Ořešák v nadmořské výšce cca 650 m?

Mám chalupu na Vysočině v nadm. výšce cca 650 m. Vysadil resp. přesadil jsem do stráně mladý (1,5m) stromek ořešák, jako památku po otci. Původně rostl u Prahy. Na jaře vždy vyraší, pak mladé listy zmrznou, pak vyraší znova a plně se olistí. Je to již 25 let, strom už je středně velký (4,5m), zatím nerodí, ale nijak moc mi to nevadí. - Je vůbec reálně aby v takových podmínkách někdy rodil? - Karel

Mám něco podobného, jen ne přesazený, ale roste tu odmala (tak si na zimu zvyká od začátku) starý nějakých 20-25 let vysoký je cca 6m. Poslední teplé roky se občas zadaří, letos měl dokonce 5 ořechů co dozrály ;-)))  Vloni jich měl asi 10, ale na podzim pomrzly a nebylo z toho nic...   Gl.

Nejspíš někdy zarodí. Bude-li mírná zima (třeba jako roku 2006/07) a příznivé jaro. Druhá otázka je, zda má váš ořešák nablízku opylovače, či je   samosprašný a jestli samčí a samičí květy kvetou ve stejnou dobu. 
    Měl jsem kdysi takové dva stromy vedle sebe, zarodily (nezmrzly) tak 1x za 4 roky. Vykopal jsem oba a zasadil jeden roubovaný Mars. Ten plodí   každoročně hojně.

Vlašskému ořechu nevadí ani tak takováto nadmořská výška, ale to jestli neroste v mrazové kotlině.Nad Vrchlabím jsou v 700 metrech naprosto zdravé plodící ořešáky ale ve strání otočené na jih.Taky jsem zasadil před léty pár ořešáků na zahradě okolo 500 metrů ale nejdřív jsem vypozoroval v jarním období kde byl po ránu šedivák a jak dlouho držel a tam rozhodně ne.Nejsou roubované a první po 24 letech má krásné ořechy.

Já bych se rád zeptal, zda už kvete a neplodí protože zmrzl nebo není opylen nebo zda ještě nekvetl. Ono se totiž někdy u semenáčů stává, že kvete zpočátku několik let jen samičími květy a jehnědy se přidají až později. Osobně jsme měli na zahradě u babičky strom, který měl poprvé jehnědy až po 12 letech od doby kdy začaly kvést květy samičí. Také může být opravdu problém s opylením jako takovým. No a poku nekvete, tak se možná budou mnozí smát, ale doporučím Vám radu našich babiček. veměte dlouhou tyč a nařežte mu (jako byste zmlátil větve)  a pěkně mu u toho vynadejte. Teď jsem určitě mnohé pobavil. Já vím. Ale já to slyšel jednou jako radu v Receptáři (to my bylo nějakých 20 let a smál jsem se jako Vy). Na zahradě nám rostl ořech, kterému bylo 18 let a stále neměl ani jeden květ. V Receptáři tehdy četli nějaký děkovný dopis od lidí co to udělali a ono to prý opravdu funguje. Tohle jsem já tehdy zaslechl. Tak jsem si řekl, že hlupák co to nezkusí a že za pokus nic nedám. Podotýkám, že tehdy jsem s ořechy teprve začínal. Jelikož je babička na samotě, tak jsem počkal když jeli v neděli všichni do kostela a já tam byl sám. Vzal jsem 4 m tyč a opravdu jsem do těch větví po celé koruně bouchal a vynadal jsem mu. Pohrozil jsem mu vykopáním, když se neumoudří. Sice jsem si připadal částečně jako blázen, ale udělal jsem to. Bylo to někdy na podzim po opadu listí - říkali, že je to nejvhodnější termín. No a on druhý rok kupodivu byl opravdu samý květ a zarodil rovnou bedýnku ořechů. Já si to vysvětluji, že se možná po těch mikrotraumatech co jsem těmi ránami vytvořil možná začnou vytvářet nějaké fytohormony na hojení ran a ty mohou pomáhat diferenciaci květních pupenů. Jinak si to vysvětlit neumím, ale zafungovalo to. Od té doby jsem to u známých udělal ještě na 2 stromech a opět to bylo úspěšné. Neptejte se mne opravdu proč to tak je a zda je to pravidlo, ale doporučuji Vám to zkusit i když Vám to určitě připadá, stejně jako mně zpočátku, dosti "ujeté".

Jiří Kamiš george.kamis@seznam.cz

 I já jsem o tom slyšela a asi to budu muset zkusit i u našeho ořešáku. Pěstujeme ho v 710 m n.v. na Šumavě. Je kolem 15 let starý, veliký a krásně rostlý. Plodit začal až před 5 lety a sebrali jsme z něj za tu dobu cca 3 kg ořechů. Vždycky nás totiž předběhnou veverky a prý ptáci, kteří se vždycky rozhodnou, že je správný čas na sklizeň dříve než my a když v pátek přijedeme na víkend tak zjišťujeme, že jsme opět bez práce - ale také bez ořechů. Tak mu budeme muset trochu nařezat aby měl ořechů víc a mohli jsme se všichni podělit, protože sbírat ořechy ukryté v různých možných i nemožných skrýších veverek se nám opravdu nechce. J.

Bydlime v Krusnych horach, ve vysce asi 560 mozna o trochu vice m.n.m. V Litomericich jsme koupili posledni oresacek, chudinku, nyni je stary asi 12 let, plodit zacal kolem tretiho roku, plodnost vychazi podle pocasi, skoro obrok sebereme asi tak 10 kg orechu, nevim jestli je to dost ci malo, jsme spokojeni, v okoli rostou mohutne oresaky, snad jeste po Nemcich

svagrpa nam venovala tri odkopky oresaku z okoli kladenska, zasadili jsme je, ujmuli se, nechtela jsem byt nevdecna, vim ze takhle nasyrovo budou rodit za dlouho, cehoz se asi ani nedozijem, je jim asi 5 rioku, nijak neudrzovane, sila kminku tak 7 cm, chtely by asi ockovat, a tak hledame sikovneho a znaleho pestitele orechu, sami si na to netroufame, tedy muz i kdyz je velmi sikovny, srdecne zdravim a dekuji, Alena Ci

na zahradu.cz chodím už dlouho, ale o ořechu čtu poprvé a mám pochyby -

mám Mars, 20 let, plodí od třetího roku, jz svah. Slibovala jsem si malý strom, dneska je to obr.  Pod korunou stromu z východní strany rostou a zrají maliny, letos dokonce přepychově, tři metry od kmene ořešáku jsou tři vřetena jabloní, rostou a zrají  "předpisově".  Proti černé skvrnitosti jsem zpočátku stříkala Kuprikolem, zbytečně, ořechy jsou černé téměř vždy a pořádná úroda, asi dva měchy, byla za těch dvacet let jednou,  jinak ty dobré stačí spořádat veverky - nu což, byly tady dřív než já...

Píšu ale proto, že jsem po přečtení diskusí dostala vážně strach, že ořešák může pocuchat zdivo zděné chatky, která je od ořešáku max. 5m -  byť mám dojem, že kořeny jdou hodně do hloubky, protože loni jsme zeď chatky směrem k ořešáku odkopávali kvůli vlhku a na kořeny nenarazili. Přemýšlela jsem původně o zkrácení větví o dvě třetiny aby ořešák se snažil znovu růst do koruny a ne do kořenů, ale po přečtení zdejších diskusí půjde asi pryč. Loni jsem o dvě třetiny zkrátila jednu z kosterních větví, která stačila neskutečně obrazit výhony víc než metrovými, takže ořez by asi moc nepomohl.  Nebo by opravdu pomohlo sesazení větví? Přece jen mám ke stromu určitý vztah - sázel ho můj muž, který už není... Děkuji za názor. ZdeňkaT.