Vidlák meruňkový

Taky dřevěný-hranatý kolík není z mého pohledu příliš vhodný, preferuju pozink, alespoń 15 cm od kmínku-neodírá, neuhnije, je skoro nafurt..

Pozinkovaný kolík bych preferoval tam, kde je třeba po celý život stromku. Tedy u angreštů na meruzalce, snad u jabloní na M9. Meruňky na u nás běžně dostupných podnožích (M-VA, myrobalán, St.Julien) kotví dobře a po skončení životnosti kůlu oporu nepotřebují.

Při první větší úrodě, která nastává většinou za 3-5let od výsadby se může v případě použití dřevěného-i kulatého kůlu tento za větru zlomit-nejčastěji těsně nad zemí. V této úrovni je dnes většinou místo srůstu podnože a plodné odrůdy, při těsné blízkosti kůlu, při silném uvázání se může stromek zlomit, není dost pružný-naopak křehčí, než při volnějším uvázání, kdy se může ve větru mírně pohupovat. Kvůli výše uvedeným, neůmyslným chybičkám se už odebralo na věčnost hafo stromků, často chvíli před dozráním, čož nakrkne dvojnásob.S.P.,Ch.

Nepolemizuji s vhodnosti kůlu jako takového. Jen si myslím, že do prvních úrod by měl vydržet i kůl dřevěný a dospělá meruňka oporu (kmene) nepotřebuje. Jestli se těsněji uvázaný stromek snáze zlomí než ten uvázaný navolno, to si netroufám posoudit, ale neřekl bych.

Kůl, kolík, hranolek-jak už název napovídá-není totéž. Kdysi se kolí opalovalo, natíralo-namáčelo v gumoasfaltu, ve skalici. Paušalizovat meruňku, jabloň... To si netroufnu! Byť ze stejné sorty, bude se každý stroměk vyvíjet rozdílně-podle podmínek jemu poskytnutých. Každý rok se realizuju-kromě vlastní zahrady-na několika desítkách zahrad, pomáhám lidem s řezem, střihem, sázením atd. Pro spoustu lidí je sázení stromků činnost velmi nepříjemná, namáhavá, nebo k ní přistupují příliš blahosklonně. Nechtějí investovat dalších cca 60kaček do pořádného kůlu, vždyť už dali 140-200 za samotný str., tak k němu zatlučou hranolek co jim už pár let jistil rajské... Píšu o tom, co jsem viděl, často,  opakovaně.A že bude stromek-i človek-s možností PŘIMĚŘENÉHO pohybu pružnější, než bez je určitě logické. Skalík Petr, Chropyně.

   Máte štěstí, že lidé, kterým pomáháte, dávají kůly alespoň nějaké. Ti, kterým se snažím - dnes spíš radit než pomáhat - sázejí většinou úplně bez kůlu, často i bez řezu.
    Občas přemýšlím, nakolik jsou kůly u ovocných stromků skutečně nutné. Nejdná se spíš o roky tradované ovocnářské dogma podobně jako třeba nutnost zatírat řezné rány? Nepochybuji o tom, že zatlučený kůl, stejně jako zatřená rána stromku prospějí nebo aspoň nevadí. Je ale otázkou, nakolik je to cost efektivní. Profesionální pěstitelé a majitelé větších výsadeb rány nezatírají a někteří z nich kmenné tvary vysazují bez kůlů. Extrémem je(vzpomínáme na zahradnického kacíře) dokonce výsadba i bez řezu.
    Sám bych stromek bez pořádného kůlu nevysadil. Uvazuji taky navolno - kvůli sednutí zeminy v jámě a tloustnutí kmínku, na pružnost kývajícího stromku jsem nemyslel (jestli mi něco v budoucnu úroda ulomí, bude to větev, nikoli kmen).  Ale když se podívám na kvalitní školkařský výpěstek s dobře vyvinutými kořeny a přiměřeně vzdušnou korunkou, troufnu si hádat, že kdybych jich vysadil 100, tak min. 98 se jich ujme a poroste stejně jako s kůlem. A pak je otázka, zda je investice do stovky pozinkovaných silnostěnných trubek rozumná. Pro nás, co máme stromek za člena rodiny, samozřejmě ano, ale to je zas jiná historka.

P.s. Natěsno uvázaný kůl má jedinou přednost. Stromek přežije, i když ho v zimě okoušou zajíci.

Zdravím diskutující a díky za rady.No ten hranolek tam asi být neměl ale teď už mám strach tam dávat něco jiného, kdoví jak hodně narostly kořeny za toho třičtvrtě roku.kmínek je přivázaný asi 10 cm. pod vrcholkem hranolku, nikde se ho nedotýká a ani není přiškrcený ale je fakt že mohl být kousek dál. Ale zpět k tomu rozvidlení. Nebylo by lepší odstranit jeden výhon jěště z toho puvodního - nebo nechat

Pokud není zemina zmrzlá-teď, nebo zjara, je jednoduché opatrně hrábnout v místě uvažovaného lepšího umístění kůlu a vyvarovat se poranění nějakého silnějšího kořene, ještě lepší je pomalu zarážet tenkou železnou kulatinku jako sondu.Pokud to jde plynule, bez velkého oporu, je předpoklad, že ani zašpičatělý dř. či zploštělý kovový kůl škodu nenadělá. V kůlnách, na půdách, ve sběrnách i u mistrů instalatérů se dá vhodných tyčí zadarmo, nebo pár chechtáků sehnat... Vůbec nejhorší nepochopení tak jednoduché věci-použití tyčky u ov. stromku, jsem zaznamenal u angreštu-buď ji lidi dají pod korunku, nebo i do korunky, ale uváží pod... K rozvidlení-já bych naopak odstranil silnější levý výhon-kdy už, pravou stranu nechal. Ale můj původní návrh je mi bližší, neochuzujte se o úrodu, raději stromku podstrojte, jestli unikne nepřízni počasí, není problém udělat probírku plodů, řez se dá udělat i v dalších letech.S.P.,Ch.

Zdravím, budu se teda držet toho vašeho puvodního návrhu, trubku místo toho hranolku už mám nachystanou, teď už jenom aby povolila zem ale to tak brzo asi nebude. Škoda že tu nedal foto autor prvního příspěvku x220132 aby bylo vidět to rozvidlení na jeho 4-leté meruňce. Pepa

Když jste zmínil kůly ke stromkům - sehnal jsem kůly na pile Lesů ČR, pán mi odřezal konce 1,7 m od slabých smrkových kmenů, za 15 těhle klacků jsem dal 70 kaček. Samozřejmě jsou to surové, nijak neopracované kmeny. Tloušťka je trochu variabilní, ale průměrně asi tak 5-6 cm. Aby to trochu vypadalo, sundal jsem kůru copánkovým hrníčkovým drátěným kartáčem na malé flexe. Docela to šlo, jen toho bordelu. Jo a životnost samozřejmě bude menší, než u soustružených kůlů tlakově mořených nebo dokonce pozinkových trubek, ale všechny stromky, které jsem sázel, si v dospělosti vystačí s vlastním kmenem.

Předně vám všem děkuji za zajímavé postřehy a názory.

A k tomu mému vidláku - vypadá dost podobně, jako zde přiložená fotografie odrůdy Maďarské s tím rozdílem, že to kritické rozvětvení je zhruba o tvaru a postavení úzkého písmene V, tedy naprosto nevhodný úhel, alespoň co jsem doposud viděl, toto vždy dopadlo neblaze. Že by ten klejotok mohl být nevhodnou půdou je velice pravděpodobné, myrobalán podle všeho nesnáší jílovitou půdu, takže to jste mě potěšili, to by se mohlo nyní zlepšit. Ikdyž za těch 100 metrů se taky ta půda až tak moc nezmění, inu přesto je lepší. A vyléčit ten strom z vidláctví chci právě proto, abych nemusel nijak suplovat ten terminální "sloup", protože tohle má mít na starosti strom samotný, a člověk ho má svým intelektem a intuicí k tomuto dovést. Tolik moje filosofie zahradničení :D Dovést ho k tomuto chci tak, že větev určenou k odstranění zakrátím na polovinu délky té stávající, či ještě kratší, svážu ty dvě pěvně k sobě, aby se narovnaly, a budu doufat, že se alespoň trochu narovnají, tedy ve výsledku ta ponechaná větev bude směřovat více kolmo, než je tomu nyní, kdy je každá od kolmice odkloněná snad těch 15°. Možná. Mám nějakou šanci s takovým postupem?

Ještě mě napadlo, když bych udělal stromovi trojnožku z lískových tenkých kůlů, bude to fungovat? Co je dávám k rajčatům, tak vždy po sezóně ten klacík je úplně prohnilý, tedy to místo, co bylo v zemi. Nebo která jiná náletová dřevina je odolnější, máte tucha?

Díky

S pozdravem, Dave