Špendlíky

Pred rokom sa mi naskitla moznost nazbierat asi 200l spendlikov.CHlapi z roboty ma odradovali ze snich nieje nic dobre ani palenka ani konpot ale ja som sa nedal odradit a kazdzy den som stromami potriasol a co spadlo pozbieral do pvc vriec.Spendliky padali prevazne prezrete a sladke.Vytaznost som mal pri 3kg cukru na 120l kvasu 8l 53 percentneho alkoholu na 100l kvasu a chutovo som lepsiu palenku nepil.Podla mna vo vasom pripade neboli spendliky dostatocne zrele alebo ste privcas palili kvas.V kvase sa da zmerat cukornatost cukromerom a ked sa pohybuje pod 5-0 meligena mozno palit zalezi od druhu ovocia.S pozdravom Miroslav K.

Já bych změřil cukernatost refraktometrem a nebo bych stáhl hadičkou šťávu a změřil zbytkový cukr nějakým cukroměrem. Já jsem měřil červený myrobalán, a ten měl 16 brix, takže výtěžnost by měla být slušná. Pokud kvašení ustane, tak je ideální pálit stejně až po dokvášení, které může trvat 1 - 2 týdny u špendlíků.

Píšete, že kvas byl v teple. Je třeba tomu rozumět tak, že teplota byla vyšší, než-li 20 °C? Pokud ano, tak Vám kvas ze špendlíků zoctovatěl. Některé typy ovoce, především třešně, višně a meruňky tvoří velmi nestabilní kvasy v tom smyslu, že je po vykvašení jejich životnost velmi krátká. Špendlíky jsou přibližně na 4. místě.Tím, že jsem dal do kvasu 1 kg cukru jste sice životnost kvasu prodloužil, ale zjevně to nestačilo. Takže pro příště. Nakládejte špendlíky do sudu, který je někde ve sklepě při teplotě 16 – 18°C a doba kvašení bude 4 – 5 týdnů. A hlavně Vám CO2 nebude unášet vonné komponenty, protože kvašení bude probíhat pomalu. slosar-petr@seznam.cz

Děkuji za odpovědi. Kvas byl umístěn na stinném místě a teplota kolísala dle venkovní teploty. Pro příště: mohu kvas umístit do sklepa spolu s bramborami a řepou? Neodrazí se to v kvalitě kvasu? Co nižší teploty 14 - 10 °C, je možné umístit kvas i do takovýchto teplot?

Druhý soudek přestal pracovat po 14 dnech, a to již druhý den perlil jako limonáda, ovšem teď už je nepatrně cíti octem a na povrchu se tvoří bílý povlak. Vypadá to na vylití.

Druhý soudek bych nevyléval. Opatrně bych zkusil odstranit bílý povlak z povrchu a neotálel s pálením. Zejména, pokud zapálená sirka nad kvasem nezhasne. Někdo doporučuje do takového kvasu přihodit před pálením lopatku páleného vápna, ale názory na tento krok jsou kontroverzní.
   Pokud bude kvas kvasit a odcházet z něj plyn, neměla by mu blízkost brambor a řepy ublížit. Nenchával bych již vykvašený kvas v blízkosti těchto okopanin a když, tak pečlivě uzavřený (s kvasnou zátkou ovšem).
   Teploty 10 - 14 stupňů považuji již za příliš nízké, při kterých se kvašení může zastavit.

čím je způsoben bílý povlak na povrchu kvasu? Je možné jej omezit? A co doba kvašení? Není příliš krátká? 14 dní je poměrně krátká doba. Existuje nějaká metoda měření kyseliny octové v kvasu nebo je toto stanovení problematické z důvodu tvorby většího množství podobných sloučenin, Děkuji

Pravděpodobně je způsoben křísotvornými kvasinkami, které jsou schopné v relativně krátké době kvas zničit. Rozhodně jej okamžitě odstraňte a pak je třeba ověřit, zda-li kvašení probíhá. Nejsnadněji to ověříte zapálenou čajovou svíčkou, zapálená sirka není tak přesná, protože se intenzita jejího plamene mění, resp. klesá. Pokud je intenzita světla svíčky stále stejná i když se již dotýkáte hladiny kvasu, ujíždějte do palírny. Pokud plamen zhasne, překryjte sud PE folií, zajistěte gumicukem a o vznikající CO2 se nestarejte. V případě, že by plamen svíčky nezhasl, ale intenzita světla poklesla je dobře prostor nad kvasem zasířit spálením sirného proužku. Co je ale opravdu důležité, je to, aby špendlíky kvasily při teplotě max. 18 °C, jinak destilát postrádá vůni a to je škoda. slosar-petr@seznam.cz

 Bílý povlak bude zřejmě tvořen křísotvornými kvasinkami 
 14 dní je sice krátká doba, ale při teplotách, které v tuto dobu vládly, je v podstatě adekvátní.
  Nevím, jak se měří obsah kysleiny octové a jestli to má vůbec smysl. Běžně se to nedělá. Naoctění horní vrstvy kvasu (deky) je obvyklý jev a nemusí znamenat jeho znehodnocení.

Dělám každoročně několik beček špendlíků (místní název pro různé druhy/barvy myrobalánů). V jedné bečce se mi po vykvašení pravidelně objevuje bílý povlak spíš plísně. Tato bečka resp. její obsah je vždy nejaromatičtější.  Může být bílý povlak něco jiného než křís?