Opatření v sadu proti suchu

Jelikož se můj sad nachází v suché (bezesrážkové) oblasti na kopci s hlinitopísčitou půdou, takže se v létě potýkám s akutním nedostatkem vody, bych rád učinil nějaké opatření, které by lépe a déle zadržovalo vodu v půdě. Stav je takový, že sad (2000m2) je zatravněn, a trávu stačí posekat jednou na jaře, a do podzimu už další nevyroste. Pokud bych ji nesekal, tak do léta dozraje a seschne, ale příliš účinná se mi v tomto stavu taky nezdá.

Nemám potřebnou techniku, abych třeba pravidelně mezi stromy oral, vozil vlečky hnoje a zapravoval, což by asi trochu pomohlo. Spíš bych to viděl tak, že bych zasadil něco, co sad pokryje a nějakou vláhu déle zadrží - nějaké byliny, kterým nebude tráva konkurencí a poperou se s ní, nebo nějaké suchomilné keře (rakytníky?) Můžu se pokusit vyset třeba jetel (nebude to kontraproduktivní?), který má hlubší kořeny a mohl by v tomto pomoct. Jen nevím, pokud se ani trávě moc nedaří, zda by na tomto suchém a výhřevném místě vůbec přežil? A zda by se s trávou popral a vytlačil ji? Nebo přemýšlím úplně špatně a bylo by lepší nějaké jiné opatření?

Bylo by dobré tu posekanou trávu tam nechat ležet jako mulč (možná to děláte...). Ještě mne napadlo, jestli by tam nebylo dobré do trávy naset něco, co má širší listy a zastíní jimi půdu, ono v těch horkách víc vysychaly "anglické" trávníky, než ty obyčejné s jitrocelem, sedmikráskami, bílým jetelíčkem, zběhovcem a ptačím rdesnem - to u mne přežilo na písku bez problémů.          Lída

Samozřejmě, že trávu nechávám mulčovanou ležet. Ale je po tom jednom jarním posekání je toho taková troška, že to nemá vůbec význam.

JInak je tam je směs všeho, prostě normální louka. Neříkám, že je mrtvá, ale od jara vůbec neroste, tráva v létě uschlá. V tom suchu akorát tak občas něco zakvete, vyraší ostružina apod. A když jsem se díval na zahradě (kde je kvalitní půda a víc vláhy, z trávníku vymizel i jetel plazivý. Tak se obávám, že ani jetelem si nahoře v sadu na kopci nepomůžu... ale možná, že jetel luční by tam mohl přežít, má hlubší kořeny.

Petře, listí po opadu hrabete, nebo necháte přes zimu ležet? Já být Vámi, tak sad začátkem roku nakopnu když ne koňskou, tak alespoň hříběcí dávkou močoviny. Voda z nebe k tomu, a to by bylo, aby nebylo! SPCH

Listí není, stromky jsou zasazené druhým rokem.

To myslíte hnojení močovinou - dusíkem? A jak to pomůže k zadržení vláhy?

Po pohnojení močovinou naroste víc tráva.          Lída

Myslím, p.Petře, že Vaše úvaha nejde správným směrem. Píšete o sadu - tedy prioritou není trávník nýbrž ovocné stromy. Je tam srážkový stín, svah a hlinitopísčitá půda - pro vodu všechno nepříznivé ukazatele. 
   Zadržet vodu, která nenaprší je nemožné. Jakákoli zastiňující vegetace, která bude bránit vysychání půdy a trávníku, sama vodu spotřebuje a na množství vody pro kořeny v hloubce to nebude mít vliv. Řešením jsou ovocné druhy lépe snášející sucho - meruňky, třešně, hrušně, ty další - jabloně, slivoně pak na bujných hlubokokořenících podnožích. 

...abych třeba pravidelně mezi stromy oral, vozil vlečky hnoje a zapravoval, což by asi trochu pomohlo.

Tomu nerozumím. Jak vlečka hnoje pomůže odstranit nedostatek vody?

Hnůj proto, že půda, která obsahuje organický materiál, udrží vodu řádově lépe.

Ano, podnože jsem volil s ohledem na sucho. Přesto si nemyslím, že by sebevhodnější podnož nestrádala 3, 4 měsíce bez deště.

půda, která obsahuje organický materiál, udrží vodu řádově lépe.

Ano, udrží ji lépe, ale rozhodně ne řádově (o řád). A vy tu vodu chcete zadržet v povrchové vrstvě? Pokud míníte pěstovat jahody, pak ano. Ten organický materiál vodu možná udrží, aby nestekla dolů (ve Vašem případě ke kořenům). A bude-li déle sucho, z povrchové vrstvy se voda odpaří beztak.

si nemyslím, že by sebevhodnější podnož nestrádala 3, 4 měsíce bez deště.

Máte pravdu, 3,4 měsíce bez deště, to strádá každá podnož. Zejména, když je stromek mladý, tam se asi bez zálivky neobejdete. Nicméně letošní suchý rok přinesl - až na výjimky - mimořádné úrody ovoce prakticky všude. A povětšinou bez doplňkové závlahy. 

Jsem přesvědčen, že právě řádově. Zatímco jáma, kterou jsem v červenci kopal v trávě, byla do hloubky 50 cm proschlá, tak výsadbová jáma, ze které jsem odstraňoval špatný stromek, a byla vylepšená spoustou kompostu a hnoje, byla téměř v celém svém profilu přirozeně vlhká. Proto píšu, co píšu. Myslím si, že když ve vrchní ornici udržím vláhu, musí to přispět i k udržení vláhy ve spodnějších vrstvách. Myslel jsem si, že voda zespodu vzlíná nahoru a odpařuje se, a když bude vláha v horní vrstvě, nebu mít důvod se vysušit ani spodní vrstva. Nebo přemýšlím chybně?

Nicméně letošní suchý rok přinesl - až na výjimky - mimořádné úrody ovoce prakticky všude. A povětšinou bez doplňkové závlahy.

No, to sice přinesl, ale taky jsem si všiml, že na každém druhém vzrostlém stromu u nás na kopci má mnoho větví uschlé listí,  a ovoce na nich je už od léta sušené. Proto se toho trendu děsím a rád bych proti němu učinil opatření, pokud to bude v mých silách.