kosa

Dost dobrý stránky :-)

Je to až dneska s podivem.

Akorát ty ceny byly dřív někde jinde. Ale zase to bylo dřív shánění sehnat švýcarskou nebo švédskou kosu, když všude byly jen ruský.

U nás ve kšeftech mají rakouské okolo 500,-Kč, jugoslávské cca 250,-Kč, a nějakou od českého soukromníka asi za 125,-Kč. Teď jak poznat, která je kvalitnější bez ohledu na cenu?

Nejspíš napřed koupit tu levnou českou - přinejhorším na kopřivy a lopuch mezi kameny za plotem se bude hodit.
A možná vyklepaná překvapí....

neříkal bych, že kosy jsou nyní tvrdší než dříve, záleží jaký materiál použije výrobce. Něco jiného je dnes levná kosa určená pro zavěšení na zeď do chatky a jednou za rok na posekání plevele za plotem a něco jiného je kosa dělaná třeba pro někoho v biozemědělství, kdo v létě seče kosou denně. Podobné to bylo i dříve. Byly šmejdy kosy určené pro ty, co měli málo peněz a byly "profi" kosy určené třeba pro lidi živíci se sekáním trávy a obilí nebo jako výbava, prakticky doživotní, venkovského hospodářství. Ono je velký rozdíl v trvání ostrosti. Skutečně tvrdá kvalitní kosa se sice naklepává špatně a pomalu a ocel je křehčí, takže ostří může popraskat, ale je ostrá ještě  po hodinách sekání, zatímco měkká kosa je tupá  po pár minutách.

Jinak tvrdá a měkká kosa se dá trochu rozeznat podle zvuku. Když se zavěsí na špagát nebo tenký drátek a klepne se do ní třeba větším hřebíkem, tvrdá kosa zvoní, zatímco měkká kosa má spíše nepříjemný plechový zvuk a křapí. I když trochu to závisí na tloušťce kosy.

Co se týká naklepávání, já jsem se ho naučil sám prostým vyklepáváním kladívkem na kovadlince. Naklepávám malým kladívkem 200 - 400 gramů odhadem a to zůženým koncem o poloměru 2 - 3 milimetry. Tím koncem se musí trefit přesně na kraj kosy na ostří. Kosa na místě úderu nesmí být ve vzduchu, musí být položena na kovadlině.  Tím se dosáhne toho, že kladívko ostří rozklepe, ale taky samo od kovadliny odskočí a vyskočí zpět do výšky, tím není vyklepávání tak namáhavé. Klepe se ostří po cca 1 - 2 milimetru délky ostří. Vyklepávání deformuje rovinu ostří kosy, proto se musí vyklepávat po obou stranách kosy minimálně jednou tam a zpátky intenzívně a potom jednou řídce, aby se vyrovnalo ostří do roviny kosy po posledním intenzívním naklepávání. Vyklepané ostří je v šířce 1 - 3 milimetry silné takové 2 - 3 desetiny milimetru, velice mírně zvlněné případně tam jsou jen náznaky praskání ostří. Dál než 2 - 3 milimetry od kraje kosy je už normální tlouštka kosy, třeba 1 milimetr i více. Naklepává se čistého času takových 20 minut rychlostí cca 1 úder za 2 sekundy.

Čo sa výberu kosy týka tak najkvalitnejšie sú tkzv. rakušanky, čiže z rakúska o niečo málo no tiež kvalitné sú juhoslovanky ani vaše české kosy niesú zlé no rovnať ich s týmito dvomi sa nedajú no a ruské už sa samozrejme tiež skvalitnili. Ja používam rakušanku na miesta kde sa kosí väčšia časť, čiže lúky a podobne, no a bežne používam ruskú a poviem vám som spokojný. Najdôležitejšie je kvalitne kosu klepať, teda naklepať a potom sú si všetky kosy rovné akurát doba kosenia je kvalitou odlišná.Nová kosa sa klepe dlhšie a ťažšie, vôbec neodporúčam kosu brúsiť, brúska a kosa nesmú prísť nikdy do kontaktu. Brúsením sa kosa nerovnomerne zahrieva čím v nej vytvoríte rozdielnú tvrdosť. Začiatočníkom doporučujem zadovážiť si babku s 5 milimetrovým falcom na vrchu čo zabezpečí rovnomerný náklep , alebo si zožeňte banský (hornický) vrtak jeden do kameňa alebo uhlia a druhý tvrdší do žel. rudy a pod.Zoženiete ich vo všetkých fabrikách a firmách, ktoré majú niečo spoločné s baníctvom a tunelmi, no a potom si u šikovného zvárača dáte urobiť z toho tvrdšieho kladivko na klepanie kosy a z druhého babku tak, aby sa dala nabiť do dreva a ide sa na klepanie. Pri klepaní     vyklepeme jemnejšie falc asi tak 4-5 mm po celej dlžke, potom sa vrátime naspäť a klepeme už len okraj ostria do tenka.Silu uderu musíme prispôsobiť tak, aby ostrie nepraskalo, udery a lebo ak chcete klepy robíme čo najtesnejšie pri sebe, musí sa nám skôr zdať, že klepeme na jednom mieste ako sa očividne ponáhľať na koniec. No a ešte zopár rád: nikdy kosu neklepte z oboch strán, nato je predsa babka, špička kosy musí z kosiskom zvierať čo najostrejší uhol no a nakoniec, ak chcete mať na budúci rok kvalitnú kosu tak už teraz novú alebo zánovnú ponorte do močovky a nechajte ju tam do jari ona sa už postará o tú nekvalitnú časť kovu. Potom ju len očistiť naklepať a kosiť,prajem všetko dobré

to je jednoduché - pověs na provázek, poklepej kladívkem u patky na rantl a jestli zvoní - je dobrá, jestli rachtá jak stará plechovka - nebrat - buď špatný materiál, nebo prasklá.

Bavíme sa stále o ručnom kovaní kosy. Mal by som nápad, vymyslieť kovanie kosy príklepovou vrtačkou, nie však guličkovou, ktorá má nízky zdvih, ale napr. pneumatickou s využitím rovnomerného posuvu kosy. Viem, že to nie je jednoduchá úloha, ale pre kutilov so zlatými českými ručičkami by to za pokus stálo. Čo Vy na to?

Problém ani tak není ve vytvoření příklepu - na to jsou už naklpeávače vyrobené - dokonce se prodával jako adaptér na vrtačku.  Složitější je, že kosa vyžaduje vést úder přesně na ostří, pod určitým úhlem a taky přizpůsobit sílu tvrdosti materiálu a tloušťce plechu. A to nevím, jestli stroj pozná lépe než ruka zkušeného sekáče.

Já na to, jen to, že by Slováci, zase slízli smetanu.