Destilace - základní dotazy

To máte jednoduché – dříve než se začaly používat rektifikační kolony, tedy při dvojnásobné, postupné destilaci v jednom aparátu/kotli, se dodržovalo toto pravidlo.
Daná aparatura se plnila max. na ¾ svého obsahu. Při destilaci vyteklo cca 20 – 30 % nalitého kvasu (podle koncentrace alkoholu v kvasu). Z toho vám vyplývá, že bylo potřeba provést následně ještě další tři až čtyři destilace kvasu (tedy destilatér musel již dopředu počítat s tímto množství kvasu a předem si jej připravit). No a potom již měl dostatek lutru pro druhou destilaci tj. rektifikaci.
Jinak se dále předpokládalo, že nejmenší bezpečný objem na destilaci je tak ¼ - 1/3 obsahu kotle. Snad vám to takhle stačí. 

Dakujem za odpoved.

 Všetko čo ste napísal sa v praxi určite používa a je to nesporne pravda.

Mňa ale zaujíma vzájomný vzťah madzi objemom kotla na druhú destiláciu a množstvom použitého lutra z prvej destilácie. Ide mi o minimálne množstvo lutra ktorý možno použiť nie z hľadiska bezpečnosti (možné poškodenie kotla. Zabudnime chvíľu na toto riziko) ale z pohľadu kvality a výťažnosti výsledného destilátu. Mám pocit, že existuje hranica minilálneho množstva lutra v kotli na druhú destiláciu pod ktorú už klesá výťažnosť a pravdepodobne sa mení aj kvalita destilátu na výstupe.

Co k tomuto ještě říci. Problém malého množství lutru ve velkém kotli je ten, že nemusí být zaručeno „kvalitní“ oddělení jak předku, tak i později doběžku … a to z hlediska „ohřevu“; zdroj tepla může být i při svém „minimálním výkonu“ příliš velký na kvalitní rozdělení. Destilace je potom podstatně náročnější na „ohlídání“ destilace. To se dá zjistit pouze „odzkoušením - pokusem“ na příslušné aparatůře … jinak z „praxe“ přímo nevím; já to řešil přelitím do menší aparatury.                 

Z mého hlediska se dá dobře „přepálit“ jakékoliv množství lutru, ovšem na objemově odpovídající aparatuře. V laboratorních podmínkách lze rozdělit i litrová množství (ale i podstatně menší), záleží na destilatérovi a co má k dispozici "ve skle". Tož asi takhle...

Dobrý den,

Rád bych někoho požádal o upřesnění mých nejasností v jedné věci, která se týká druhé destilace.

úkap - prokap - dokap

úkap mi začíná cca 74-75stupňů, řádově do 78-79 odebírám úkap a vylívám.

prokap se drží 80-85 stupnů, kde sbírám okolo 80% ntní prokap. Měřeno skleněným hustoměrem. Věřím mu více než refraktometru.

Má otázka je do kdy sbírat prokap, když ještě při teplotě 86 stupňů má hodnota prokapu 72% alkoholu. Pak jsem ještě zkušebně ověřil obsah alkoholu v prokapu, který šel při teplotě 92st, jeho hodnota byla 52% alk.

Má sice i publikaci, ale raději bych dostal odpověď zde, tak jak to funguje a má být správně v praxi. 

Předem děkuji za reakce.

Mám dotaz, čistě teoreticky, nešlo by se zbavit předkapu před vlastní destilací jádra tím, že by nešel do kolony ale mimo? Při nahřívání kotle nechat odcházet páry mimo kolonu do určité teploty při které odcházejí předkapy, a pak už jen destilovat to co máme rádi

Tak konečně jsem měl dost kvasu a vypálil z jablek ve dvou okolních pálenicích, pro porovnání. 1) přes 10 l 50% výsledku na 100 kg kvasu, 56% před naředěním.               2) méně litrů po naředění na 50 %,, 74% vytečeno! Nějaké odborné názory?

A která víc chutná Vám? To je důležitější než názory z fóra.

*

Já osobně bych preferoval možnost č.2. Předpokládám, že tam bude menší obsah pozadku.

(I když destilát může být ochuzen o část aromatu a chuti. Je to třeba nějak vybalancovat).

Odpadlík Rafael

Chuťově jsou dost podobné. Když tak dám vědět za měsíc nebo lépe až v červnu. Šlo mi spíše o technickou stránku věci, jestli je to ok takový rozdíl. A např tabulky končí na 70%..