název plevele? a jak ho zničit?

Nevím, proč si musíte při každé příležitosti cpát na zahradu chemii, to musíte mít jednolitý sterilní umělý trávník? Tak to vytrhnu, zbytek poseču, ona si tráva poradí a plevel po častém sekání zmizí. Myslím, že už té chemie je všude kolem nás až dost a ještě si ji kupovat a rozstřikovat ve svém okolí, to už mně přijde zvláštní.

"Zvláštní" je velice jemně řečeno. Já bych to řekl jinak, ale ono je to zbytečné, postižení jedinci to stejně nepochopí...

mno to je volba každého z nás. Přemrštěná chemizace je stejně hloupá jako hysterická chemofobie.

Odolné plevele nevysekáte,(chtělů bych Vás vidět jak sekáním zatočíte třeba s jitrocelem..)ale já vás nenutím zasahovat proti nim dvakrát ročně chemicky, pouze odpovídám na dotaz tazatele.

Nicméně pokud se vrátím k chemofobii - paradoxní je, že použití selektivního herbicidu dvakrát do roka tazatele nijak nezatíží. Pokud si ale dá do baráku popolární "smrdítka", nebo elektrické odpařovače insekticidu, dostane jeho tělo neuvěřitelnou nakládačku. (ale i to je diskutabilní - protože malé dávky organofosfátu podle některých pramenů mohou do určité míry chránit proti neurodegenerativním chorobám - např. Alzheimerově chorobě)

Zároveň ale pošuk, který se za každou cenu vyhýbá n apříklad "chemickým lékům"- protože jsou to "jedy" a za každou cenu volí přírodní léky často riskuje víc, než by mohlo být na první pohled patrné. Prosťáček má pocit, že co je přírodní, je bezpečné. Jed ale zůstává jedem.

Chemofobie vedla například v USA v minulých letech k mohutné poptávce po přírodních doplňcích potravy. jenom mimochodem se statisticky významně zvětšil počet úmrtí na náhlé selhání jater. Jediné coé se našlo v anamnbéze postižených byl fakt, že preferovali přírodní rostlinné přípravky z jmelí...

PS. pokud byste více četl co píši o péči o trávník, zjistil byste, že preferuji účinné metody, například u mechu zcela odmítám chemii a preferuji pečlivé mechanické a režimové přístupy

Jenom pro informaci, nejsem blázen, který jí jenom bio a vidí zeleně. Jen mám ráda normální život a přírodu a tady ty hovory " ó hrůza, mně vyrostlo v trávníku něco, co neznám, honem s tím pryč a nejlíp postříkat jedem, aby se to tam už nikdy neobjevilo, to je opravdu  " zvláštní ". Za chvíli to tam budete mít jako v laboratoři. Tak to vybetonujte a natřete nazeleno a je to vyřešené. A populární smrdítka nepoužívám, mám sušenou levanduli.

To je ovšem pouze Vaše projekce a interpretace. A Vaše analogie nebude platit ani pokud bychom šli do extrému a skutečně vzali jako etalon biotop, ve kterém se stříká objevivší se plevel často - například biotop golfového hříště.

a. dvojděložné plevele se mají stříkat selektivním herbicidem a i mechanicky selektivně, stříkáte jen plevele a jejich bezprostřední okolí, pouze diletant stříká trávník plošně. Pokud je trávník zaplevelený plošně a mohutně je nutné plochu plevele odstranit například glyfosfátem a trávník nově založit. K této situaci u normálně udržovaného trávníku ale prostě nesmí nikdy dojít.

b. rovnítko mezi selektivním odstraněním úporného plevele a vybetonováním ploch y je ale s odpuštěním demagogie. Srovnání je sice emotivní a analogie zdánlivě srozumitelná, ale jako každá analogie je nepřesná a zavádějící, v tomto případě až extrémně.

c. Co se týče plošné chemizace travních ploch- ta je problémem hlavně ve třetím světě, prostě proto, že místní správci veřejné zeleně v turistických centrech a ve sportovních centrech nemají patřičnou štábní kulturu a stříkají a stříkají a stříkají i několikrát měsíčně. V Evropě a USA se k chemii přistupuje rozumně a například pro snížení rizik vyplavování herbicidů a zvláště fungicidů se používají i biotopové pásy z rostlin, které efektivně případně vyplavovanou chemii odbourají. VYužívají se například kosatce -druh Iris virginica je klasickým zástupcem,  díky schopnosti nejvíce snížit hladinu dvou běžně používaných chemikálií: insekticidu chlorpyriphosu o 76 procent a fungicidu chlorothalonilu o 94 procent, v půdě po třech měsících růstu. Ostatní rostliny, které podobně zpracovávají chemikálie jsou napříkklad Tripsacum dactyloides, běžný „obyvatel“ mokřin na východě Spojených států, a Andropogon gerardii, jedna z nejčastějších vysokých prérijních trav. Úspěšní kandidáti měli největší kořenové systémy, které poskytovaly rostlinám veliký povrch k absorbci pesticidů nebo jejich udržení v půdě, zatímco je rozkládají mikroorganismy. Velké kořeny také otvírají půdu a umožňují tak pesticidům pronikat k jejich kořenům namísto, aby byly z povrchu půdy spláchnuty do vodního toku.

A to se bavíme ve srovnání se zahrádkou o skutečně frekventním používání chemie, která ale i tak není v místě použití prokazována jako spláchnuté do vodních toků a opatření s biotopovými pásy má hlavně preventivní charakter.

Pokud například zahrádkář bude trpět plísňovým onemocněním nohou, denně si bude plíseň ošetřovat běžnými léky a zároveň se mýt, zatíží přírodu mnohem větším množstvím chemie, než když občas postříká trávník selektivním herbicidem. Jen tak mimochodem - jedno z významných chemických znečištění vodních toků v euroamerickém regionu je způsobené v blízkosti velkých městských aglomerací hormonální antikoncepcí - hormony jsou uživatelkami vymočeny a čistírny městských splaškových vod si s hormnony neporadí - ty jsou pak v přečištěné vodě vypuštěny do řek.

Příspěvky Chemického Alího bývají často velmi rozumné. Bohužel tento k nim nepatří.

K první části příspěvku mám pouze krátkou připomínku: nevidím důvod proč bych měl jakýmkoliv způsobem bojovat za "rasovou " čistotu svého trávníku. Mě se líbí právě jeho rozmanitost.

Zbytek příspěvku je zcela mimo téma,  pouhé vypouštění informační bubliny s cílem ohromit čtenáře, nic víc.

Mám stejný názor. Ikdyž, možná se blýská na lepší časy, móda má velký vliv a teď se začínají pozvolna prosazovat přírodní druhy zahrad, třeba časem nahradí mrtvé sterilní a příliš dokonalé trávníky.

proti tomu nelze nic namítat, nicméně jistě mi dáte za pravdu, že je volbou každého, jakou formu trávníku zvolí.

Další informaci jsem rozhodně nemínil jako bublinu, ale jako příklady toho, že se nejvíce bojíme známých nebezpečí, a ta která nemáme v zorném poli logicky ignorujeme.

Máte úplnou pravdu, jsem si toho vědoma. Mě akorát zaráží takové ty názory, objevil se mi tady takový brouk nebo plevel, ani nevím, co to je, jestli mi to něco udělá nebo ne, ale je to u mně, tak hrrr na to chemii, ať už to tady nevidím. Chápu, že mít doma nějaký hmyz, který se nebezpečně množí není příjemné a musí se s tím něco dělat, to stejné, když vám nějaký invazivní druh rostliny zamoří zahradu, ale rozstřikovat jedy na každého chudáka a každý plevel, jen co se objeví v několika exemplářích, to mně přijde přehnané. Ale je to jenom můj názor, nechci jej vnucovat ostatním, ani se nějak dohadovat.

ASi jsem zajedno, sám likviduji plevele vždy, když mi začínají vadit, jsem příliš pohodlný, abych likvidovbal každou jednu pampelišku. Dotaz jsem ale chápal tak, že tazatel uváděl foto jako příklad plevele, který se mu objevuje v távníku.

Zdravím Vás!

CH.A.