Hruškový kvas

Zdravím, mám založený hruškový kvas, odroda "planky-hniličky" asi 40 ročny strom. Tohto roku z neho napadalo cca 800kg hrušiek, cukornatost v priemere 13 brix. Sudy sa začali plniť 14.7., posledný bol naplnený 30.7., všetko bolo pozbierane zo zeme, otriasat sa nedá vzhľadom na veľkosť stromu :) Sudy boli plnené na 1x, max na 2x v priebehu dvoch dní. Všetky hrušky umyté, odstopkovane, pomlete. Teplota v miestnosti kde sa kvasi je v priemere 22-23°C, v noci menej, max tam bolo 24,°8C keď vonku bolo 36°C. pH bolo merané "len" papierikmi z lekárne kde sa ukazovalo okolo 4pH. Sudy su uzavreté bez pristupu vzduchu, na povrchu ziadna plesen ani biely povlak. Trošku odvážne alebo hlúpe (uvidime po odchode z palenice) ale do kvasu sme nepridali nic, žiaden cukor, kvasinky, enzýmy, kyselinu... proste nič, nech si priroda poradí sama.. Dnes meraný cukor ukazoval 8-9 brix, sviecka nad kvasom zhasla. Moja otázka, v stredu mám zajednanu palenicu, išli by ste páliť alebo ešte počkali? V kvase nie je v cítiť ocot, je to skor taká sladsia chuť ale aj tak vzhladom na tie horúčavy čo sú teraz, to nie su idealne podmienky na čakanie. Páliť alebo čakať?

Já bych počkal. Dva týdny a kousek je málo, kvas máte v poměrně chladné místnosti, nejsou známky kažení a vyvíjí se CO₂
Každopádně dejte vědět výsledek pálení.

Prokvasilo jen 4-5°Bx, to nemá význam pálit.
Rafael.

Já bych taky počkal, přidávám se ke stejnému názoru dva týdny a kus. Ideálně pod 2brix tak kol 1. Cukr bych dal. Tak 1 - 1,5 kg na 50 kg, hruška to snese. Nejlíp ještě tak deset dní v tom stejným teple a pak vyvetrat do většího chladu do uvolnění ještě aromatu a transformace lihu co nejdéle třeba i 14 dní. Hodně zdaru __ K.z B.

Nevím jak komu, ale mi nikdy nic pod 3°Bx nevykvasilo. I ty 3°Bx byl malý zázrak. A to jsem některé kvasy skladoval i rok.
(Refraktometr měří i nezkvasitelné cukry...).

Rafael.

Já tedy měřil vždy klasickým cukromerem mac, a u jablek či jablek s hruskama sem se dostával i na tu jedničku. Problém byl jen v tom, dosáhnout stejnou prokvasenost ve všech beckach, což většinou nejde. __ K.z B.

Já klasický, ponorný hustoměr nemám rád. Hodí se jen k měření moštů nebo cukernatých roztoků. Ale pokud už do té směsky voda-cukr vstoupí i líh je měření velmi ovlivněno tou směskou s velmi odlišnou hustotou. Nejvíce se to projeví při měření už skoro nebo úplně vykvašených kvasů.
(Ten "lehký líh" v té směsi...).
V těch případech je fact lepší refraktometr.
Nicméně pokud někdo nepřicukřuje, nemění často suroviny a pokud si na hustoměr léty zvykne a ví co od něj čekat, tak samozřejmě nic proti němu.
Udělá mu dobrou službu.
Ale v žádném případě to není nijak přenositelný a exaktní údaj, protože ten líh, a čím ho je v tom kvasu víc, výsledek velmi zkreslí!

Rafael.
*
P.S. Ale to se tu snad, i na podobných forech X krát psalo...

Moštoměrem se měřit zbytkový cukr nedá nebo jen velmi nepřesně. Cukroměr je určený na měření zbytkového cukru v kvasu a tam se s tím lihem počítá. Já ale taky pouížvám refraktometr, mnohem líp se s ním měří, stačí kapka.

Samozřejmě sem myslel měření cukromerem. Moštomer tak nízké hodnoty snad ani nemá. __ K.z B.

Cukroměr, moštoměr, hustoměr, vinoměr atd. Těžko se jednotlivá měření mezi sebou porovnávají.
Byl bych proto, už jen aby jsme si rozumněli, nemluvě o rychlosti a jednoduchosti měření a snadné dostupnosti, měřit jen refraktometry a používat jen °Bx.
A všechny ty staré, levné a těžce nebo pracně použitelné hustoměry, vzlínoměry apod. vyhodit...

Rafael.