Poraďte jak zničit trávu na příkrém svahu

Ještě jsme chtěli aby to přikrylo svah co nejdříve aby se sekat nemusel. Děkujeme děda a babča.

takze jeste by mě napadlo:

- v prvním kroku to vzít roundupem, a vyhubit vše, co na tom svahu roste. Trsy uschlé trávy tam nechte, aspon ztížíte plevelům možnost vyklíčení.

- varianta 1 - plazivá, na svah položit černou netkanou textilii, a vysadit ty plazivé rostlny (skalniky), Pokud to budete chtit pestrejsi, tak prokombinovat treba s keriky levandule, nebo neceho podobneho, co vytvori bochanek vysoky pul metru (spirea japonica, kakosty, alchemia molis... omlouvam se, nektere rostliny mi naskakuji cesky, a nektere jen latinsky...). Stridat treba tri metry skalniku, tri metry levanduli, atd. Plazivy je taky treba barvinek, ten vam navic hezky pokvete a celkem rychle se rozrusta.

Pokouším se o podobnou výsadbu na předzahrádce,  je dlouhá 45 metrů, široká 4, můj první pokud o osazení břečtanem naprosto ztroskotal, protože i po 4 letech v něm pořád rostou pampelišky, pýr, samé svinstvo... a nevypadá to hezky... nechtělo se mi tam tenkrát tahat textilii,  bych se nedoplatila... myslela jsem že břečtan to "udusí". neudusil. Nebo jsou 4 roky krátká doba. nejlepší výsledky (co se týká souboje s plevelem) mám právě buď s vyšším skalníkem, nebo s vyššími keři. Těmi už proroste jen občas svlačec.

- varianta 2 - nasazet keriky, ktere vice vyrostou - vajgelie, tavola kalinolista, kdoulovce, svidy... všechno to jsou levné, nenáročné, a přitom krásné keře.  Svídy stačí dát metr od sebe, a za chvíli je máte veliké. Kdežto skalníky musíte na ten metr dát aspon tři. Takže cenově by měly vyjít lépe ty keře. Taky se méně nadřete, přece jen je rozdíl sázet 100 rostlin nebo 40 :=)

přeji hodně stěstí

markéta

...mám stejný problém se svahy.část je osázena jalovci našim zahradníkem.trávy naprosto vyhubil chemií.3roky ty svahy i tak pleji, kůra se sype dolů a brzy mizí.taky jsem se dočetla, že kůra brzdí růst sazenic díky nějaké látce, kterou obsahuje.jsem proti jakékoli chemii, jelikož ničí užitečné organismy, v zimě denně krmím ptáčky, kteří od jara vyzobávají kdejakou havět.slimáky zas žáby atd.biologická rovnováha-příroda je dokonalá! zbylé svahy jsem tudiž nenechala vypálit a na nejvyšší části svahů jsem zasázela různé 2-3m stálezel.keře od sebe vzdálené cca 1m, aby co nejdříve vytvořily husty pás zeleně.do nižších partií svahů jsem použila nižší keře, zakrslejší jehličnany do 5m, a nejníže různé okras.trávy např.bakopu, bambus,borovici kleč atd..no a mezi tyto rostliny jsem hustě osázela plochu břečtanem, tam,kde je hodne sluníčka panašovaným břečtanem.jsou i žluté formy.břečtan totiž roste nejrychleji a všude.dala jsem mezi nej i plazivý skalník pro jeho bobulky, které mimo jiné chutnají v zimě ptáčkům.tímhle řešením jsem neublížila cvrčkům, střevlíkům,jsou tu dokonce i kudlanky nábožné a další tvorečci, kteří se navzájem potřebují a potažmo my, lidé... kdo nemá trpělivost trávu ze začátku krotit sřtihem kolem sazenic tak doporučuji tu černou textílii kolem rostlin.za 2 sezony při velmi hustém osázení nebude vidět a přírodě neublížíte.vřele doporučuji knížku Zdravá zahrada od pí.Vlašínové! a věřte, díky živočichům v zahrádce ušetříte spousty peněz za chem.přípravky.já na zahradu navážím hnůj, listí,na trávník kupuji granulovany konsky hnůj a nepoznáte to.jen je ze začátku cítit, než se vsákne do půdy.kolem angreštu, růží mám levanduli, aromatické rostliny tzv.zamotavají hlavinky mšicím, mravencům atd, takže rostliny nenapadají.hodně štěstí...

""v zimě denně krmím ptáčky, kteří od jara vyzobávají kdejakou havět.slimáky zas žáby atd.biologická rovnováha-příroda je dokonalá! "

Není, krmením ptáků porušujete rovnováhu, přežije jich víc, než by díky přirozenému výběru přežilo. Tím pádem zlikvidují více hmyzu, než normálně. Atd.

Pro Ferdu: Pravděpodobnost výskytu rzi hrušňové je (asi na celém úzení republiky) velmi vysoká.

Z vlastní zkušenosti: jsem ze samoty, k nejbližším jalovcům (hostitelům rzi hrušňové) je nejméně 300 či více metrů, ale hrušně v blízkém okolí jsou rzí dost silně napadené. 

Myslím, že spóry rzi se na našem území vyskytují prakticky celoplošně a že tedy před rzí není obrany (mimo postřiků). Přidávat však další a další jalovce mylím, že může jen uškodit okolním hrušním. Josef.

...rovnováha narušená je již dávno lidmi! kdysi měla zvěř a ptactvo díky fauně a floře dostatek potravy, takže s Vámi nesouhlasím.a prominte, proc se musí v zahradách používat tolik chemie??v dnešní době si příroda těžko může pomoci sama díky nám lidem!!!koupili jsme dům a zahradu v jistém stavu.ano, ptáci se tu v zimě evidentně nekrmili a můžu Vám říct, že té havěti tu ze začátku bylo... a ted?vše funguje uplně jinak, přirozeně .a nejen díky ptákům že.zmínila jsem i žáby a vůbec obojživelníci, kt.mizí z přírody! Dokonce jsme nemuseli ničit mraveniště blízko domu, na druhou sezonu se o něj postaral strakapoud.tak dlouho mravence chodil vyzobávat, až se sami odstěhovali neznámo kam.V dnešní době mám na stromech i několik ptačích budek, jelikož např.ten strakapoud, díky našim lesům, které spíš připomínají pole smrkového dřeva, mají nedostatek možností v některém tom stromě zahnízdit.chybí totiž ty dutiny, kterých se stromy nemaj šanci dožít..

...a omlouvám se za reakci krmení ptáků, když toto téma se týká, co se svahy.