Zestaření pálenky pomocí ultrazvuku

Já myslím, že kdo bydlí v rodinném domku se zahradou a může dát otevřený demižón pálenky, chráněný jen proti padání prachu atd někde do nevytápěné místnosti či chatky na zahradě nebo na půdu, kde je na podzim a v zimě zima a není smrad třeba od benzínu jako v garáži nebo od ředidel, od svařování a podobně, tak pro toho ani staření není nijak důležité. Prostě to tam nechá větrat třeba měsíce a do flašek to rozlije teprve potom.

Kdo třeba bydlí v paneláku nebo novodobém rodinném domku, kde není místo, tak pro toho staření je. Přiveze demižón z palírny, maximálně nechá týden doma nebo na balkóně větrat a potom rozlije do flašek a má hotovo.

Zestařování a okysličování pálenek je atavizmus z dob, kdy destiláty smrděly, škrábaly a bylo potřeba část chutí a vůní jim ubrat, aby se s nimi odstranily i ty nežádoucí. Dnes je vedení kvasu a postup destilace uzpůsoben tak, aby výsledný produkt - krom krátkého odvětrání - žádné odstraňovače pachů neměl zapotřebí. Pokud to potřebuje, pak ovocná pálenka nebyla správně udělaná.
   V podstatě totéž platí v dnešní době pro vína, zejména suchá bilá.. Kvalitní přívlastkové víno z loňské sklizně chutná líp než po pětileté archivaci. Samozřejmě je to složitější (vína červená, sladší vhodná k archivaci,...), ať mě vinaři netahají za slovo

neviem - upravujem tak palenku kamaratom aj sebe a ked robime slepu skusku starnute destilaty vyhravaju chutou a jemnostou na celej ciare. pritom zdrojova palenka je kvalitou nadpriemerna. asi tak k rozdielu medzi teoriou a praxou

Je to samozřejmě otázka vkusu, vlastních požadavků a kriterií chuti. Chuťově nadprůměrná zdrojová pálenka by měla mít typické aroma a čistou ovocnou chuť. Čím výraznější, tím lepší. Proto vyhrávají destiláty z durancií, mají je nejsilnější. Neumím si představit proceduru, která by pálence na chuti a vůni přidala. Nepočítám-li přilévání trestí.