jaká orchidej bude vhodná
|
|
|
|
|
|
|
|
magilego - Bronzový Zahrádkář (52) - 89.157 (?), 21.11.2008 19:07
No je toho už docela dost. Můj dům je taková malá mini botanická zahrada. Co se orchidejí týče, tak vedu jak ty chladnomilné, tak ty teplomilné, a všechno mezi...
Zakopnout u mě můžete o tyto rody: Aerides, Angraecum, Ascocenda, Beallara, Bletilla, Brassia, Brassidium, Bulbophyllum, Cattleya (a její příbuzenstvo), Colmanara, Cymbidium, Degarmoara, Dendrobium, Epidendrum, Gongora, Kunthara, Ludisia, Masdevallia, Maxillaria, Miltassia, Miltoniopsis, Neopabstopetalum, Odontioda, Odontobrassia, Odontocidium, Odontoglossum, Odontonia, Oncidium, Paphiopedilum, Phalaenopsis, Pleione, Potinara, Prosthechea, Rhynchostylis, Rossioglossum, Sophronitis, Tolumnia, Trichopilia, Vanda, Vascostylis, Vuylstekeara, Wilsonara, Zygopetalum.
Kromě orchidejí, které tvoří gró mé sbírečky, jsou to hlavně kapradiny. Od těch vedu rody: Adiantum, Cyrtomium, Davallia, Nephrolepis, Phlebodium, Pteris a kapradinám příbuzné vranečky: Selaginella. Z tropických rostlin dále Anthurium, Pilea. Rovněž tropické kaktusy rodů Schlumbergera, Epiphyllum, Hylocereus. Bromélie jsou zastoupeny rody Aechmea, Guzmania a Vriesea. Nakonec tu mám i nějaké masožravky rodů Nepenthes a Utricularia.
Všeho všudy dohromady je to cca 130 květináčů. Mojí hlavní preferencí je různorodost. A co se barev týče, tak je to modrá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 217.67 (?), 22.11.2008 7:25
Pokud je Phalaeonopsis teplomilný, znamená to v panelákovém bytě nevypínat na noc topení? Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 144.98 (?), 22.11.2008 18:40
A co zelenokvěté dendrobium, je normální nebo vzácnější?Jaké vlastně je, teplomilné nebo chladnomilné.Na jmenovce to nebylo uvedeno. Dana Sm
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
magilego - Bronzový Zahrádkář (52) - 244.146 (?), 25.11.2008 2:39
Pro pana Miroslava:
Brassie jsou poměrně tolerantní rostliny, které bez problému rostou, rostou dokonce velmi bujně. Nejsou nijak extra náročné. Tento rod pochází z Jižní Ameriky, kde roste na cca 20 druhů. Jsou temperované až teplomilné, světelné nároky obdobné rodu Phalaenopsis, vzdušnou vlhkost bych neřešil. Zálivka je vhodná vydatná, ale až po vyschnutí substrátu. Nejnižší noční teplota tak kolem 14˚C, v létě, když rosničkáři slibují trvalejší noční teploty nad 14˚C jim bude lépe venku v polostínu, trocha ranního nebo večerního sluníčka jim neuškodí, vřele doporučuju jim dopřát maximum světla a to tak, že jim začnou lehce červenat listy. Růst je v podstatě popínavý a velmi rychle se rozrostou. Vykvést mohou v podstatě kdykoli v průběhu roku, vegetační klid nemají (stejně jako Phalaenopsis). V zimě však doporučuju trochu omezit zálivku, zalévat méně, ne však méně často, prostě jen menšími dávkami vody. Odkvetlé stonky sestřihněte až u listu, znovu už nevykvetou. Jejich pěstování není příliš náročné, až na...
... potud to zní dobře, že. Ale Brassie nejsou zrovna kytky s velkou ochotou ke kvetení, i když mohou kvést kdykoli v průběhu roku. Občas jsou bohužel velice tvrdohlavé a ne a ne vykvést. V takovém případě je budete muset ke květu vyprovokovat, nejlépe pobytem venku s výraznějším rozdílem teplot mezi dnem a nocí, rovněž přidat trochu toho slunečního světla. Toto u mě zpravidla stačí na to, aby si dali říct a vykvetly. Hodně lidí ale doporučuje nechat je tak 14 dní na suchu - prý to také funguje (nemám vyzkoušeno). Rozhodně ale milují letní bouřky, nechat je pořádně zmoknout, to se pak s nimi dějí zázraky...
Rozhodně se tím nenechte odradit, třeba si padnete do noty a pokvetou Vám jak šílené. Třeba taky ale ne a pak tu svou fintu na ně budete muset najít, o to větší radost budete mít, pokud se Vám je podaří přesvědčit a vykvetou. Brassie v superhyper asi neseženete (nikdy jsem je tam neviděl, i když holanďané je ve velkém množí), nicméně v českých sbírkách nejsou vzácností, takže na nějaké výstavě nejspíše uspějete. Nejbližším příbuzným Brassií je rod Ada (je však chladnomilný), též disponuje pavoukovitými květy (i když nejžádanější Ada zrovna pavoukovité květy moc nemá). Brassie se často používají ke křížení, hybridní rody, v kterých je obsažena jejich krev, jsou např: Aliceara, Beallara, Degarmoara, Miltassia, Brassidium a mnohé další. Beallara a Brassidium se dají v hypersuper sehnat, i když pod obchodním názvem Cambria, nemají však tolik pavoukovité květy.
Pořídil jste si knihu? To je moc dobře. Smím vědět jakou?
Pro Danu Smékalovou:
Sphagnum alias Rašeliník je u nás zákonem chráněná rostlina. Její sběr i obchod s ní je přísně zakázán. Já k němu nemám přístup. Většina orchidejářů to řeší individuálně, mnozí si jej pěstují doma v květináči. Nahradit mechem z lesa? Nevím, že by to někdo zkoušel, ale proč ne. Zkusit to můžete a uvidíte. Jen ať v něm není hlína. Jeden můj kamarád když začínal s orchidejemi neměl přístup ke kůře a tak používal tu mulčovací. Také mu to pěkně rostlo a kvetlo...
Ne, ne. Nejsem z oboru, je to jen můj koníček. Čím víc o rostlinách vím, tím snadněji se mi však pěstují. Navíc od přírody jsem člověk zvědaví, takže mě zajímá i historie pěstování těchto rostlin. U nás se mnoho lidí pěstování orchidejí bojí, zbytečně. Kdybyste v Asii v tropickém lese lezla po stromě za faleňáky a uklouzla Vám noha, nejspíš byste cestou dolů kromě faleňáku strhla i nějakou tu Anthurii (v divoké přírodě rostou na stromech společně), ale Anthurií se u nás nikdo nebojí, proč taky.
S pozdravem Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|