dobře skončit.
Brambory zmrzlé do na - 30 st podle mne nemají šanci vyklíčit - škroby se v nich rozštěpily na jednoduché cukry a ty rychle podlehnou hnilobě. Někdo uváděl u pěstování brambor, že mu vyklíčily zapomenuté a nesebrané brambory a měl další rok z nich úrodu. Mně se to stalo také, ale loni ani předloni nebyla prakticky u nás zima. Na skladování bez technických zařízení bych viděl ty plody, které jsou suché - luštěniny, ořechy, zrna. V literatuře se uvádí, že kdysi skladovali jablka v sudech zateplených slámou. Ale asi to muselo být také uvnitř domů, i když v nevytápěných místnostech. Kdysi se také skladovaly a prodávaly jablka v lodích (pontonech), protože tam bylo vlhko, stálá teplota a ta prakticky nikdy neklesla výrazněji pod bod mrazu (dokud řeka nepromrzla do hloubky ponoru lodi). Jednoduché konzervační metody (nasolení, sušení, uzení, příp. přírodní mražení) většinou vycházejí ze snížení obsahu vody (nebo omezení její aktivity) v uchovávané potravině. Viz sušené maso, solené ryby, uzené maso, zmrzlý mamut
, nebo vytvoření nevhodného prostedí pro rozvoj mikroorganizmů (kyselé nálevy, v přírodě i kyselá voda z rašelinišť) Jirka
