Jak zakopat slivovici

Dejte ji někam do sklepa. Tam se snadno najde a nehrozí rozbití. Dát ji do země je z mého pohledu trochu masochystické. Tedy já osobně bych se den co den trápil myšlenkou, že mi ji vypijou žížaly, nebo krtek, nehledě na to, že narození vnoučka nemusí být ve skutečnosti důvod k oslavě. Někdy je lepší se prostě opít. V tom případě je letitá kvalita vnímána jen u prvních pár skleniček a jedna láhev stejně nestačí, protože taková věc vyžaduje společnost.

Taky si myslím, že zakopávat láhev na 5 let je zbytečné.
Před cca 30    lety jsem uschovával láhve s destiláty na svatby dětí do sklepa za regály s jablky. Některé zazátkované špuntovačem a ponoiřené hrdlem do vosku (i pečetního). Nepraskla žádná. Ty, co měly závit jsem ještě nato opatřil plechovým šroubovacím uzávěrem.
   Žádný z uzávěrů není stoprocentní. Destilátu v lahvích nepatrně ubylo. Plechová váčka zoxidovala a některá se dokonce začínají rozpadat (možná i proto, že sklep každoročně sířím). Korkové zátky komunistické kvality sice drží, ale při pokusu o nasazení vývrtky občas zapadnou do lahve.
   A nakonec to hlavní. Kvalita destilátů není o nic lepší než těch čerstvých. Pravda, tehdy jsem o kvas tolik nepečoval.

Kvalita destilátu po takovémto uskladnění je jedna věc. Důležitá. Rituál (slavnostního) zakopání a slavnostního vyzvednutí na počest nějaké významné společenské události, je věc druhá. Vždyť lidé v celé historii prováděli a dosud provádějí z praktického hlediska mnoho iracionálních rituálů (viz. např. vánoční stromeček, velikonočním pomlázka, lampionový průvod, …) protože je to tradice, zvyk převzatý po předcích, který navozuje sváteční atmosféru a přináší radost. Tak proč nezakopat.

"Dohodli jsme se se známými, že zakopeme slivovici, která se vykope při narození prvního vnoučete někoho z nás (předpoklad cca 5let uskladnění)."

Copak to není krásné?

Mám stejné zkušenosti. Slivovici jsem po vyvětrání dával do 2 l demižonků, uavřel korkovou zátkou a zalil pečetním voskem, uložil do viného sklepa. Vždy trošku ubylo a když jsem některou v neplodných letech z tohoto archivu otevřel, měla úplně stejnou chuť, jak jsem ji tam vložil (pokud jsem si tu chuť po letech pamatoval).

Když se vdával dcera, bohužel už po druhé, novému zeťovi jsem pravil: dávám ti dvě nejdražší věci, dceru a více než 30ti letou slivovici. Po nějakém čase jsem je navšívil a žádal okoštování té dobroty, ale už nebyla. Oba nepijí a tak mně ani nebyli schopni říci, jaká vůbec. byla.     I.

manžel dostal ke svatbě 30 ti letou, a jak jinak používáme slivovici jen když nám je špatně, tak tato zmizela velmi brzy po otevření. ale byla ze sklepa. Jiné dědeček zakopal a už se nenašla :-)

ale jako tradice - dobré

Existuje tzv. půdní radar a tím by se to dalo dobře hledat.

Zakopat slivovici na zahradě je jednoduché, stačí kvalitně uzavřít, do něčeho, co nehnije zabalit a hlavně nad láhev přidat kus železa.
Není problém slivovich zakopat, ale po 30 letech ji najít, kdy už na zahradě nejsou ty stromy, mezi které se slivovice uložila.
Jestli někdo vynalezne slivohledačku, bude to na Nobelovou cenu.
1. června máme rodinnou akci, jejíž hlavním bodem bude vykopání lahve se slivovicí po 30 letech. Bude nás tam cca 20 a všichni si máme donést nářadí...
Kus železa vedle lahve bohužel neleží.
Chudák zahrada.

Keď ste nechali destilát v sklenených flašiach, alebo v demižóne, tak kvalita bude asi taká ako keď ste ju uskladňovali a to preto, lebo v skle nič nezrie.Kvalita destilátu bude každým rokom lepšia ked bude zrieť v drevenných sudoch, v drevo totižto dýcha a tým podporuje zrenie.Wisky, Brandy a iné kvalitné destiláty zrejú výlučne v drevenných sudoch:

suhlasim v drevenych sudoch je zrenie kvalitnejšie a rychlejšie.Každy rok odkladam par litrov slivky do dobovych sudkov a pri ochutnavke zo skla a suda je to velky rozdiel v chuti drevo je drevo.