Založení záhonu

Mně se osvědčilo odříznout drn trávníku do hloubky cca 15 cm a drny přemístím na dno nového kompostu (zeleným dolů!). Vzniklé koryto zryju.

Záhon vytvořím z překátrovaného zralého kompostu, mohu jej i převýšit proti okolí o 10-20cm. Za 3 dny mohu vysazovat.

Záhon mám hotov za den (podle velikosti) a navíc mám založen nový kompost, na drny může přijít posekaná tráva. J.

Nevim jak velky zahon ma na mysli tazatel ani Vy. Zakladal jsem 2x-3x zahon o velikosti cca 40 m2, pokud bych odrizl drny do hloubky 15 cm potreboval bych min. 6 m3 kompostu ci jine zeminy, nehlede na to, ze bych asi nemel kam slozit 6 m3 volne sypanych drnu. Mulcovani posekanou travou a naslede zryti a zkultivovani se mi osvedcilo (kompost ci hnuj jsem zaryl na podzim). J.R.

40m2 - to už je malé pole. Měl jsem na mysli záhon na zeleninu do kuchyně a na květiny 3-5m2.

Drny se v kompostu rozloží lépe než na hromadě. J.

40m2 není nic extrémního, pokud během léta a podzimu nechcete zeleninu nakupovat nebo třeba zavařujete jahodové džemy (nemluvě o rezervě kvůli střídání plodin). Krom toho záhon je stará plošná míra odpovídající cca 400 m2.

Vy toho kvůli 40m naděláte. Z této plochy můžu mít sem tam tak do děravého zubu. V případě kompotování jahod, toho bude málo i kdyby to bylo v mnokultuře a byly by nejspíš až příští rok. Osobně bych travní porost zlikvidoval herbicidem, po začátku účinkování, to je cca 5dnů, bych to poryl, pak si půjčil rotavátor, křížem bych to přejel, nebo bych o to požádal souseda, nebo kamaráda pokud mají alespoň to Vari. Nasadil brambory, pohnojil bamborovým eNPéKáčkem, řádně a včas bych je obdělával. Po sklizni velmi ranné odrůdy je třeba okamžitě vysít hořčici a co nejpozději tuto zarýt. Získám tím několik zeleninových přepravek brambor a perfektně připravený záhonek do příští sezony. Mohl bych třeba ještě na podzim vysadit kontejnerované jahody. Nesmím ovšem naříkat, že to nestíhám a že něco bolí a že se u toho také zapotím, je přeci normální a prospěje to celému tělu.

Co je týče mých praktických zkušeností tak pro 5ti členou rodinu na rok potřebujem 120 m2 pro brambory, mrkev 15, petržel 10, cibule 30, česnek 8, hrách 7, paprika 10, rajčata 30.

proboha, to tu zeleninu dáváte snad metr od sebe, ne?? Když nás bylo doma 6 členů, měli jsme na rok 1 záhon 1,20x8 m mrkve a petržele dohromady, cibule 2 záhony a rajčata záhon (a to se i rozdávala)... A když přepočítám tu vaši plochu brambor na svou úrodu z m², tak mi vyjde, že sklízíte cca 460 kg brambor...      Lída

To je špatně, že sklidí 460kg brambor. Když by maximálně využil potenciál brambor, tak by jich mohl sklízet až 1200kg z udávané plochy!!!

to tu zeleninu dáváte snad metr od sebe, ne

Brambory sázim do sponu 60x30 cm, mrkev, petržel, cibuli, česnek do řádků vzdálených od sebe 30 cm. Papriku 50 x 35 cm po 2 ks, rajčata 70 x 50 cm. Nevím kolik přesne kg brambor sklízíme, ale jsou našim 2. chlebem, doslova.

Těch 1,2 tony je hodně z 1,2 áru.  Záhradu hnojím tak jednou za 5 let slepičím hnojem s různými rostlinnými zbytky. Průmyslová hnojiva nepoužívám, nechci do půdy Cd, As, Hg, Ni, Pb. Dnes když jsou potraviny na hranici zdravotní bezpečnosti. Kdo ví, co za další sajrajt obsahují průmyslová hnojiva. 

Nu, průmyslová hnojiva používám minimálně, ne však proto, že bych se bál těžkých kovů, mám dost hnoje, kompostu i slepičinců. Pokud krávy a slepice konzumovaly krmiva vypěstovaná za pomoci Cd, As, Hg, Ni, Pb budou tyto prvky logicky obsahovat i jejich exkrementy, tedy i hnojiva statková. Takže si nepomůžeme. 
   1200kg brambor z 1,2 aru představuje bezmála 2 kg pod každou rostlinou. Netvrdím, že je to tereticky nemožné, ale při běžném pěstování těžko dosažitelné.