Líska z oříšku

Na záhoně mi vyrostla malá líska, která bys se mi celkem hodila jako opylovač. Mám dotaz - líska je pravděpodobně z oříšku, které k nám pravidelně nosí ptáci od sousedů. Jde o celkem velké plody, které by se mi líbily, ale teď dotaz - bude mít líska vyrostlá z takového ořechu stejně velké plody, nebo je to stejné jako u ořešáků? Tj. zdrojová velkoplodá líska byla pravděpodobně opylována sousední lískou obecnou, takže budoucí oříšky na lísce vypěstovené z takto opyleného oříšku budou taky malé?

Na záhoně Vám vyrostla líska. Asi semenáček z oříšku některé lísky rostoucí poblíž. To se stává kolem lísek běžně. Do cesty pylu nikdo nevidí a do připraveného mixu genů také ne. Takže co vzniklo, jaká bude velikost oříšků, jaká plodnost, jaká kvalita jader, nikdo neví. Jen Vy se to za nějaký čas můžete dozvědět.
Mám nyní na zahradě tři lískové keře na oříšky. (a taky ještě nějaké dosud nezlikvidované semenáče) Tyto tři keře jsou starší semenáče lísek z okolí. Pravidelně a bohatě plodí a mají velké oříšky. Oříšků mám hodně. Ale mají taky nedostatky. U nejstaršího keře jádra nevyplňují úplně skořápku a navíc hodně sesychají a jsou „pozdní“. Trochu mladší keř pokládám za nejlepší. Oříšky trošku menší (ale velké), plné jádra, jádro je „mastnější“ a tolik nesesychá a je ranější. Třetí má taky hodně velké oříšky, ty ale zase mají mimořádně silnou skořápku. Tyto tři keře zbyly ze „selekce“ celkem osmi, které zaplodily. Také jsem několik menších semenáčů dal sousedům na větrolam. Ale z těch není žádný tak dobrý jako ty moje tři velké keře. Malých semenáčků jsem, bez selekce, zlikvidoval asi desítky. Preferuji semenáče s velkými a dlouho sytě zelenými listy. V genech mých lísek je i fialové zbarvení. Jeden semenáček, u něhož je fialová barva sytá do léta, mám i na ozdobu ve dvoře.
Mám ještě jinde jinou zahradu a tam lísky. Tam mám třeba i odrůdu Hallskou z různých oficiálních zdrojů. Její keře rostou spolu, jsou habitem stejné, ale méně vzrůstná forma plodí hodně a vzrůstnější málo. Hallská mi také nevyplňuje celou skořápku. Svoje semenáče lísky pěstuji proto, že se jedná o docela kvalitní, vyzkoušené typy a velké plodící keře. A než plodný keř vyroste, taky to pár let trvá. Tak nějak tak. JG

Díky za reakci. Takže je to stejné jako u ořešáků, tedy sázka do loterie. Vzhledem k tomu, že nemám prostor na testování, asi nejjistější bude zahřížení nebo řízkování matečního keře.

Semenáčky jsou vždycky „sázka do loterie“. Taky není sázení jako sázení. U rostlin to chce prostor, péči, někdy práci a tak.
Hřížení je 100%ní a nejsnadnější cesta k velké sazenici. Z řízku ale nevím, že by se někomu podařilo sazenici vypěstovat. Taky ale jde lísku na semenáč běžně štěpovat. Někdy to může být i schůdnější cesta než hřížení ve slepičím výběhu nebo v zadlážděném dvoře u souseda. JG

Ale jedno upozornění! Rozmýšlejte se "rychle", u lísky podobně jako u ořešáku, je v pozdějším věku problém kůlový kořen a tedy vydobití semenáčku z půdy.  O řízcích lísky jsem v mládí sice četl, ale nikdy se mi nepovedlo. a to jsem zkoušel různé známé způsoby. Opravdu je jistější a vyzkoušené nejen roubování, ale i očkování, to se daří celkem úspokojivě.

Ano, už jsem poznal. Přesadil jsem ten malý semenáček ze záhonu, přesto se mi nepodařilo kůlový kořen dostat úplně celý. Ale tváří se spokojeně.

V tom roubování a očkování moc smyslu nevidím - tím bych mohl vytvořit lískový stromek. Ale mně jde o keř, a ten tímto způsobem nevytvořím, boť keř se rozrůstá z kořenů.

No, tak jste přeci semenáček nevyhodil a budete experimentovat. Bylo Vám ho líto, co? To znám. A když bude nejhůř, i u lesa, potoka, nějaké místečko bude.
S tím štěpováním, to nepokládám za hloupost. Jednak se to daří, a očkování zvlášť snadno (už jste to vyzkoušel?) a potom, s výhony ze štěpů se u keře pak dá hřížením dál experimentovat a taky původní „podnož“ lze odstranit.
Neoddělení hříženci, zvlášť na neobdělané půdě (v trávě), rostou spolehlivěji a rychleji než nová, malá, samostatná sazenice. A pak, takový hřížený keř (osvědčený), jedno jestli lísku, ostružinu,  angrešt nebo třeba rybíz, můžete postupně „natahovat“ dalším hřížením do „libovolné“ délky, směru a tvaru (-, L, T, +,). Za pět let, to by mohl být macek! Tak ať roste. JG

Ano, hřížení mě napadlo jako jediná možnost... tak jo, i to by ch mohl zkusit. Vím o lísce, ze které bych rád vzal očko. Kdy lze lísku očkovat - v létě, nebo je možno i jindy?

Lísku jsem očkoval v červenci. Vrcholek bočního výhonu byl ještě měkký, zelený, ale prostředek už dřevnatý. Šel normálně zlomit. Dopoledne jsem odlomil výhonek z vyhlédnuté lísky, uštípal listy, 1 cm řapíků nechal, a uštípnul jsem měkký vrcholek. Dal do mikroténu, do stínu a k večeru očkoval. Klasicky do T řezu do loňské kůry loňských prutů ve stínu. Očka ze spodní poloviny výhonku. Podnož rostla ve vlhku. Šlo to dobře, všechno se ujalo a na jaře všechno rostlo. Očkoval jsem pro budoucí hřížení.
Na jaře je pak potřeba dostat očka na světlo prostříháním podnože a vyslepit pupeny podnože na očkovaných prutech, aby z oček narostly použitelné výhony. JG