Dětské pleny pod rajčata

diskuze ohledně hydrogelu m připomněla jednu rok starou rozmluvu s kamarádem ze zámoří

velice úspěšně využívají při pěstování rajčat dětské pleny, rostliny nemusí řešit nedostatek vláhy ani při nepravidelné zálivce

shrnu to, podrobný návod když tak přidám v angličtině:

• na každou rostlinu vykopat asi 50-60 cm díru
• z nové pleny vystřihnout ten střed co absorbuje "vlhkost" a položit ho tou "sací" stranou nahoru
• použijte nějakou trubku cca. 3/4 m dlouhou a koncem umístěte na ten střed pleny, samozřejmě trošku pod úhlem, ne kolmo
• na to dejte 15-20 cm kompostu, kravského hnoje nebo jiného organického materiálu
• na to 5-10 cm ornice a na to sazenice, standardně přihrnout zeminu až pod první lístky či jak je kdo zvyklý

prvních pár týdnů zaléváte standardně a pak už jen spodem tou trubkou

oproti hydrogelu je to levnější a taky bude lepší přesun vlhkosti směrem k rajčeti plus voda při zalévání neprotéká (u hydrogelu ano, trvá než se nacucá pokud voda jen "teče kolem" a hydrogel ve vodě přímo "neplave" po určitou dobu

Ještě že je to až 50 čísel hluboko! Když potom rajčata vytrhám a na podzim ryju, alespoň ty plínky nepoškodím. Mirek

A myslíte, že by třeba mohly i přirůst jako brambory? Mohl by to být slušný byznys.MH

A co takhle zkusit využít pemprsky použité?Letos mičurinuji a dala jsem je pod muškáty do truhlíků, je to pokus a tak uvidíme, co to udělá!

A pokud jsou jeste posrane tak i hnoji, ze?

koukám, že se z USA můžeme zbláznit-dělají si z nás srandu

na kolik tě ty plínky vyšly (finančně) a za jak dlouho zetlý přes zimu a jiné ajiné

toto je rubrika zahrada a né nějaký humoristický odkazy

V žádném případě bych pleny použité, nebo čisté pod žádnou zeleninu ani květiny nepoužila!

Nejsem žádný ekologický maniak, ale v plenkách je spousta škodlivin, nevím proč se o tom nemluví, ale mělo by.

Já sama jsem je na mimčo použila, tato informace se ke mně dostala v 8 měsících věku chlapečka.

Jana

Sorbenty z plínek prý uvolňují chlor. Proto jsou pro rostliny nevhodné. Prodávají se ale komerční půdní sorbenty co takovou vlastnost nemají.

Rozhodně to ale stojí za pokus. Třeba to ty muškáty snesou.

Přátelé.Zkuste si uvědomit, co by to bylo za dřinu při několika desítkách sazenic.Při vysazování přece úplně postačí dát do půdy kompost, listovku,popel, písek atd.Jestli někdo chce kvůli každému rajčeti kopat díru jak na rybíz, tak budiž-nikomu nebráním.Mě osobně stačí měnit vrchní vrstvu půdy paprikám ve skleníčku (+vylepšit jí kompostem, hnojíkem)a to každoročně, jelikož je tam pěstuji stále.Ja Olí

Ano, naprosto s vámi souhlasím!  Také mi to připadá jako poaprílový vtip. Jak kdysi hlásal Kalousek - čechů chybí finanční ekonomická gramotnost, a jak se ukazuje platí to i pro občany s různě vysokým vzděláním. Ostuda skočení na špek. Kolik stojí dětské pleny v USA a kolik v ČR - o kolik stoupne finanční nákladovost na produkci jednoho rajčete, oproti klasickému pěstování.  Absolventi všech státních a vyšších odborných zařízení, používejte v úsudcích více a lépe to co vám sedí na krku.