Destilace - základní dotazy

Večer zahájit 2D, nechat vykapat první díl úkapů a přes noc nechat obsah vařáku, samozřejmě s chladičem  (ten se vyvětrá sám pane Rafaeli!!) vyvětrat... a ráno pokračovat v destilaci

Aha, takže vy doporučujete, ochlazení lutru při 2D přes noc, kvůli Vám budu začínat 2D večer a až se našinec vrátí z práce má pokračovat s odebíráním jádra?  A co energie, zadarmo?Jako od Vás jsem už hodně dlouho zvyklý na diplomaticky řečeno pitomosti, vzpomínáte na trinitroglycerin ve kvasu či Vaše ochutnávání (lízání) modré skalice)? Svého času jste tvrdil, že domácí pálení je tragdie a že byste se nikdy takového produktu nenapil. 

...nechte si štamprli odpařit někde v teple...

Hraběcí rada pane Rafaeli!! Opravdu si myslíte, že jsou všichni "trdla", ale jen Vy víte kdy odstavit destilaci? Fakt rád čtu Vaše příspěvky, hlavně, že jste z Valsšského království, to víte tam často k jisté firmě jezdíme s manželkou soutěžně degstovat, nechtějte znát ty výsledky, daří se!

Další z podobných je, že po naředění pálenky na pitelnou úroveň se tato ve vařáku zahřeje na destilační teplotu pod chladičem a nechá se z ní vykapat pár kapek, ml, dcl, velmi smrdlavého destilátu. Kde se vzal?

Mám to u rozumět tak, že neumíte odebírat úkap? To jste fakt nečetl mé info, jak se to dá exaktně udělat a není to z mé hlavy. Myslím, že tuto info uveřejnil jako první ing. Balaštík ve své knize o tom, jak správné připravit slivovici. S řadou jeho názorů nesouhlasím, a nevyjasnili jsme si to ani osobní konfrontací, ale nevadí, kyanovodík (b.v. 26 °C) a ethylkarbamát (b. v. asi 170°C) nemají k sobě blízko.

Dovolím si reagovat na vaši odpověď dotazem, který vychází z Vaší dřívější reakce v tématu Chování palíren při destilaci.

Tam doporučujete:

Při destilaci lutru je třeba správně oddělit úkap (předky, výskočky), tedy destilovat s minimálním příkonem energie (jednoznačně plyn, el. tělíska mají značnou setrvačnost a dřevo se už vůbec nehodí), smí to jen kapat a hlavně dobře sledovat přesný teploměr (třeba digitální). Doporučuji odebírat předky do 76,5 °C. Proč když ethylalkohol má bod varu 78,3 °C? No, protože v tomto velmi úzkém rozmezí teplot, tj. od 76,5 - 78,3 °C destilují neobyčejně cenné voňavé komponenty, které se do úkapu dostat nesmí, to by ten destilát skoro nevoněl (platí hlavně pro meruňkovice a třešňovice).

Pokud výše uvádíte, že ethylacetát má teplotu varu 76,8, znamená to, že máte experimentálně ověřené, že při pomalé destilaci se stačil ethylacetát odpařit a že při teplotě 76,5 už je tam velmi malé, akceptovatelné množství?

Děkuji za odpověď

VLK

A kdo Vám to řekl, že v rozmezí teplot 76,5 - 78,3 °C destilují tyto neobyčejně cenné, voňavé komponenty. Na kterých soutěžích ovocných destilátů jste tyto své produkkty vystavoval, abyste si mohl dovolit toto tvrdit? Rád se poučím. Co se octanu ethylnatého CH3COOC2H5 týče, má skutečně bod varu 76,8 °C, proto doporučuji odebírat úkap do 77,5 °C a provést zkoušku odběru úkapů, o které jsem již mnohokrát informoval, není to z mé hlavy, ale funguje to dobře.PŠ

Jak jsem psal, je to Vaše citace z téma Chování palíren při destilaci (z roku 2010) (viz zde)

Proto jsem na Vás vznesl dotaz, protože se mi to nezdálo, ted ale uvádíte teplotu 77,5.

Současně bych se ještě zeptal na praktickou zkušenost jak tato teplota koreluje s odebraným objemem cca 200 ml na 10l lutru?

Děkuji

VLK

Poměrně vedecka debata, zase jsem o neco chytřejsi, nicméně v praxi je dost těžké udrzet tuto teplotu a zachovat alespon minimalni odber po kapkach. Ja pri 2D ve chvili, kdy zacne para prohrivat prestupnik vypnu topeni a necham to pozvolna dojit k chladici, zazne to kapat, po chvili zase pritopim, ale uplne minimalne a po kapkach odebírám předek. Kdyz uz se zda ze tece jadro, tak topeni zase vypnu, kdyz teplota zacne klesat, tak to zase trochu roztopim, odkape jeste trochu smradku a pak uz je to dobry. Oproti palirnam mam tak polovicni mnozstvi ukapu a destilat super. Ale chci tim rict ze se mi tedy nikdy nepodari udrzet teplotu ukapu pod 78 st C, to bych snad musel stravit oddelovanim ukapu 1/3 doby destilace. Jeste prosim pane Šlosare o info jakym zpusobem delate zkousku ukapu o ktere pišete? Aktualne hruškam zdar 👍 Honza.

Postupuju shodně jak píše Honza. Zajímavý postřeh je, že provede snížení teploty před přechodem na jádro a znovu zachytí pár kapek předkapu. Tak trochu to připomíná doporučení Rafaela nechat přes noc systém vychladnout a ráno znovu. Možná by to uměl někdo racionálně vysvětlit, z čeho se tento postup vyvinul.

Určitě také platí, že čím pomaleji získávám předkap, tím menší množství je potřeba oddělit (nedochází ke strhávání molekul etanolu). Zcela určitě je potřeba při metodě založené na oddělení jistého objemu předkapu kombinovat se senzorickým vjemem. Pan Šlosar předpokládám měl na myslili metodu přidání zkoumaného vzorku předkapu do vody ohřáté na 78 C, čímž zajistí jeho odpaření a snadnější zachycení nosem.

VLK

Doporučení Rafaela vzniklo hlavně tak, že jeden den byl na pomalou 2D při větším množství lutru krátký. Tak jsem si ten proces takhle rozdělil.
A časem jsem přišel na to, že výsledný destilát je daleko kvalitnější a je více času na pomalou destilaci a člověka nic nenutí nijak spěchat.
Vyšší energetická náročnost je zanedbatelná protože větší množství lutru v kotli přes noc zas tak moc nezchladne.
A dojde i k dokonalému odplynění a oddělení úkapových složek bez toho abych řešil nějaké úzké rozmezí teplot, měřil na desetiny °C, přemýšlel nad nějakým UZ,  odplyněním, větším odvětráváním apod.
Teploměr jsem vždy bral jako jen hrubě orientační pomůcku abych věděl jakými dřívky nebo dřevy mám přikládat...
Na to stačí klasicky zavařovací.
Samozřejmě jsem kdysi zkoušel destilovat podle teplot - s laboratorním rtuťovým teploměrem v malé aparatuře, ale mimo poznatku, že je to k ničemu, mi to skoro nic nedalo.
Každý kvas je trochu jiný, ať už lihovitosti nebo vlivem použití rozdílných surovin, odlišného průběhu a způsobu kvašení apod. Každý tudiž obsahuje velmi rozdílné množství jak žádoucích tak i nežádoucích látek a jejich var, resp. teplota jejích oddělení není stejná a pevně daná. Navíc se při jednoduché destilaci oddělí jen částečně.

Ještě by mě zajímalo co si kdo představuje pod pojmem přesný digitální teploměr? Mám k podobným výrobkům velkou skepsi. Každý se snaží ušetřit a výsledkem jsou většinou nepoužitelné, nepřesné a nespolehlivé šmejdy. Ale mám zkušenosti jen s lékařskými, s těmi rádoby náhradami klasických rtuťových.

Další argument proč věřit vlastní chuti víc než teploměru bych viděl v jeho umístění a ovlivnění okolním prostředím...

Rafael.

Děkuju diskutujícím, protože nikdo nepotvrdil, že by přepínal na jádro na základě teploty destilujících par, beru za sebe, že je výrazně častější způsob založený na oddělení definovaného objemu předkapu.

Požadavky, která je nutné splnit, aby bylo možné se rozhodovat na základě teploty jsou poměrně těžké: Digitální teploměr s absolutní přesností 0,1 C je sice poměrně snadlo splnitelný (cca 1000Kč), složitější je umístit jen na aparuturu tak, aby byl schopen měřit teplotu par v přechodníku, v nejvyšším místě a aby nebyl ovlivněn vnějšími vlivy (teplota okolí, ovlivnění chladičem, sálávé teplo ze zdroje světla a pod). Pro měření by bylo nutné sondu zapustit do trubky, což samozřejmě může zhoršit tlakové poměry a současně komplikovat čištění přechodníku. Jak jsem se dočetl v časopisu Automatizace, chyba zoůsobená nevhodným umístěním čidla může být cca 1 C a to pak už pro dané potřeby není měření.

Jistou možností by bylo použití teploměru (s rozlišením 0,1 C) při umístění sondy na povrchu trubky a k měření "teplotního stavu systému" při přechodu na jádro. Nejdnalo by se o teplotu par ale jen jakýsi teplotní stav kdy došlo k přechodu na jádro, který by si mohl uživatel evidovat a při každé nové destilaci porovnávat, zda při přechodu na jádro byl v přibližně stejném stavu. Uživatel by tak vlastně využíval všech 3 faktorů (objem, teplota, senzorický vjem) a sloužilo by to jen jako jakási dodatečná kontrola. I v tomto případě by platilo, že systémová chyba měření teploty by musela být konstantní a nesměla by být ovlivněna vnějšími vlivy. Naměřená hodnota teploty při přechodu na jádro by byla specifické pro každou aparaturu nebylo by možné ji srovnávat s jinými systémy.

Pokud tedy nejsou splněny požadavky na přesné měření teploty par v přechodníku, jeví se mi použití teploty jako faktoru pro přechod na jádro jako zbytečné.

Sama skutečnostečnost, že destilovaná směs má vždy různý bod varu neovlivňuje nijak okolnosti přechodu. Na jádro se vždy přechází dříve než je bod varu destilované směsi.

Na stránkách Kovodělu jsem zahlédl instalovaný teploměr v přechodníku, který by mohl splňovat požadavku na přesnost, ale jaký typ byl použit nevím.

VLK

Teploměr v přechodníku by mohl být Checktemp® HI 98501, je to jeden z nepřesnějších (+-0,3C).

Kamil

I tak si myslím, že s touto přesností je to na hranicích použitelnosti. Navíc sonda bude ponořena jen velmi krátkou částí.

VLK