Hokkaido - uhnívání plodů

Setkávám se v posledních dnech s následujícím problémem. Už desítky nahnilých plodů jsem musel utrhnout. Jsou ve velikosti asi 3 až 10 cm a vyskytují se na všech možných stanovištích. Přitom na rostlinách jsou už jakž takž ke sklizni i velké plody. Vím, že se to tu řešilo, zkusím dát varianty odpovědí, ale nevím.

1. Okousání od slimáků

2. Špatné opylení

3. Nedostatek nějakého prvku (draslíku?)

4. Rostlina neuživí další plody, když má na sobě velké skoro zralé

5 a další?

Slimáci se mi moc nezdají, dělají to i větší plody, ale kdoví. Draslíku je v záhonu, kde se tak děje nejvíce, určitě dost z dřevěného popela. Asi othrám vše zralé nebo možná i skoro zralé, jestli to není 4. Jinak nevím. Napadlo by někoho něco? Děkuji.

Nejblíže pravdě bude asi za 4. Jak vedete šlahouny-po zemině, pnou se po konstrukci..., mají možnost doplňkově -po trase kořenit, mají tyto pomocné kořeny závlahu, VODU, ve které jsou rozpuštěné živiny, nebo zaléváte jen původní kořeny? Přihnojujete, jaká byla příprava půdy před výsadbou? Opylení bývá problém pokud se nepotkají v čase funkční samčí a samičí květy-to ale nejspíš víte, že? S.P.,Ch. 

Největší část, tj. 9 rostlin mám na kopci vytvořeném z kompostu, dřevěného popela a dvou vozíků koňského hnoje. Nahoře je pak vrstva obyčejné zeminy. Šlahouny plazícící se dolů mají možnost kořenit a taky ji někde využívají, ale s vodou to tam asi nemají moc dobré. Asi bych to měl selektivně někde zalít. Chci se ale vyhnout polití listů.Tady dosud nehnojím ničím dalším, jen tam velmi často odkapává voda nahoře uprostřed kopce přímo ke kořenům. Zde je největší počet plodů a ty velké jsou opravdu pěkné. Další je menší kopeček podobného složení se 4 rostlinami a plodností méně než poloviční.  Dále na dvou komposterech, kde taktéž nepřihnojuji, mám 4 rostliny a tam těch plodů je tak 5x méně na rostlinu. Na dalším vysokém záhonu 2 rostliny s uleželým kompostem občas trochu přihnojuji zákvasem nebo granulemi slepičinců a úroda pár plodů. Prostě ten velký kopec s 9 sazenicemi- tam je plodností úplně jinde. To uhnívání bych řekl že odpovídá počtu plodů a děje se všude. U zelených hokkaid se to projevuje netypicky žlutým zabarvením plodu a poté pak hnědnutím. U oranžových hnědými skvrnami.

Taky se mi to stalo, přestal jsem přihnojovat a víc zalívám a už jsou tam normální plody.

Děkuji za Vaše odpovědi. Ještě mě napadá nadbytek nějakého prvku, který blokuje prříjem jiného, v tomto případě asi draslíku. Např. nadbytek dusíku prý silně blokuje příjem draslíku. No každopádně jsem doufám rostlinám ulevil sklizní, i když jindy bych asi čekal u některých plodů na sytější zbarvení. Ale myslím, že to ničemu nevadí. Teď asi 14 dní na sluníčku a budou výborné. Jsem zvědav, jak rostliny nyní budou pokračovat v plození.

...tak čtrnáct dní na sluníčku? Něco bude na hniličku, další vata, jiné kámen. Teprve po Aničce se oplatí plody s ukončeným růstem-ve sklizňové zralosti několik dnů převalovat např. v nízké trávě-do zkorkovatění oddělkové ranky. Pak raději do sucha, stínu a mírného průvanu-záruka trvanlivosti.

Nepamatuji za ty roky, co je pěstuji, že bych měl tyto problémy. Pak je skladuji často do další sklizně, což se u Hokkaida téměř všude uvádí typicky tak do února.Cituji ze stránek pana Kvapila:

"Většina tykví musí po sklizni několik týdnů dozrávat. Můžete je rozložit venku na slunci na slámu nebo je nechat dozrát doma. Důležité je pohlídat stopky plodů, aby pořádně zaschly. Hniloba se totiž často šíří právě odtud."

Dále byly mou inspirací stránky paní Kolouchové, které bohužel již neexistují a kde bylo uvedeno zkušeným pěstitelem totéž. Nejedná se v mém případě o plných 14 slunečných dní, teď jsou např. pod přístřeškem chráněny před deštěm, ale když bývá hezky, vracím je na slunce.

No, ono je slunce a slunce. Na tom, co je teď, bych nic dozrávat nenechala v obavě, že se to uvaří. Možná ti pěstitelé mysleli spíš podzimní dny, kdy je chladněji (a většinou i vlhčeji) a slunce prostě pomáhá zaschnutí. Jinak mě hokkaida vydrží taky do začátku léta, pokud je nesníme. Nechávám je po sklizni jen doma na slámě, ne na slunci, protože už většinou často nesvítí a nechce se mi je přenášet. Ale je fakt, že v naší nadmořské výšce je sklízím tak nejdřív od září.

Nevím, nikoho nepřesvědčuji, že je to jediná cesta. Jen uvádím, co používám a dělám to tak i s cuketami a patizony, přičemž sklizeň začíná kolem poloviny července. Možná nikdy nebylo slunce v takové síle 14 dní v kuse a ani podle mě nebude teď. Na druhou stranu si říkám, kdyby bylo tak zničující, poškozovalo by i plody vystavené slunci, což rozhodně nepozoruji, spíš naopak. Asi se to jen nesmí přehnat.

Jak dlouho Vám potom vydrží cukety? Nevím, možná dělám něco špatně, ale mě vydrží při jakémkoli skladování max. 6-8 týdnů.