Dobrý den.
Tak jsem asi také chovatelem nutrií. Tedy alespoň jedné. Prostě se nám nenadále přistěhovala do rybníka. Je mladá a říkám jí Madla. K našemu rybníku má kladný vztah. Především k leknínům, sežrala jim všechny listy a k puškvorci, nesežrala všecek, ale ožírá jej pravidelně. (to mi připomíná pana lékárníka a mého staršího kolegu, kteří puškvorec jako likér, užívali také pravidelně) Pase se nejčastěji na mladé trávě a jetýlku. Má oblíbené, vypasené plácky, ale žere i řasy a spoustu dalších rostlin. Kladný vztah má i k pečivu. Pro to si chodí za mnou a vydává nosní zvuk jako „hm hmm“. Jinak se ještě proplavává, potápí a češe si srst a vousy pacičkami. Někdy asi spí nebo odpočívá, protože jí není delší dobu nikde vidět. Také občas pobývá ve staré kachní budce a v podvečerním sluníčku se ráda natáhne i před ní. Pokusila se navázat bližší kontakt s naším labutím samcem (samice doposud sedí), ale labuťákův postoj k ní je poněkud odmítavý. To by mohlo být jednak velkým věkovým rozdílem, jednak jinou životní zkušeností. Celkově je tedy Madla milá, spíše zdrženlivá, zdánlivě neobratná, klidná a vyrovnaná. Docela viditelně roste a dělá i pokroky v poslušnosti. Na zavolání už připlouvá hned, ale jenom když není někde zalezlá.
Poslední dobou mívám ale dojem, že někdy má jakoby čumák umazaný od hlíny! Proto bych se chtěl docela vážně zeptat, zda má někdo nějakou osobní zkušenost, jaký vztah mají nutrie k hrázím rybníků. JG