...vykopanú zeminu z jamy nepoužijem pri vysádzaní, ale nahradím ju zeminou z neďalekej záhradky...
Ano, to je řešení, které jsem dodenávna taky praktikoval i doporučoval. Dnes už ne. Tento postup - jakkoli správný - nás nepřímo nutí kopat jen malé jámy. Převážení obsahu jámy je totiž pracné, kvalitní půdy není nazbyt a málokterá pěstitelka zeleniny Vám poděkuji, když jí kyprou černozem ze záhonků nahradíte jílovicí. Proto radší vykopu jámu co největší (tak 2x1 metr), veškerou půdu do jámy vracím v opačném pořadí a přidávám kompost, písek, omítku, mletý vápenec, do hlubších vrstev i uleželý hnůj a krapet fosfátu a drasla. Stromek pak vysadím na půl metru vysoký kopeček do malé jamky, kořeny zasypu trochou půdy ze záhonku. Během 1-2 let kopeček i se stromkem sedne téměř k úrovni terénu, až se divím, kam zmizelo těch 10 koleček hnoje, kompostu a separátu z bioplynky.
Tento postup má smysl jen v zahradách s opravdu špatnou půdou nebo po nahrazení starého stromu mladým. V zahradě s kvalitní půdou je to zbytečná práce, tam ale zas nemá smysl nahrazovat ji stejně kvalitní zeminou ze zahrádky.