Phalaenopsis - jak ustřihnout stvol?

Tak ono to rosení není špatné. Někdy stačí porosit povrchové kořeny voda nemusí nutně protéct substrátem do misky. To proč někomu rostou a jinému ne se těžko dá jen tak shrnout, ale sám vím jak velké jsou rozdíly kultivačních prostor. Někdo má byt, kde mu z Dendrobií valí vdušné kořeny do prostoru, jineému to zajde do půl roku a zalévat to mohou oba stejně.  Obavy z uhnití vrcholu nejsou vždy na místě. Vím že to s máčením vzniklo hlavně proto že se pěstitelé bojí o "srdéčko" phalaenopsisu, to ale dostává zabrat spíš v kombinaci s nízkými teplotami a nedostatkem světla, nebo když je u okna průvan.

Keiki je dobře zásobené z matečné rostliny, jakmile bude mít třeba dva kořínky šup s ním do květníčku.

Karlos

Milá micuko, co s keiki už víte.

A teď si dovolím pár slov na téma, proč já zalévám namáčením. Když jsem začínal s orchidejemi, tak mé první orchideje byly miltonie (přesněji Miltoniopsis) a ty jsou na vodní režim náročnější než-li faleňáci. Mojí první radou, kterou jsem dostal, bylo, že rostliny nesmím přelít, ale ani nechat vysušit (což je pravda, miltonie nemají v lásce časté vyschnutí substrátu). To se lehko řekne, ale bez zkušeností těžko udělá. Tak jsem dostal další radu: zalévej postřikovačem tak, že jej nastavíš na mlžení, mlž substrát tak dlouho, dokud nebude celý vlhký, což poznáš tak, že voda začne protékat květináčem. Tak jsem tak činil, miltoniím se dařilo, ale celá tato metoda byla nehorázně zdlouhavá a já mám času stále málo. Činil jsem tak celý rok, ale pak mě přešla trpělivost. Mezitím se sbírečka rozrostla o nějaké ty příbuzné hybridní rody miltonií (Odontonia, Vuylstekeara a pod. cca to co známe z hypermarketů pod holandským označením Cambria) a o suchomilnější katleje (alias lidově kačeny), dendrobia a faleňáky. Dál už to nešlo. Postřikovač vyletěl z okna a do ruky přišla konvička. Miltonie a jejich příbuzenstvo ale z toho moc nadšené nebylo. Ne že by umíraly, ne že by nekvetly, ale květů málo. Dřív (a dnes též) mi miltonie kvetla tak, že měla na stonku 14 - 16 květů, kdežto v dobách konvičky jen 6 - 8 květů. Příčinu jsem viděl (a stále vidím) v tom, že rostliny by chtěly vody ještě víc, jenže já ji nedodávám. Tak jsem začal s konvičkou lépe prolévat květináče, to ale vedlo zpět k časové náročnosti, nemluvě o tom, že jsem svou snahu často přehnal, voda přetekla z misky pod květináčem, tekla po parapetu a z parapetu pěkně šup na koberec...

Tak tohle taky dál nešlo. Jako správný puntičkář jsem se nemohl smířit s tím, že mi to kvete takto hanebně chudě! A na řadu přišlo máčení. Časově (alespoň mě) to vyšlo stejně jako konvička a po čase jsem chytil grif, abych nikde kolem sebe necákal. Miltonie opět začaly chrochtat blahem a opět kvetly pěkně bohatě. Protože mě nebavilo tahat se s kbelíkem a s konvičkou ke kytkám, začal jsem tahat jen ten kbelík a namáčením jsem začal zalévat všechny svoje orchideje. A ono ejhle, všem se to moc líbí. I faleňáci mi dnes kvetou bohatěji. A to je důvod, proč zalévám namáčením a proč to moje maličkost doporučuje i ostatním.

V každém případě Vám dám radu nejdůležitější: Jestliže se Vašim rostlinám daří, nic neměňte!!!

A nenechte si poradit ani od toho nejlepšího odborníka! Já na to už doplatil. Protože mám v domě suchý vzduch (vlhkost se mi tu pohybuje mezi 40 a 60 %, nejčastěji ale tak těch 50 %), všichni kolem mi radili, abych svoje rostliny začal rosit, nejlépe každý den ráno. Že prý to mým rostlinám udělá dobře, obvzlášť, když máš ty Vandy, ty to přece vyžadují. Když mi to začali radit i ti, kteří orchideje pěstují už dobrých 40 let (zdravím osazenstvo skleníků MZLU) tak jsem tak začal činit. Výsledek? Holá katastrofa!!! Mé milované Vandy to neunesly jako první. Už po 14 dnech jim začali žloutnout listy u báze a mě bylo jasné, že jim jde o život. Postřikovač letěl z okna podruhé, z mých úst vzešly i nějaké ty velmi vulgární novotvary na adresu těch... no tam těch!!! Z devatenácti vand to přežila pouze jediná!!! Ostatní kytky na tom byly sice o poznání lépe, ale jejich stav hovořil za vše ("Kdybychom byly masožravky, tak si tě dáme k večeři, ty deb..."). Nejlépe to zvládli faleňáci ("Co je? Něco se děje?"). Takže opakuji, jestliže se Vašim kytkám daří, tak nic neměňte.

S pozdravem Jirka a všem orchidejářům(kám) zdar!

Jirka: rosení orchidejím od pradávna dělalo a bude dělat dobře. V přírodě je naprosto běžné že se voda sráží v podobě deště nebo mlhy, i z té mlhy spousta orchidejí musí v určité době vyžít a td. Vulgarismy na jistou adresu bych nepronášel, to že Vám to nefunguje neznamená že to nebude fungovat jinému. Spousta orchidejí se dá pouze "rosit" a spousta lidí je rosí a orchideje se mají dobře. Ranní a večerní rosení rostlinám pomáhá doplnit deficit vody a td. Pravda je že jsem kdesi četl, že častým rosením se moderním phalaenopsisům otevírají průduchy a kytky o to více vysychají. O tom že je máčení efektivnější než konvička si dovoluji pochybovat. Vyndávat každou kytku z parapetu a máčet ji do kbelíku, chvíli ji tam podržet, pak okapat... to si fakt může dovolit málokdo. Pokud máte pod kytkama misky, stačí opravdu cákanec do květináče, kdy malá část vody proteče, a ta jest po chvíli nasáknuta do substrátu... vlhkost se stejně rozloží v tom květináči. Netuším proč by Vandě mělo rosení vadit, ve velkopěstírnách to všechno berou hadicí... zas jestli jste ji nerosil až příliš:-)  Co byt, co pěstitel, to rozdíl.

Karlos.

Pro pana Jiřího Vilíma: dospěli jsme ke stejnému závěru, já to dělám přesně tak. Mám asi dvanáct orchidejí různých druhů, máčím je v hlubokém širokém lavoru (některé faleňáky se totiž do kbelíku nevejdou) a to přímo v pokoji na místě, kde stojí. Rosit jsem přestala poté, co mi u pár orchidek začala vyhnívat srdíčka, když se v nich koncentrovala vlhkost. (A taky usazeniny vodního kamene na skle okna za kytkami byly tedy dost hnusné.)

A orchidkám se to evidentně líbí, protože vesele kvetou, a to i ty, které jsem jako mrzáčky koupila kdesi v hypersuper za pár korun ve slevě odkvetlé a zanedbané...

Jednou za několik měsíců je nanosím do vany a osprchuji, abych jim propláchla prosolený substrát (zalévám je totiž tvrdou vodou z vodovodu) a abych je umyla od prachu. Sprchuji ale jenom ty, co zrovna nekvetou...

Ono je to těžké co člověk to jiná zkušenost, to jiný názor.Měnit nic nebudu, máčení se mi osvědčilo a rosení ne, stejně jak Vám i Simonce.Výše psala Bohunka, že je zalévá a má je na západním okně, tak mým se zas daří na východním.Každá rostlina je jiná, každý byt má jiné podmínky a člověk si ze všech těch dobře míněných rad stejně musí vybrat to co nejvíc vyhovuje jemu a jeho kytkám.Přeji hezký den.

Karlos: vždy je to o mikroklimatu v kterém se rostlina nachází. Někdo může mít tak dobré mikroklima, že může dělat téměř vše opačně, než se všeobecně doporučuje a kytky mu krásně porostou a pokvetou, někdo naopak může mít tak špatné mikroklima, že se může snažit sebevíc a stejně mu kytky do půl roku odejdou.

Nerosil jsem moc. Vandy nezačaly uhnívat, jen listy u kmínku začaly schnout a odpadpadávat. Tento fyziologický proces byl nastartován tepelným šokem, který jsem kytkám způsobil právě oním rosením. To, že Vandy reagovaly jako první, bych připsal jejich vyšší citlivosti. Proč tepelný šok? Když voda mění své skupenství z kapalného na plynné, tak při tomto procesu odebírá z okolí teplo (tohoto principu využíváme i my lidé při termoregulaci svého těla pomocí pocení, využívají ho i pěstitelé orchidejí při pěstování kytek ve skleníku, při velmi parných dnech polévají cestičky ve sleníku vodou, čímž snižují teplotu ve skleníku). Problém je však v tom, jak rychle se voda odpaří, čím rychleji, tím je změna teploty náhlejší, je-li velmi rychlá, může způsobit živému organismu tepelný šok (arabové z pouští o tom vědí svoje). Voda se odpařuje tím rychleji, čím je nižší vlhkost vzduchu... a v tom je ten problém (na poušti je velice nízká vlhkost vzduchu + kombinace s vysokou teplototou způsobuje, že na poušti se neumírá na přehřátí a dehydrataci, ale paradoxně na silné podchlazení, aby arabové zabránili rychlému vypařování potu, tak se i v největších vedrech navlékají do svých typických habitů). Jenže já mám vlhkost vzduchu doma poměrně nízkou a proto k tomu došlo. Proto také domácím pěstitelům nedoporučuji rosení, mají-li doma suchý vzduch. často slyším radu, máte-li doma suchý vzduch, roste své květiny, to je ale špatná rada.

Ve skleníku je to něco jiného, neboť zde bývá vlhkost vzduchu poměrně vysoká, zde rosení rostlinám neublíží, rozhodně naopak jim prospěje. A taktéž je to v přírodě, před deštěm vždy stoupá vlhkost vzduchu, je-li mlha, pak je vlhkost vzduchu 100%. Ovšem doma před rosením vlhkost vzduchu nestoupá. S čistým svědomím můžu všem doporučit aby v létě, při takové té klasické letní bouřce své orchideje vytáhli ven a nechali je pořádně zmoknout, to jim dělá neskutečně dobře. Kdybych měl Vandy ve skleníku, tak je také beru hadicí.

PS: o otevírání průduchů vlivem rosení dost pochybuji. Průduchy se otevírají v závislosti na světelné intenzitě, vlhkost v okolí rostliny s tím moc nesouvisí. Je-li tma, orchideje své průduchy otevírají, je-li světlo, tak je zavírají (ale celý mechanismus otevírání a zavírání průduchů je složitější... jsou zde ještě jiné vlivy, které rozhodují o tom, zda se průduchy vůbec budou otevírat...)

S pozdravem Jirka

Právě že vlivem vlhkosti se více otevírají, není třeba pochybovat. Změnám skupenství vody a odebírání tepla bych nepřikládal valný význam, není to vůbec podložené zda toto byla skutečně příčina opadu listů Vand. (oceňuju dlouhý příspěvek) Orchideje nejsou lidé na poušti, mlžení jim většinou svědčí i v bytě, rosením kytek i jejich okolí tu vlhkost určitě zvýšíte. D Samozřejmě to že studená voda nepříjde na rozpálenou kytku ví kdejaký zahrádkář či milovník rostlin. Já rosim hlavně ráno a večer... Jak ty Vandy máte? V květníku nebo košíčku? Požadavky na vlhkost opravdu není třeba popírat, i když nároky moderních šlechtěnců nejsou pravda tak velké, někdy opravdu dobře prosperují v suchém panelákovém bytě. To je ale zásluha mnoha generací nejen azijských pěstitelů.

Pravda je, že máte-li s tím máčením dobrou zkušenost můžete se na to spolehnout, ale rozhodně to není žádná velká výhoda, nemluvě o pracnosti, i když u těch několika Phal., je-li člověk doma, to jde dělat, nedělal bych z toho ale návod pro začátečníky.

Karlos.

Vandy pěstuji ve sklenicích (lépe se s nimi manipuluje). Nevedu pouze moderní křížence, ale i botanické druhy Vanda coerulescens, sanderiana, Rhynchostylis coelestis, retusa a Aerides odorata - to všechno ve sklenicích a i přes nížší vlhkost vzduchu se jim daří dobře.

Rosení u mě neprošlo, dopadlo to s ním špatně. Tím nepopírám, že rosení rostlinám nesvědčí, ale za jistých podmínek jim může škodit. Svoji hypotézu o tepelném šoku jsem diskutoval s některými lidmi, kteří se zabívají fyziologií rostlin (jako biochemikovi mi to není zcela cizí) a většina se shodla, že by to skutečně mohla být příčina mého nezdaru. Tento vliv zanedbatelný není, rostliny nejsou lidé, nemají termoregulaci, o to víc podléhají okolní teplotě.

Podle toho co vím o regulaci otevírání a zavírání (a přivírání) průduchů, rostlina průduchy vlivem zvýšené vlhkosti neotevře (ono to probíhá autonomně, každý průduch sám za sebe). Vlhkost vzduchu má vliv na jejich zavírání. Rostlina v suchém vzduchu je uzavře dříve, než-li rostlina ve vlhkém vzduchu, to bez diskuze.

Zalévání konvičkou versus zalévání namáčením. Každý nechť si vybere, co mu přijde pohodlnější. Oba způsoby mají svá malá plus a mínus. Zalévání namáčením mi přijde vydatnější, čímž částečně supluji nižší vlhkost vzduchu. Ale jen částečně, jedna druhou zcela nahradit nemůže. To, na čem se asi neshodneme je pracnost obou. Mě to vychází nastejno, ani jedna mi nepřijde pracnější ani snadnější než ta druhá.

Jiří: Počkaj, to je pěstuješ v těch hrozných skleněných vázách co tady na foru někdo zmiňoval? Nevim, ne že by to nemohlo fungovat ale s tím bych se nesmířil... mít orchideje ve skle. Jestli to chápu správně je to místo plastových květníků a má to rovněž dostatek odtokových otvorů. Klimaváza ano?

Hezčí je košíček, esteticky je fajn a vytváří mnoho povrchu k přichycení kořenů. 

Ještě k té zálivce. Asi nepřesvědčím, to je už jasný, ale jak to máčíte? Nechávte to chvíli namočené nebo to hned vytáhnete? To byste pak všude nakapal. Chodit, a vyndávat každou kytku z místa, namočit, okapat a vrátit to není pracný? Z konve tam cáknu a jdu na další mám to hned a není třeba máčet všechny kořeny, u epifytů stačí když je ve vlhku jen část kořenů... je li to v květníku, zálivka by měla být spíš opatrná,,,,to máte vlastně takový příliv odliv.

Karlos co si nedá pokoj.

To orchidejím nevadí ty přesuny každý týden do vany a zpět? Je opravdu třeba tak úzkostlivě hlídat aby nestekla při rosení voda do " srdíčka"? Vždyť v přírodě to ani jinak nejde, nebo se pletu? Dělám to tak, že do středu rostliny při mlžení položím tampon z vaty, který vodu odsaje a nepustí dále.Není to zbytečné?