Staré kompoty + žito?



                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 65.50 (?) 
12.5.2011 11:34

 Nechce se mi věřit, že vinné kvasinky dokáží prokvasit na dvojnásobnou koncentraci alkoholu než pivovarské. 
   Víc než 13% cukru můj mošt nemá, proto nemám víc odzkoušené Kdo ale vyráběl za pomoci kvasnic dezertní ovocná vína (a v minulosti jiné kvasinky nebyly),  potvrdí, že jeho rybízáky a jabčáky měly určitě víc alkoholu než 6% - což je srovnatelné s dvanáctkou pivem.

  
                     
host - 202.3 (?), 13.5.2011 13:22

Dobrý den, co na to říci … nechci polemizovat s tím, co které kvasinky mohou dokázat při „zpracování cukrů“ (vždy se tam nechávala nějaká ta "vata"). A samozřejmě se dají, i v domácím prostředí, „vyselektovat“ z obyčejného pekařského droždí, či pivovarských kvasnic odolnější kultury vůči vznikajícímu alkoholu (to ostatně dělali všechny lihovary do doby, než byly na trhu „vhodnější kultury kvasinek“ – příkladem může být příprava tzv. "holovice"… dá to ovšem "práci" s uchováváním tohoto zákvasu po delší dobu).
Když se vrátím zpět, pivní kvasinky ani pekařské droždí nejsou určeny pro  „lihovarnictví“ a „páleničářství“ (procento vznikajícího alkoholu je max. v rozmezí 6 – 9% dle druhu použitých kvasinek a zpracovávané „suroviny“, dle mého názoru bez „školení“ více ani tyto kvasinky nezvládnou). U vinařských kvasinek se uvádělo, že dokáží při normálním zacházení zvládnout 10 – 12% alkoholu, při postupném přidávání cukru lze jít až na cca 14% (aplikuji to na ovocná vína!). Kdo chce mít jistotu a nechce doma dělat „pokusy“, sáhne proto po osvědčeném, či “garantovaném“ druhu zákvasu (i když je trochu dražší, než nabízené vinařské kvasinky, či pekařské droždí; pivovarské kvasinky jsou i dnes méně obvyklé ač je lze sehnat snadněji, než před 5-ti či 10-ti lety).... A nebo to nechá na „vyšší moci“ a spokojí se s tím co mu z toho vyjde.

Kvasu, vínu a pálence Zdar.

                  
host - 89.162 (?), 18.2.2012 9:38

škroby štěpí beta-amyláza, jak jsem vyrozuměl na jiných fórech ta vzniká klíčením (slad), nebo ten enzym můžeme dodat uměle - pokud se nám ovšem podaří ho sehnat :-). Úloha kvasinek nastupuje až po rozštěpení...

   
host - 89.162 (?), 18.2.2012 9:33

Zdravím všechny, kamarád jednou vyklízel sklep: maminka byla posedlá touhou vše zavařit... bylo tam toho na 3 dvousetlitráky: kompoty, marmošky, povidla atd... všchno smíchat, vykvasit, vypálit, vypít :-)

PS: byla fakt dobrá, ta kořalka...

PS2: žito bych tam asi fakt nepřidával - zbytečný :-(

Milan

      
host - 166.211 (?), 25.2.2012 12:30

Nač si komplikovat život se sladem, stačí použít Staigerův způsob. Žitnou nebo pšeničnou mouku namočit přes noc do studené (10°C) vody okyselené kyselinou sírovou na kyselost 0,05°, pak zahřát na 55-60°C po dobu asi 1,5 hodiny. V žádném případě se nesmí překročit 60°C a musí se při zahřívání neustále míchat! Po uplynutí doby rychle zchladit zápraru na zákvasnou teplotu a okyselit kys. sírovou na 0,15° kyselosti. Pak zakvasit. Nutno použít kvasinky, co zkvašují maltózu. Kvalitní pšenice a žito obsahuje dostatek amylázy i v nevzklíčeném zrnu, proto není potřeba přidávat slad. Na 100 kg mouky se dá asi 300-350 kg vody. MS

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Homelite xl 91318.9.2024
Homelite xl 91315.9.2024
Kouří do místnosti12.9.2024
Kompresor - identifikácia9.9.2024
ČOV Herva8.9.2024
ČOV Herva8.9.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika