Husqvarna 240e nový model

Pro J.S.: Ano, znečištění ovzduší se posuzuje podle koncentrace v ovzduší.

Jenže produkce emisí z nějakého zdroje (kotle, motoru) se neměří podle koncentrace, ale určuje se MNOŽSTVÍ (u motoru je to množství na kWh). To platí nejen pro popílek, ale i pro CO2 atd.  Takže jediný kdo tu nasazuje korunu a píše pěknou blbost jste vy.  (Používám Vaše slova - začal jste si.)

Zvýšení výkonu motoru + snížení emisí - hlavní podíl bude mít spálení směsi ve válci (část čerstvé směsi neodchází výfukem, ale využije se ve válci). Ředění výfuku je jen vedlejší produkt předvýplachu. Samotný předvýplach na množství emisí nemá vliv a výkon spíše snižuje (o energii potřebnou na nasátí a vytlačení výfukem).   Gl.

JS stejné podmínky platí pro plyny kapaliny i pevné látky. KONCENTRACE je procentuelní objemová část dané složky z celkového objemu.Znečištění ovzduší z hlediska jeho kvality se opravdu měří v koncentraci dané látky, ale z hlediska produkce se měří v množství čistého objemu dané látky, nebo věříte že elektrárna vypouští méně emisí když fouká silnější vítr? (1 litr oleje rozmíchaný v 10 litrech benzinu je z pohledu množství oleje to samé jako 1litr rozmíchaný ve 100 litrech benzinu, analogicky 1kg CO₂ smíchaný s 10 kg vzduchu je to samé co 1kg CO₂ smíchaný se 100kg vzduchu, jen je to v jiné koncentraci - pokud znáte celkové množství a koncentraci pak lehce vypočítáte původní množství látky). Pokud bych přijmul Vaší argumentaci tak pro snížení produkce emisí u automobilů by stačilo zavést do tlumiče výfuku čistý vzduch a hned by bylo po problému.

S komínem jste začal Vy a když už to srovnáváte na komín elektrárny, tak byste musel pro přímé srovnání přivést objem vzduchu do prostoru nějakého kotle. To, co vystupuje z komína - rozfouká vítr je již snížení koncentrace v ovzduší, ale tady nejde o rozptyl v ovzduší, ale průchod většího objemu vzduchu motorem. Nemám možnost si to zatím jinak ověřit, než na základě animací, nebo popisů. Z toho vycházím, jestli s tím nesouhlasíte, tak se obraťte na tvůrce těchto materiálů. Mě je to jasné.

pokud se shodneme na tom že ten vzduch se neúčastní spalování ale slouží jen k vytlačení spalin ze spalovacího prostoru přičemž se se spalinami smísí a sníží jejich koncentraci, tak jaký je rozdíl kromě technického řešení když stejné množství vzduchu přidám do spalin až ve výfuku?

 Kedy sa tam dostane vzduch naviac? A to dokonca priamo do spaľovacieho priestoru.

Po zapálení zmes vybuchne vytvorí tlak ktorý tlačí piest dole, tento tlak sa postupne uvoľňuje až kým piest nedosiahne výfukový otvor.lenže v tej chvíli je už tlak v kľukovej skrini taký že okamžite po otvorení preplachovacích kanálikov sa tam pod tlakom pretláča do spaľovacieho priestoru novú čerstvú zmes ktorá vytláča spálenú zmes von.Teraz by ma zaujímalo že kedy presne sa tam dostane ten vzduch naviac.Všetky priestory v motore sú vo chvíli pohybu piestu dole pod tlakom vyšším ako je atmosferický tlak okolného vzduchu. To znamená že žiaden vzduch z vonku sa tam nedostane.

Jani

P. (Jani, HH) pokud budu věřit animaci, tak je to ve chvíli(momentě při té rychlosti), kdy se plní kliková skříň novou směsí, tak se asi současně plní kanály, ale plnění klikovky je o něco časově prodlouženo. V každém případě to vede k tomu, že v kanálech nejprve proudí vzduch, za ním směs. Potom dojde k uzavření výfukového kanálu a něco ze vzduchu šlo ven výfukem s obsahem splodin, něco zůstalo s novou směsí .Poměr kolik vzduchu šlo ven a kolik zůstalo jen odhaduji z pohledu znalosti možnosti ochuzení směsi a bezproblémové funkce dvoutaktního motoru. Ten význam předvýplachu spatřuji - a to zde bylo několikrát uvedeno - v dokonalejší výměně plynů. Význam to má, to nezpochybňuji. Už jsem to uvedl, že to musela ovlivnit i technika motoru(úprava kanálů, pístu), ale kolik se podílí na celkovém snížení jedno, nebo druhé nevím. Pouze porovnávám to, že vím, jakou spotřebu na kWh má řešení toto a řešení s vícekanálovou technikou. Je to hodně podobné a bez klapek, 2 sacích kanálů, složitosti i hmotnosti. Jak jsem uvedl, já proti tomu řešení nic nemám, že je použito na motorech, ale je to v začátcích a proto vidím nejen klady, ale také zápory.  

Dobrý den

Potřeboval bych ještě poradit-kdyby jste měl na výběr mezi stihl 211 a Solo 643IP, kterou by jste si vybrali???

Já bych volil 643IP, je to nový model má vyšší výkon. Konstrukce je stejná, ale 643IP je farmář, a navíc má 0,325 řetěz. Ten je, pokud výkon motoru odpovídá výhodnější, než malá 3/8. MS211 má nižší vibrace a jinou techniku motoru. Spotřeba paliva je velmi nízká u obou modelů.

Jani, z toho co jste tu napsal v posledním příspěvku, je vidět jak jste se "zafixoval" na ten příklad klasického 2 taktu! Ptal jsem se na ten kanál v levo, neodpověděl jste a to byla ta chyba! Donutilo by vás to uvažovat nahlas.          U tohoto systému v MS 441 je píst vytvarován jako prodloužení, nebo chcete-li nasměrování kanálu čerstvého vzduchu přímo do přefuků, jednodušší je systém u TS 700, kde jsou na uzavírání tohoto přívodu  "mezivzduchu", jazýčkové klapky. Při vytlačování, sestupujícím pístem, směsi z klikové skříně, dochází nejprve k jejich uzavření na otvory vstupu z atmosféry a tím oddělení nassátého vzduchu (polštáře). V okamžiku jeho dostižení směsí z klikovky, se tento tlačí vzhůru, směrem do spalovacího prostoru, kde vytláčí splodiny a jeho malá část se po uzavření výfukového kanálu smýchá se směsí. Tak se vlastně vytvoří ten polštář, oddělující směs od splodin. Emise byly a jsou především otázkou nedokonalého spalování části nové, čerstvé směsi ve výfuku. To co je naznačeno na tom nešťastném diagramu od motokáristů, je trošku mimo i pro klasický 2 takt. Vždyť je to jednoduché, jak a z čeho by se tvořili karbonové usazeniny ve výfuku, kdyby tam šly jen nehořící splodiny? Teoreticky (nezkoušel jsem to), by plamen z tohoto systému po demontáži výfuku neměl šlehat téměř žádný. Teoreticky!  MS 441 je již tak daleko, že ani klapky nemá. Píst je tak vytvarován, že na straně k ssání je jeho plocha široká sotva na palec, kanály přívzduchu jdou přímo do těchto profilů. Ty jsou dole uzavřeny hranou pístu v obviklém kruhovém průřezu.

Radek