Chuť oskerušovice se těžko k něčemu jinému dá přirovnat. Zatím mám jen tři vlatní ročníky oskeruše. Každý je trošku jiný, ale ve vůni je vždy cítit po plodech - oskeruších. Kdo tuto vůni nezná, může jej překvapit a pochybnosti o tom, že je ta pálenka nějaká špatná můžou vytanout. Můj první ročník jsem dával i na bodovačku do Tvarožné Lhoty, a popravdě jsem byl poněkud zklamán, dopadla pouze jako průměrná. Koštoval jsem ji pak i s jedním znalým domorodcem, a ten mi doporučil ji nechat ještě několik let ležet, že ta "ostrost" se ztratí a bude lepší. Jako Jihomoravan mám i meruňkovice a slivovici, ale oskerušovice (zvlášt tu poslední), považuji za to nejlepší co mám.
Hodně se dá pokazit při přípravě kvasu, pokud byla oskerušovice vysloveně špatná, tak to potvruje rčení, že dobrá oskerušovice se dá sotva koupit, tu můžete jen od někoho dostat darem.