Hmm, je to sice hezké, ale tento názor patří k lidovému mainstreamu, stejně jako zaručené zprávy o černých sanitkách, nakládající noční chodce za účelem nelegálního odběru orgánů. S realitou má jen velmi málo společného.
Dovolte mi, abych uvedl na pravou míru některé z obecně tradovaných omylů. (souhlasím v tom, že užívání agrochemikálií by mělo být vždy uvážené).
Testuje se vše, a velmi pečlivě, u dnešních agrochemikálií je dán extrémní důraz na rychlou odbouratelnost. "Doprovodné" látky, se testují též, pokud již nebyly testovány. Dnešní agrochemikálie mají jako výsledný degradační produkt neškodné, přírodě vlastní látky. To neznamená, že bychom měli být naivně bezstarostní při jejich aplikaci, (je nerozumné používat například chronicky aplikovaný herbicid ála Travin), stejně tak, jako ortodoxně chemii prohlašovat za peklo na zemi a vyhýbat se jí za každou cenu. Je to stejně směšné, jako kdyby pacient s bakteriální pn eumonií odmítal antibiotika s tím :"že, co kdyby mu ty jedy ublížily".
Studií na mechanismy působení (nejenom vlastní toxicitu, ta je u moderních agrochemikálií často za hranicí detekovatelnosti) se provádí nepřeberné množství, pokud máte nějakého známého meditativněji založeného lékaře, můžete sahnout do regálu s agrochemií, podobně jako kouzelník z klobouku vyndat z regálu naslepo libovolnou zemědělskou chemii (například pesticid), opsat účinnou látku a lékaře poprosit, aby našel například na MEDLINE práce, popisující tuto látku. To co jste napsal o neexistujících studiích je s odpuštěním nesmyslné.
Jen abstrakta prací, které Vám spadnou z medline Vás vytíží edukačně na zbytek života.
Dnes panují takové obavy, že i jen naznačený mechanismus působení danné látky například na buněčnou kulturu a navíc koncentrací, která by odpovídala stavu, kdy by musel příjemce zkoumanou chemikálii jíst po lžících, vede k tomu, že se u takové chemikálie uvede označení "potenciálně riziková".
Ochranné lhůty pracují s větším intervalem, než čas potřebný k plné biodegradaci. Po uplynutí ochranné lhůty může být uživatel bez obav.
Je srandovní psát o "džinu v láhvi" a obávat se jeho vypuštění. Moderní zemědělská chemie přináší samozřejmě nutná opatření bezpečnosti při aplikaci, ale obecně umožnila lidstvu naprosto úžasnou věc - odstranit problém s dostupností potravin.
Pokud by nebyl v uplynulých desetiletích "vypouštěn džin z láhve", na světě by bylo, vlastně nebylo několik set milionů až miliard lidí, kteří by sice byli "povznesení na duchu fyzickou prací a spojení s přírodou", což by byli v pravdě maximálně, protože by, lidově řečeno, "čichali k fialkám zespodu."
Ano, správně jste popsal názor na agrochemikálie, jako romantický.
