Jak zlikvidovat porost ostružiny lesní plazivé?

Nepletu se doufám v tom, že po výsadbě se mezi lesními stromky min. po dobu 5-ti let v oplocenkách (kosou nebo křovinořezem) vše čistí od veškerého porostu včetně vysoké trávy, že? No a po těch 5-ti letech se za normálních podmínek stromky jistě dostanou svými terminály nad běžný plevelný porost a dál již vše běží samo.

Souhlasím Martine, výška sadby může být i větší, ale ta ostružina si stejně "poradí " se vším.

Kacíři, tzv. ochránci, eko... všech koncovek, mi mohou vlézt na hrb, nebo i tam co slunko nesvítí. To co předvádějí většinou panelákoví "odborníci " s často dredovou úpravou účesů je vidět na Šumavě a titíž Duháci začínají sahat po dalších krásách naší vlasti (Křivoklátsko, Krkonoše a další lokality), takže jejich názor mne zajímá asi jako názor pulce na vesmírné lety! Snažím se hospodařit přírodě blízkým způsobem, smrk používám více jako příměs listnatých dřevin a stabilizátor růstu. Pokouším se o rozšíření původní dřeviny pásma LVS kde pracuji, tedy jedle.

Pro Martina: Víte vůbec, že vysazovat klimaxové dřeviny na holá místa bez pionýrských dřevin (ten váš "bývalý tankodrom") je z dlouhodobého hlediska značně nevhodné?

Ten "bývalý tankodrom" byl jen příměr, nikoliv skutečné využití, ale vypadá to tam podobně. Nebo ještě lépe jako smetiště. Jinak souhlasím, že bez průvodního pionýra je jakákoliv přeměna obtížná, nikoliv však nemožná. Mám tam známky přirozené obnovy DB, BK a OS, takže jen ji podpořit a přidat něco jehličí, ale jen malé procento. A samozřejmě vyžínat trávu a vyžínat a chránit před lesním dobytkem. 

Druhý odstavec předchozího Z.kacíře. Nelze než souhlasit, dostalo se to z jedné hrůzné úvrati, do druhé, velice podobné, jen v opačném gardu! K prvnímu odstavci, kde je třeba i činností člověka autochtonní porost nepřítomný, je potřeba pomoci aspoň tím pionýrem. Většinou se přírodě pomůže vše urychlit. Tak velké vyhazování peněz by to nebylo, kdyby se toho ujaly třeba ty Duhové hlavinky. Jenže ty se práce bojí!

Pro 3.83, nepletete, ovšem právě kvůli diskutované ostružině musím mnohdy provést celoplošný zásah ještě před vlastní sadbou. On ten ožin se dělá i mimo oplocenek. Do doby než je porost tzv. zajištěn.

Znám osobně nespočet případů, kdy růst nových stromků probíhal paralelně se zarůstáním ostružinami a od začátku samovolně bez zásahů člověka (včetně vysemenění). Po čase se zvedlo husté zelené patro stromového podrostu a ostruziny ustoupily. V situacích, kdy byl kolem vysekané plochy vzrostlý les. Když je to někde na kraji, nebo na víc otevřeném místě bude situace jiná.

Na Olomoucku okolí Svatého Kopečku jsou lesy zarostlé ostružiníkem. Stromy schnou, laik si myslí, že je to z velké části způsobeno těmi hustými podrosty ostružiníku, které jsou evidentně nemocné.

I malé dítě ví, že dnešní les není lesem původním přirozeným, který je schopen sám sebe regulovat a chránit, souhlasím s názorem, že je nutné mu pomoci a ostružiny, šípky a kopřivy mechanicky neodstraníte ani náhodou a spolehlivě vám "zahubí" jakékoli "jemnější" a pro les důležité byliny.

Ale pozor, Roundup je "eco" herbicid jenž se při styku s pudou deaktivuje a je k ničemu, tedy neškodi.Lesni porost se nesklada pouze z jehličnanu a jehliči ale i podrostovych rostlin ktere k zdarnemu fungovani lesa patři.Osobně k likvidaci ostružiniku v tomto připadě davam přednost mechanicke likvidaci s duslednym vybranim a odstraněnim vyhonku.Ostružina je coby uličnice v množeni odlišna od maliny, a je tedy i upornějši na likvidaci.Zakořenuje totiž nejen kořenovymi vymladky ale i měchyřkovitymi utvary na vyhoncich z kterych snadno a rada kořeni.

likvidace maliniku ostruziniku plazivce bezu, GARLON + krovinak, po poznuti nutne postrikat garlonem v urcitem pomeru, bez natirat stecem, doporucuju konec listopadu, zalezi samozrejme na nadmorske vysce a jak je porost vysoky, zda jde o sazenice 1-2 leta, zda je kultura uprostred lesa nebo na kraji apodob.Roundup se neuplatni na plazivce a ostruzinik