Refraktometer - poradte vhodny

OK, kupim teda tento, ďakujem za názory.

Já, pokud můžu poradit, zakládám kvysy nepočítaných let i s různými výsledky. Chybu může udělat každý. Proto doporučuji všem koupit si knížku Jaroslava Balaštíka "Jak vypálit lepší slivovici".  Při zakládání kvysů nejlepší investice!!!  Je zde popsáno všechno a na všechno tu najdete odpověď.  Od té doby co ji mám, pálíme opravdu lepší slivovici.  Sandy Vsetín

Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat zda je nutné, při měření refraktometrem, používat nějakou korekční tabulku.Při zakládání kvasu asi ne ale při měření již dokvášejícího kvasu, neovlivnije měření vzniklý alkohol?Na jakou hodnotu průměrně kvas dokvaší?Děkuji.

No určitě bude mít množství vykvašeného alkoholu vliv na měření. Ale to bude mít i na případné ponorné měřiče!

A na jako průměrnou hodnotu kvas dokváší, to si netroufnu říci, to záleží KDE máte kvas uložen (při jaké teplotě kvasí). Mně se se třeba kvasy zastaví koncem listopadu díky nízkým teplotám v místnosti, kde nemohu přitopit. Při teplotě v místnosti okolo 7-8 st. už nevyjde ani bublinka. No a tak to jde do kotle bez ohledu na to, jestli to má 6 nebo 8 brixů...

Obecnou převodovou tabulku si taky neumím dost dobře představit. Záleží na cukernatosti vstupní suroviny. Příklad : v září nasypete do dvou sudů 25 a 20 brixů, dnes v obou naměříte 8. Budete čekat s oběma, nebo už 25 půjde do kotle? Jo jo, praxe je kořením života. A doporučuji si to pár let psát, aby se k tomu dalo vrátit a aby bylo co vylepšovat.

Každopádně ale refraktometr na cukr i na líh ANO.

Korekční tabulky nutné nejsou. Ani nevím jestli existují, na žádnou jsem zatím nikde nenarazil a ani jsem neměl potřebu to zkoumat.
I když je to jednoduché. Stačí si udělat cukerný roztok, postupně do něj přidávat líh a měřit a měřit a zapisovat si to do nějaké tabulky nebo grafu. A lze při tom i zkoumat odlišné výsledky refraktometr vs. ponorný hustoměr anebo ještě přidat tzv. vinoměr.
Garantuji Vám, že nejpřesnější výsledky dá refraktometr.
*
Na jakou nejnižší hodnotu je kvas schopen dokvasit závisí mimo způsobu jeho vedení i na obsahu nezkvasitelných cukrů v surovině. Ten je nejvyšší třeba u jeřabin a třešní.
Ale obecně se dá říct, že pod 5-3°Bx se dostat nejde.
*
Ještě bych dal k úvaze aby si každý spočítal zda má cenu se snažit o oživování zastaveného kvašení. Je to pracné a ne vždy se to povede. Jestli není lepší připravit kvasinkám vhodné prostředí pro práci, než pak lamentovat. T.j. hlavně vyhnout se tolik doporučovanému "studenému kvašení".
A ještě si spočítat, že 1°Bx ve 100l roztoku, ROZTOKU, ne pecek a dužin dá 1l 50% lihu.
Jestli se pokusy o to oživování vyplatí?

Rafael.

Dobry den, rad bych Vas poprosil o pomoc. Na Vanoce jsem dostal novy refraktometr na kvas. Kdyz merim kvas, ukazuje mi zbytkovy cukr na sestce. Kdyz vsak stejny kvas zmerim starym zpusobem tj.cukromerem, ukaze mi zbytkovy cukr na dvojce. Cim muze byt zpusoben tak velky rozptyl? Meril jsem stejny kvas, ve stejnou chvili, teplota kvasu +-20 stupnu... dekuji

treba skalibrovať

Ta kalibrace se provádí jak?

Oběma přístroji byste měl naměřit shodné hodnoty, pokud jsou oba přístroje cejchovány ve stejných veličinách, což neuvádíte.Pokud nemají shodné stupnice, použijte převodní tabulky, které najdete na webu.Navíc existují další typy refraktometrů (pro měření salinity mořské vody, chladící kapaliny, obsah alkoholu, obsah vody v medu, v mléku, vlastnosti moči). AB

Refraktometr na měření cukru je vhodný na měření cukernatosti vstupní suroviny = při zakládání kvasu.

Při zkvašení a růstu lihovitosti kvasu pak jsou měření čím dál více nepřesná díky vznikajícímu lihu v roztoku. Ke konci kvašení proto také používám klasické měření. Refraktometrem jsem se na konci mnohých kvašení prakticky nikdy pod 5-6 nedostal... Takže bych nijak nezoufal.