Destilace - základní dotazy

Zdravím, prosím, chtěl bych se zeptat. I když jsem pročetl toto forum dost pečlvě, nenarazil jsem na opravdu "uklidiňující" fakta.

Pokud si pořídím či vyrobím jednoduchý dest. přístroj a vypálím v něm ovocný kvas, zachytím vše (vč. úkapu a dokapu) tomu se říká lutr, je to tak? A ten by měl podstoupit druhou destilaci v čisté aparatuře, kde se úkap a dokap již odděluje.

Co se stane, pokud bych pil už ten lutr (ne, že bych to měl v úmyslu). Jde mi o to, jestli, pominuli asi nevábnou chuť, by mohl být zdravotně nezávadný. Říkám si, že ten démonizovaný metanol je obsažen v kvasu, ale vždyť kvas, pokud by se jen přecedil by se dal také rovnou pít, jako čůčo, třeba¨, nemám pravdu?

Nebo, když se zeptám jinak, dá se při nejhrubším zachování pravidel domopalnictví vyrobit něco opravdu nebezpečného pro zdraví?

A při té druhé destilaci, je tento postup, v kostce, správný?

Pomalu zahřívat lutr. Až do teploty 79°C vylít vše, co z kapátka vyteče a poté zachytávat a přitom teplotu pozvolna přidávat. A když alkoholovost klesne ke 20% skončit.

Kam až ta teplota má ale stoupnout a jak poznám, kdy se jedná o nežádoucí dokap? Nemůžu u toho přece neustále stát se štamprličkou a ochutnávat, to by se mi asi neudělalo dobře. A neustálé měření lihoměrem také asi nebude moc praktické.

Omlouvám se všem, kterým se zdají mé dotazy banální a tisíckrát zodpovězené, ale já to takhle pohromadě (alespoň zatím) nikde nenašel a fakt by mě to zajímalo. Moc děkuji za váš čas

Dejte si do vyhledávače heslo Deslik, otevřete si ho a tam si to nastudujte. Je to probráno "po lopatě" i s odpověďmi na dotazy.

Doporučuji nejdříve si koupit knihu. Třeba "Jjak vypálit lepší slivovici". 90% dotazů bys potom už neměl!!!

Kvas ochutnávám na jazyku, ale v životě by mne nenapadlo se ho napít. Stejně tak lutru... U lutru nic neoddělovat, lze ho vydestilovat rychleji, teče při vyšší teplotě, ukončit při lihovitosti 15 - 10%, někdy nevábně smrdí, někdy je mírně zakalený.

Mezi 1D a 2D aparatutu propláchnout, umýt. Zapomíná se na to a pak to taky tak vypadá.

2. destilaci hódně pomalu mezi 60 - 65 stupňů (zmizí pachuť lehkých uhlovodíků po kanagomu a ředidlu).

Potom začne vytékat za velkého bublání metanol. Opět zpomalit ohřev, aby měl čas odejít.

Potom je prodleva asi 5 stupňů, kdy nic neteče. Takže metyl musí spolehlivě oddělit i začátečnický jouda. Použít do ostřikovačů.

Pak už jde vlastní pálenka. Okolo 55% už je třeba měřit lihovitost, aroma, chuť (nemusíš píts, můžeš ochutnat a vyplivnout). Praxí poznáš, že někdy vypneš při 50%, někdy při 45%, někdy níže. Konec se prostě musí hlídat, je lepší ho i po půllitrech oddělovat, aby se nezvojtil celý objem. ten půllitr pak můžeš přidat - a nebo zase máš do ostřikovačů..

Takže ještě jednou - načerpat teorii a potom už jenom zkoušet a zkoušet. Každý má jinou aparaturu, jiný kotel, jinak umístěný teploměr, není fakt niverzální rada. Chce to jen trpělivost a hlavně dobře založit kvas. Z blbýho kvasu se fakt nic dobrýho vypálit nedá.

Moc děkuji, velmi vzácné rady. Také už dva dny pročítám deslik a už z toho mám v hlavě bramboračku. Chtěl bych si na příští sezonu postavit vlastní aparát, ale těch variant a údajů a druhů přístrojů je tolik, že mi z toho jde hlava kolem!!! Zatím fakt nevím ani, jak začít. Podrobný návod na to, jak zhotovit ten který destilátor se hledá fakt hodně blbě. Moc lidí se dělit nechce

Nechci nijak mentorovat za což se předem omouvám, ale Jednak je destilátorů spousta, jejích principů a konstrukcí taky a každý zájemce o ně má jiné místní podmínky, představy, možnosti a tak... Takže si musí vybrat hlavně podle nich. Ale co je dle mého názoru nejdůležitější, musí k takovému rozhodnutí tak nějak dozrát. Myslím si, že by si měl, jako já a mi mých podobných "starců" na spoustu věci přijít sám na základě praktických zkušeností a tím i získaných dovedností. (Dnes je to díky internetu velmi jednodušší i když je se tam třeba mnohdy prokousat spousty blábolů). Pokud pominu založení sadu, tak zavařování, pasterizace, výroba moštů, sirupů, pak ovocných vín, macerace, tinktury atd., atd., Filtrace, odkalování, stáčení, láhvování takových. Nebo třeba vyrobit si sám drtič, lis na ovoce, pochopit základní jejích principy je základ. Takové základní zkušenosti jsou dost těžko přenositelné, ale velmi důležité pro ten nejvyšší level... Rafael.

Jak velký chcete dělat aparát? 10, 50 nebo 100 litrů??

No, počítal jsem tak 35L, aby to bylo na cca 20L kvasu nebo moštu. Velká množství budu vozit do pálenice, ale tak nějak během roku bych si rád hrál se všemi možnými surovinami.

pri 100 L aparáte z nerezového hrnca šírky 50cm

stačí 80mm, alebo treba radšej 100mm priemer náplňovej kolóny?

rozmýšľam použiť medené odkvapové rúry, ktoré sú práve priemerov 8cm aj 10cm

ako sa dá najjednoduchšie napojiť na nerez pokrievku hrnca?

mosadz vraj nevadí v zostave - je to pravda?

Dovolil bych si rozšířit dotaz k průběhu 2D. Na spoustě míst je zdůrazňován význam oddělení dvou neslučitelných frakcí procesu 2D - předkap a jádro. Z čtení tohoto fóra jsem si udělal obrázek, že existují 3 (minimálně) metody jak rozpoznat přechody mezi těmito frakcemi:

1) nejčastěji se zmiňuje velmi pomalá destilace (po kapkách) a měření objemu předkapu. Po získání cca 100 - 150 ml na každých 10 litrů lutru je možno zastavit jímání předkapu a přejít na jádro. Tato mteoda vychází ze zkušeností a doporučuje se ještě senzoricky ověřit, zda už nastala správná chvíle (viz bod 3)

2) exaktnější metoda by mohla být založena na měření teploty destilačních par v nejvyšším místě chladiče. Pokud budu opět vést pomalou destilaci, pak po překročení teploty 77,1 (ethylacetát)  s jistým přesahem? kolik) mohu přejít na jímání jádra. Tato matoda má jistě více úskalí a nebude vhodná pro široké využití:

  a) problém přesného měření absolutní teploty(alespon 0,1 C)

  b) problém vhodného umístění sondy, tak aby nedocházelo k teplotnímu spádu mezi teplotou par a teplotou pláště přestupníku, kde by byla sonda umístěna

3) senzirické ověření výstupu destilátu

  a) čichový vjem - rozpoznání látek s čichovým vjemem blízkám actetonu kanagomu, apod

  b) chu'tový vjem - naředění jímaného destilátu vodou a ocutnání (bez polykání)

Po této analýze bych rád položil dotaz zkušeným experimentátorům, zda má smysl pokoušet se ověřovat přechod metodou měření teploty. Z hlediska snadné opakovatelnosti této metody by bylo možné experiomenovat s různým přesahem od teploty 77,1 C a hledat na základě chťových vlastností získaného destilátu optimální teplotu přechodu, případně kombinovat všechny metody dohromady.

Děkuji za názory odpověď

VLK

Předkap a jádro nema vubec ostrý přechod, na teplotu se vykašlete, protože množství ukapu je zavislé na druhu ovoce, kvalitě kvasu a dalších faktorech, navíc pokaždé muže být výkon kotle ohřevu trochu jiný a když napřiklad máte rychlejší náběch, tak se vám do předkapu dostane velmi brzo i část jádra, které je však stále ovlivněno těmi smrady. Proto ten pomalý náběh teploty a jímání po kapkách. Množství i teplota na které končím předek je vždy jiná. Takže jen na teploměr se nespoléhejte, když přepálítezačátek muže vám to smrdět i v 80 stC.. Z 10 ti litrů lutru, který má 30 procent vždy těch 200 ml jde nekompromisně, není třeba chutnat už po čichu je to jasné. Pak už přichází na řadu senzorika, já očuchávám a válím na jazyku vždy centimetr v panáčku naředěnej centimetrem vody. Když se mi to zdá super beru. Musím Vás ale uklidnit, že i kdyby jste z tohoto množství odkapal těch 200 ml a začal brát bez ochutnávání jádro, tak v tom nožství následného destilátu to nemužete poznat, protože to je dostatečné množství. Jen když přeženu rychlost náběhu a začátek,  což se mi taky stalo, tak jen vypnu topení, všechno vyleju zpět do lutru a hezky znova. V palírnách, kde mají lihoměry pod plombou odstraňují 1,5 až 2 litry z 300 litru kvasu. To vám mnohem více mohou pokazit výsledek dokapové složky. To z mých zkušeností. Snad se mnou budou i ostatní kolegové souhlasit. Honza