Hloubka sázení rajčat

Protože je dostanu předpěstované z folníku brzo a silné, dal jsem je letos přikořenit z malých květníků do kelímků od 500g jogurtu. Při sázení na záhon bal pokládám naležato, aby nad balem bylo 10 cm zeminy, zbytek obloukem nahoru. Letos mi první vijany ležely na zemi. Pokud je držím do zmrzlých, dost táhnou, takhle je zbrzdila tvorba kořenů, ale současně krásně kvetly. Je pravda, že se musí hodně zalévat, ale v půl metru už bych tahal kameny. Rodiče jsou agronomové, já laik. Prý má rajče rádo teplo na kořeny, no letos je teplo i v těch 50cm.

Od jara se teplota v různých hloubkách liší pouze o pár stupňu, letos ve studeném květnu byla hlouběji dokonce i teplejší než na povrchu. Výhoda je, že se vytvoří kořeny po celá délce zapuštěného stonku, a vláha se bere z té vrstvy, kde je zrovna v tu kterou dobu k dispozici. Bylo to krásně vidět na kořenech, když jsem na podzim rajčata rušil.

Sázím stejně jako SPCH, mírně šikmo (cca 60°).           Lída

Sázím rajčata individuálně hluboko, podle velikosti sazenice. Pokud je sazenice vytáhnutá, tak jde i kus stonku do země, aby se nelámala. Pokud není, a je to pěkná dobře rostlá hustá sazenice, sázím do země jenom kořen.

Nikdy jsem nepoznal rozdíl, dokonce ani při šikmé výsadbě jsem si nikdy ničeho nevšiml.

Mám cca 30 rostlin rajčat, které si samy vyrostly z rozházeného kompostu různě po zahradě a nechal jsem je růst. Daří se jim úplně stejně skvěle, a to jsem se jim vůbec nevěnoval. Rajčata nedostatek vody zvládají výborně a kořeny si natáhnou jak hluboko potřebují, ať už jim k tomu člověk pomůže, nebo ne. Nejsou to žádné ořezávátka.

Ostatně, kdyby je nelikvidovala plíseň a mráz, předpokládám že by to byl náš nejrozšířenější plevel.

Rajčata z kompostu mám 10-15 cm velká, takže se jim nedaří zas tak dobře

Moje právě dozrávají. Asi odrůda Mini, nebo nějaký potomek hybridů.

Do větší hloubky jsem v minulosti sázel pouze přerostlá rajčata, což mělo nevýhodu, že spodní vijany ležely na zemi. Tak jako všechny rostliny i rajčata se snaží zachovat rovnováhu mezi nadzemní a podzemní částí a samotné podsazení asi nevede k bujnějšímu růstu kořenů. 

Mám letitou zkušenost, že vede... I nadzemní část st.je mnohdy zjevně připravena kořenit. Při likvidaci rostlin po vegetaci-vytažení podzemní části je tato bohatá, plná kořenů. Často množím rajčata z nepotřebných zálistků, ty po až na vrchní část odlistění hluboko nořím- v zemi tvoří kořeny po celé délce. A že první i další vijany leží na půdě? Jsou nejdříve odplozené, stejně jako spodní, nejstarší, vyžilé listy je odstraňuju-žádný problém, prostě průběžná činnost. SPCH

Všechny předpěstované rostliny se vysazují do té hloubky, jak byly předpěstované (snad jen s některými výjimkami, celer,..). Rostlina sama ví, co bude pro její vývoj nejlepší, nepotřebuje k tomu, aby našla vodu a měla kořeny odpovídající zelené části nějaký inženýring člověka. To, že někdo sází rostliny s přerostlou nadzemní zelenou částí je jeho věc. Ale nemůže tvrdit, že to, že se na ponořené zelené části (ať už zasazené hodně hluboko nebo zatočené těsně pod povrchem) tvoří další kořeny je nějak pozitivní, je to spíš potvrzení toho, že kořenová část je slabá na to co je nad ní. Je to jen řešení toho, co nastalo po ne příliš zdařilém (brzký výsev, vysoké teploty a vlhkost při nedostatečném světle, atd.) předpěstování sazenic. Kdyby to bylo možné, tak bych pěstoval rajčata jen z přímého výsevu, ale to u nás kvůli krátkému vegetačnímu období nejde. Rostliny rajčat vytváří kořeny, které jdou až do hloubky 1,5 m a jsou schopny nasát vodu i z daleko větších hloubek.

           Vladimír

Myslím, že rostliny mají genetické předpoklady, ne moudrost. Proto jim vylamujeme zálistky, podporujeme růst kořenů a vyvazujeme je k opoře. Bez těch opatření taky něco naroste, ale asi to nebude žádná sláva.