Opadání plodů meruňky

Jestli opadají všechny plody nevím. Pokud vadnou větévky v důsledku napadení moniliózou, tak v současné době už se proti ní bojovat nedá. To lze pouze v období kvetení. Pouze můžete zmírnit její šíření a omezit tak následky této choroby. To je včas odstraňovat napadené větévky a ty ihned zlikvidovat třeba spálením, prostě pryč ze zahrady.

Souhlasím s p. Vinšálkem. Propad plůdku je normální - červnový propad může začít už v květnu. Moniliozní větve odstranit je nutné, ránu ošetřit.

Po opadu listů a v době stříkání broskvoní stříkám celou zahradu proti houbovým chorobám (různé přípravky - Kuprikol na podzim a Dithane na jaře) a zatím se vyplácí - moniliozu nemám.

Klejotok mě přestal vzrušovat, když jsem zjistil, že 1 rok je, 2. rok není - je vyhojen. Zdá se, že dost záleží na počasí. Když uschne větší větev vlivem moniliozy a pod., vytvoří se na konci zdravé části klejotok - ten stejně odříznu s napadenou částí, ránu ošetřím a je klid.

Zdravím a dejte vědět, kolik plodů jste sklidil. J.

tak ešte jeden detail na čerešniak možno pozorovat nadmerný opad malých plodikov, pričom nedochádza ku vadnutiiu a usychaniu výhonkov.-- a je to monilioza - to si zistite v najnovšej litterature

S moniliózou boj nezvádzam. Zmieril som sa s tým, že Monília je súčasťou ekosystému. Zhnité plody nektariniek či uskladnených jabĺk vyhodím do kontajnera, na marhuli mi zatiaľ nič neusychá, višňu nepestujem. Striekať všetky stromy v záhradke fungicídmi považujem za "preventívnu" hlúposť. Stačí mi, keď do seba ládujem reziduá chemikálií prostredníctvom marketových jabĺk a zeleniny. Okrem toho, myslím si, že Kuprikol či Dithan nie sú na boj s Moníliou tie najúčinnejšie chemické delá.

Postřik holých větví fungicidy hloupost není - broskvoně jinak pěstovat ani nelze, ostatní peckoviny jakbysmet a jádrovinám to neuškodí.

Do plodů se prakticky nic nedostane. Měď je stopový prvek a jeho nedostatek má za následek degeneraci rostlin. Organické fungicidy se do měsíce rozloží.

Šířit moniliózu po krajině ze skládkovaného odpadu z kontejnerů je také pěkná zhovadilost!

Ak máte potrebu bojovať s moníliou, verte, že Dithane ani Kuprikol Vám problém nevyriešia. Prečo nepoužijete fungicíd proti monilióze? Skúste si naštudovať napr. Agomanuál. Na iných stránkach si zas môžete prečítať, že časté striekanie meďnatými postrekmi nie je to, čo by rastlinám chýbalo, ale naopak meď má negatívny vplyv na pôdu pod stromami. Syntetické fungicídy sa o pár týždňov rozložia, ale nie na komponenty, ktoré sú bežnou súčasťou potravinového reťazca. Viete niečo o tom, akým spôsobom sa v prírode šíri monilióza? Aj to sa dá nájsť na stránkach netu. Prostredníctvom skládky komunálneho odpadu- to je naozaj až tá posledná možnosť. Moníliou napadnuté plody či konáre Vám do kompostu dávať neodporúčam. Myslíte si, že pravidelným oplachovaním stromov fungicídmi zničíte iba tie škodlivé huby? A že tie užitočné, ktoré sa živia škodlivými, podobne ako slniečka, dravé roztoče a množstvo iných bio- pomocníkov v záhradke nemajú právo prezimovať a musia byť tiež zničené? Ešte šťastie, že sa už nepredáva Novozir či Arborol. Ale aby som Vás potešil, broskyne tiež na jar striekam Kuprikolom. Syllit, Delan a podobné organické fungicídy doteraz neboli nutné. Meď bohate postačila a tých pár kučeravých lístkov mi nerobí žiadny problém.

Pane Jaroslave, opravujem preklep v minulom príspevku: namiesto Novozir patrí Nitrosan. Spolu s Arborolom sme ho v minulosti striedavo používali na zimné či predjarné zmývacie postreky. Táto doba už je našťastie za nami. Človek postupne získava citlivejší prístup k tomu kúsku prírody medzi štvormi plotmi, ktorá nás "živí" a umožňuje relax.