Štěpařský vosk

Pár receptů máte napsaných výše.
Štěpovací vosk není ideální surovina pro experimenty, může způsobit neujmutí roubu, odrůdy kterou jste třeba těžko sháněl. Jestli Vám záleží na úspěšnosti roubování, raději si hotový kupte. O přídávání asfaltu do štěpovacího vosku jsem neslyšel, ale umím si představit jeho účinek na rostlinných pletivech.

Mám nakúpené jednotlivé zložky no nechcem ich miešať ledabolo, myslel som že ako starší a skúsený mi poradíte receptúru, môžem skočiť do záhrad. potrieb ale prečo by som mal zasa pchať peniaze do koncedrnov ked si viem pomôcť aj sám a aj iným... mám strihania a rezania veľa a za malý kelímok zaplatiť sa mi zdá trochu zdieranie a nepatrím medzi tých čo nemyslia ale práve medzi tých čo chcú myslieť a preto som aj medzi vami Dakujem

V knihovně si půjčte knihu Štěpování od Bílka- Hanuše.  Tam je návod na výrobu štěpařského vosku a mnoho cenných informací.

Několik let jsem míchal štěpovací vosk z různých poměrů včelího vosku, pryskyřice (kalafuny),  sádla (loje)  a lihu. S přidáváním mouky, parafínu, oleje či asfaltu zkušenosti nemám. V poslední době si kupuji zahraniční vosk po internetu. Je, pravda, drahý, ale krásně se roztírá bez ohledu na teplotu. Neujmutí cenné odrůdy je ztráta větší.
  Na rány po stříhání a řezání vosk zásadně nepoužívám. Jednak je diskutabilní, zda to má vůbec smysl, navíc je to pracné a spotřeba velká. Když už, tak hustá latexová barva (stimulátor a fungicid může i nemusí být) vyjde levněji a bez namáhavého roztírání.

Zelený kelímek štěpovacího vosku koupíte všude za pár desetikorun, vydrží mi (při cca 20-30 roubech za rok ) 4 roky - tu cenu za odírání v žádném případě nepovažuji. Aby se tento vosk dobře roztíral, je potřeba ho trochu nahřát na vodní lázni (při mém provozu mi to 3-4x za rok nevadí), někdo znalejší by možná doporučil nastavení malé části vosku (to množství, které v jednu sezónu zpracuji)  sádlem (viz výše).

Většinu surovin, potřebných k přípravě vosku doma, nakoupíte v balení min 500 gr, když připočtu váš ztracený čas, počítám, že vosk vyrobíte daleko dráž nežli to co koupíte hotové v obchodě.

Mám dojem, že asfalt je součástí některých malířských, popř. starších lakýrnických receptur, jste si jist s těmi štěpařskými vosky?

Letos na jaře jsem se pokoušel vylepšit stromový balzám (bílá plastová piksla, téméř neroztíratelné, je toho plno v Baumaxech, viz výše). Podle deklarovaného složení to byla čistá kalafuna+rozpouštědlo, nahřál jsem to a nastavil včelím voskem a vepřovým sádlem, po ochlazení jsem přidal izopropylák (je méně těkavý nežli etanol). S výsledkem nejsem příliš spokojen a jak bylo uvedeno v příspěvku výše, na roubování bych to stejně nikdy nepoužil.

P.S. Z přehledu různých receptur, které se ke mně doposud dostaly usuzuji, že permanentní roztíravosti vosku lze docílit pouze příměsí většího množství rozpouštědla (alkoholy, glykoly) - a v tom taky vidím jejich největší slabinu. Nejlevnější šarže rozpouštědel mají nejvyšší obsah nečistot a hlavně proměnlivou kvalitu, které zřejmě stojí za problémy   popálení pletiv a celkovým  neujmutím  roubů.

Snad toto vlákno ještě někdo čte, měl bych jeden dotaz ke složení - spíše balzámů nežli štěpařských vosků:

-některé komerčně vyráběné balzámy obsahují látky, urychlující zavalování rány - jedná se zřejmě o některý z rostlinných hormonů, používaných i při tkáňových kultivacích...

Nemáte tedy někdo představu, o jaké sloučeniny se v tomto případě jedná?

Četl jsem, že v Kanadě se skutečně používá na zatíraní velkých řezů balzám na bázi asfaltu. Neřeším teď malé řezy ale velké. Je potřeba si pamatovat, že uřezané dřevo (to co zůstalo) je mrtvé a balzám má jediný účel aby nevysychalo a nehnilo, než je zavalí kalus, tedy to co je těsně pod kůrou a to živé je a toto živé pletivo i když by jste nezatřeli, tak se nic nestane. Obalí se kůrkou a žije a roste dál. Jediné co už neroste a nežije (proto nežije, že byla odňata asimilační plocha - větev s listem a časem odumřou i přísušné kořeny k příslušným už neexistujícím vodivým drahám) je to ponechané a odřezané a proto se to má snahu co nejvíce kazit.

Znám složení asfaltu a osobně bych ho na své stromy nepoužil - mám teď na mysli obsah dráždivých látek, schopných popálit živá pletiva...

V jedné zahrádkářské příručce stojí, že produkty na bázi dehtů jsou použitelné k zatírání jádrového dřeva, které je mrtvé (což vlastně tvrdíte i vy). Dehet mj. obsahuje fenolické látky, tedy sloučeniny působící jako mikrobi- a fungicidy ("karbolová kyselina" se léta používala k  desinfekci piteven). V tomto duchu - ale taky z hlediska nízkých pořizovacích nákladů -může mít jejich použití smysl, nikoliv však pro mně...

Předem upozorním, že nejde o rybář. latinu. Dle staršího návodu odsud jsem si taky uvař. št. vosk. Použil jsem hodně v. vosku- domácího z předešlého včelaření- 1. vývar souší, hodně nečistot, ale asi hodně propolisu, něco mouky, sádlo z koupeného dom.prasete, ale divné, při pokoj.teplotě neztuhlo a výsledkem bzl vosk, který v létě nestíká, dobře kryje alepí, netahá se vůbec. Spíše si ho musím naškrábat, v létě do jde lépe, ale i v sobotu, kdy jsem zamazával uřízlé větve po kalamitě při + 5 C šel škrábat a lepil taky.. Ale to hlavní-po jarním dubn. řezu Stanley jsem hodil odř. větve venku do mokr. písku a 1. května jsm narouboval 4 pláně slivky 6 rouby tím Stanley a šly mi 4!. Pak byl 1 vylomený, alwe i tak mám ted 3 stromečky. Ale já roubovat neumím! A tak věřím.že je to jen zásluha toho vosku / ano ještě jsem při vař. něco přidal, ale to si zatím nechám pro sebe/. Vzorky pro analýzu ochotně dodám. Izopropanol se odpařuje daleko rychleji než etanol, proto Vám to tak tuhne. Domácí je někdy lepší- Zdravím Ladaiozk

Pane, takovéhle rady mám nejraději,, / ano ještě jsem při vař. něco přidal, ale to si zatím nechám pro sebe/."  Možná jste neměl psát raději nic. VašekB.