Takže pokud chcete, aby přežily (i když se to povede, budou hodně zpožděné a slabé), zbavte kořeny veškerého balu staré směsi. Doporučil bych namočit je na 2 až 3 hodiny do lignohumátu, který kořeny aktivizuje. (Ředění viz návod). Sodík, obsažený v sodě bicarboně, jim totiž ztížil či úplně znemožnil správné přijímání živin a to je třeba napravit. Zvažte ale i nový výsev: ještě není pozdě.
S plísní bojuju také už leta. Neuchýlil jsem se k chemii použité přímo na rostlinách, ale snažím se zalévat zespodu - při použití výsevního substrátu Gramoflor mi to moc nepomohlo, saje totiž dobře vodu. No a pak prostě tím, že když už plíseň začíná škodit, rostliny jednoduše přesadím do sterilizované směsi. Někdy jen odstraním vrchní vrtvu a dosypu čistou směsí. Ale ani ta sterilizace není ničeho zárukou: spóry plísně poletují vzduchem - však to znáte ze spíže. Odstranění zdrojů je z říše pohádek. Mně se například objevila plíseň na stěnách, když byly venku mrazy. Ano, vylepšil jsem to přetřením postižených míst neředěným Savem, ale nenalhávám si, že bych se jí úplně zbavil.
Teď mne napadá taková trochu ujetá myšlenka, ale možná by fungovala. Co takhle přikrýt povrch půdy v nádobě netkanou textilií, aby na ni spóry nemohly dopadnout? Jenže ony asi budou bujet i na ní, pokud bude trvale vlhká. Zkusím to - horší to asi nebude. Pokud ta plíseň bude na tkanině, ta se dá lehce vyměnit. A samozřejmě zalévat jen zespodu a ani o malinko víc, než je nutné. Přemokření je nejlepší přítel plísně.
Milan HP
