Osobní ochranné pomůcky při aplikaci zahradní chemie

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat zkušenejších zahrákářů-chemiků, jaké používáte ochranné pomůcky při aplikaci zahradní chemie? Jde mi především o ochranu dýchacích orgánů (při aplikaci látek aerosolem) ale i co pro ochranu kůže? Jaký typ fitlru je potřeba do "plynové" masky, aby to vyfiltrovalo vytvořený aerosol a jakou má pak filtr životnost (jak poznat, že již neplní svou funkci)? Pokud používáte "ochranné obleky", jak provádíte jejich "dekontaminaci"? Jsou při provádění chemického ošetřování nějaká úskalí, na která by si měl zahrádkář-chemik začátečník dát pozor? Jak provádíte samotnou aplikaci(od shora dolů, zespoda nahoru), jak silný mate nastavený "proud", je nějaká finta, jak stříkat vysoké stromy, atd.?

Tak nevím, jak si to mám vysvětlit - vypadá to, že buď tu skutečně nikdo chemii na ochranu rostlin nepoužívá, nebo se uvedenými problémy dosud nikdo nezabýval (anebo oboje). Tak až něco zjistím, dám vědět :-)

Dobrý den. Ještě mě napadl další důvod, třeba se o to nikdo nechce podělit. Ta napíšu, jak to dělám já. Na ochranu dýchání používám profesionální polomasku, kterou zakoupíte v dobré prodejně pracovních pomůcek. Pravidelně potom měním jen filtry, které tato maska má. Na očích mám brýle, které ale nosím i tak. Jako oblečení používám klasické montérky, které koupíte poměrně běžně. Na nohou mám dobré pracovní kotníkové boty. Toto se mi osvědčilo zvláště poté, co mně jednou při používání rosiče povolil kotník a já i s rosičem spadl na plot. Plný rosič má 28kg, takže stabilita je důležitá. Mám opravdu kvalitní rukavice, bez nich ani ťuk. Přípravky zásadně míchám v odměrce určené jen k tomuto účelu a podle všech pravidel. Při používání jak postřikovače tak i rosiče zásadně couvám, či jdu bokem. Snažím se nestříkat proti sobě a samozřejmě ne proti větru, to raději celý ovocný sad obejdu a jdu znovu ze stejného konce kde jsem začal. Čistění nemusím příliš provádět, protože používám množství které přesně potřebuji. Pokud použiji herbicid, tak spotřebuji veškeré množství v nádrži, potom jen vypláchnu a hlavně nezapomenout prostříknout i hadici vedoucí k samotné trysce. Ale ještě je velmi důležité pravidlo, že při naplnění nové nádrže nikdy hned nezačít stříkat na ošetřovanou kulturu, ale vždy asi tak 3 sekundy stříknout na zem mimo. Na nízké porosty jde použít postřikovač, na vysoké rosič, ale dá se to i kombinovat. Záleží na okolnostech. Stačí tak? Stanislaw

Míra, s níž je zahrádkář vybaven ochrannými prostředky, by měla být úměrná množství a četnosti aplikovaných prostředků -  tím nechci problém ochranných prostředků nijak bagatelizovat, ale já kupříkladu na své zahradě víc jak 3 litry  postřiku (jednorázově) aplikovat nebudu, k ochraně používám rukavice, klobouk a štít.

Rukavice používám jednorázové, čímž odpadá jakákoliv dekontaminace.  Osobně za nejdůležitější pravidlo považuji míchání přesně takového množství postřiku, který na daný účel potřebuji, odpadá tak likvidace zbytků, je to i velmi ekonomické, na druhé straně při svých objemech postřiků (2-3 litry) neustále nějaký přípravek rozvažuji na poloviční, popř. i menší  množství...

Závěrem ještě poznámka: když už  osobní ochrana, měla by být důsledná - tím chci říct, že pokud někdo používá masku s filtrem při aplikaci aerosolu moderního (a leckdy neškodného) pesticidu, měl by ji tuplem použít i při natírání či svačování obalovanou elektrodou - expozici organismu při těchto pracech považuji za daleko významnější!

Dobrý den,

domnívám se, že i "moderní" látky určené na ochranu rostlin jsou poměrně nebezpečné - já třeba používám pouze ty, které jsou určeny pro "BIO" zemědělství, ale po přečtení návodu k použítí, resp. bezpečnostního listu jsem si řekl, že to asi přecijenom nebue tak jednoduché, jak to vypadá. U všech i "bezpečných" látek doporučují polomasku a varují před postřísněním - a to se de facto v základu jedná pouze o měď a síru.

Sloučeniny na bázi mědi ani síry nepovažuji za moderní, naopak, anorganické sloučeniny jsou jedny z nejstarších agrochemikálií, používaly se již ve starověku .

Samozřejmě netvrdím, že jsou neúčinné (měďnaté sloučeniny jsou jedny z nejúčinějších třeba na kadeřavost broskvoně), ale když jsem včera psal svůj příspěvek, měl jsem na mysli třebas benzoyl- nebo sulfonylmočoviny, nebo strobulinové fungicidy, které se mj. aplikují v hodně nízkých koncentracích a jejich toxické účinky jsou - v porovnání se "sourozenci" uvedenými na trh 30-40 let dříve - vesměs hodně nižší...

Znovu opakuji, že nechci ochranu zdraví při práci bagatelizovat, ale co čekáte od chudáka výrobce pesticidů v dnešní hysterické době - že Vám doporučí nasypat si Kuprikol na chleba? Samozřejmě napíše takové instrukce, aby byl - v případě nesprávného použití - chráněn proti právnímu útoku, na kterém může prodělat poslední gatě. Takže stříkat nejlépe v přetlakovém chemickém obleku a v masce s dýchacím přístrojem!

Použití ochranných prostředků je nutné, zejména, pokud stříkáte denně a celých 8 hodin. Nevím, kolik chemie do sebe člověk dostane - ve srovnání např s vykoupáním se v azurovém bazénu. Přiznám se, že na to trojí vyjití na zahradu se stříkačkou za rok používám akorát klobouk, kabát, papírovou roušku.

Ona ta plynová maska tak úplně od věci není. Když jsem začínal se stříkáním jabloní, zkoušel jsem ochranné brýle a pak celoobličejový štít - bylo to k vzteku, obojí se zevnitř rosilo. Pak jsem koupil za pár šupů nepoužitou vojenskou plynovou masku a voilá - ta se nerosí. Sice při aplikaci postřiků vypadám poněkud pitoreskně a manželka ze mě má legraci, ale aspoň mi nic nelétá do očí a obličeje. Dál jsou důležité gumové rukavice. Nevím, jestli jsem na postřiky jen přecitlivělý, ale bez nich mě vždy svrběla kůže, i když jsem si ruce po zasažení fungicidy vždy hned umyl.