Kaštanovník

Mám zasazené 2 roubované kaštanovníky. Plánoval jsem s nimi pěstovat ještě třetí, obyčejný planý kaštanovník setý (který bych si vyryl v místě, kde jsou vysemeněny), pro lepší opylení i dekorativní vzhled (ano, jsem si vědom, jak bude velký).

Dnes jsem si byl ověřit v lese, kde jsem je kdysi zaznamenal, co od nich čekat, ale byl jsem docela zklamán. Zjistil jsem, že plody byly pouze na stromu, jež měl 40 cm průměr kmene. Na stromech s průměrem kmene 20 cm žádné plody nebyly, takže by mi v opylení nepomohly. A než by mi takový ohromný strom vyrostl, asi bych se toho ani nedožil. Navíc tyto stromy vypadaly stejně vypelichaně jako běžné buky, snad jen trochu delší větve. Nicméně vůbec se neblížily dekorativnímu vzhledu, jaký je prezentován na obrázcích dohledatelných všude na internetu. Ani listí v létě není takové tvrdé a lesklé, jaké je všude na obrázcích, či jaké je na kaštanech roubovaných. Blíží se povrchem spíš listí bukovému.

Máte někdo zkušenost s pěstováním běžných planých kaštanovníků - co od nich čekat? Kdy začne plodnost a jaký od nich čekat vzhled mimo les, ve volném prostoru? Bude se pak výrazně lišit, bude hustější a vzhlednější?

Měl jsem dva jedlé kaštánky které jsem navíc ve věku cca 5-7let, to už trochu plodily, musel přesadit. (Jeden nepřežil letošní zimu).
A byly to asi semenáčky - soudím tak podle drobnějších plodů a podle toho, že kmínky nenesou žádné stopy po roubování.
Jinak jsem několik vzrostlých kaštanů viděl z dálky přes plot tak nemůžu posoudit jestli jsou to roubovanci, ale plody byly sice větší, ale ne o moc. Určitě nesnesou srovnání s prodávanými.
Ale rozhodně, aspoň ty co jsem viděl, nevypadají na nějaké velké stromy, spíš takové menší střední.
(Pod pojmem velký strom si představuji divoký kaštan, ořešák, třešeň, jaderničku na semenáči, lípu apod.).

Rafael.

Co jsem četl, tak semenáče radili sázet dále od sebe (15 metrů), zatímco roubovance kolem 10m, takže planý strom bude určitě mohutnější. Více musí poradit někdo zkušenější.

Nicméně vzájemné opylení také řeším. Mám zasazené tříleté stromy odrůdy Markus a Marigoule (pozn. mají vzájemně poněkud odlišné listy). Jedlý kaštan má samčí i samičí květy, ale ty se objevují v jinou dobu. Proto je třeba více odrůd, aby se samičí a samčí květy potkaly. Takže pokud mi první stromek nejdřív bude tvořit samičí a pak samčí a druhý stromek opačně (a potkají se dobou kvetení), pak dojde k opylení obou odrůd. Ale také se může stát v případě, že obě odrůdy budou tvořit např. samčí a pak samičí, že bude opylen pouze jeden strom, případně žádný... Takže jsem sám zvědav. Pokud by vzájemné opylení nebylo dokonalé, chtěl jsem přiroubovat do koruny některého z nich ještě jinou odrůdu (otázka jestli se kaštanovník roubuje snadno jako ovocné stromy nebo nesnadno jako ořechy...). Vy máte jaké odrůdy že bychom si případně časem vyměnili rouby?  

Co se týká velikosti, v lese jsem viděl stromy kolem 20m výšky, později budou určitě ještě vyšší. Ale i dost do šířky, rozhodně mají delší větve než buky.

Nově mám v sadu Bojar a Mistral, malé sazenice sázené na jaře, nyní tak přes 0.5m, a na zahradě Boom Pien a Ville du Lyon, sázené na jaře 2015, nyní už snad dostatečně ujmuté, 1.5m vysoké, mohly by už příští rok růst bujněji (tyto byly plodné ihned po vysazení, ale samozřejmě zatím všechny plody hluché). Tam i tam jsem uvažoval ten semenáč, ale vzhledem k dnešnímu postřehu a informacím, že do plodnosti vstupují za 15 - 40let, asi od semenáče upustím, a pořídím ke každé dvojici ještě Marigoule.

O tom roubování jsem taky uvažoval, že vezmu v lese pár semenáčků a na jaře zkusím, jak bude úspěšné. Pokud se zdaří, narouboval bych do korun rouby z jednotlivých odrůd navzájem kvůli opylení.

No, já nejsem žádný zkušený sadař, pomolog a ani pěstitel jedlých kaštanů.
Psal jsem a píšu, nebo se o to aspoň snažím, jen o zkušenostech a postřezích.
*
Jak mi v zimě ten jeden kaštánek umřel, tak na tom druhém letos absence opylovače poznat vůbec nebyla. Plodů měl i přes ty podivné mrazy stejné množství jako jindy.
(A někde v lese jsem kaštanovník neviděl, jen v jedné školní zahradě a v parku).

Rafael.

Kaštanovník (Castanea sativa) má na jednom stromě rozdílné květy. Absnce samičích květů ještě neznamená, že by daný strom nebyl dobrým opylovačem. Mladší stromy (stejně jako líska) mohou mít i několik let po sobě jen samší květy a až úplně odezní juvenilní věk, začne mít oba druhy květů (samší i samičí).

Jinak nejstarší stromy kaštanovníku jsem viděl v anglických parcích, kdy při stářé přes 200 let byly větší než očešáky (Juglans regia). V oblastech, kde se běžně pěstuje se také běžně kácí jako zdoj dřeva a proto se tam setkáváme povětšinou se stromy mladšími než 120 let.

SfK

"Jinak nejstarší stromy kaštanovníku jsem viděl v anglických parcích, kdy při stářé přes 200 let byly větší než očešáky (Juglans regia)".

Tady v místní kaštánce máme nejstarší kaštanovníky kolem 350 let (obvod kmenů přes 6 m) a jsou opravdu veliké . Jinak v okolních lesích se nachází stovky stromů různého stáří, vč. kaštanovníkového lesa. Stromy jsou hodně vysoké a dost pozdě začínají plodit.

Chomutovská zoo?

Ano.