Odolnost ovocných dřevin vůči přísušku

Mám vysazeno větší množství ovocných stromů všech druhů na suchém místě, mírný svah s hlinitopísčitou půdou. Stromky jsou v zemi 2 roky, toto je třetí sezóna. Prospívají celkem dobře, mají přírůstky i plody.

Zaznamenal jsem, že 2 meruňky a 2 mandloně mají více svěšené listy než ostatní stromy. Provedl jsem proto vydatnou zálivku všeho, kterou jsem vloni dělal jen začátkem srpna při největším suchu a horku. Stav zmiňovaných stromů se zlepšil - mandloně dokonale a meruňky téměř dokonale.

Ale docela mě to zaráží, protože právě meruňky a mandloně jsou uváděny jako stromy libující si v suchu? Zajímavé, že ostatních stromů (jabloně, hrušně, třešně, švestky, broskvoně,...) se 2 týdny sucha nijak nedotkly.

Teď nevím, jak si to vysvětlit a jak se k tomu postavit. Ještě jsem zjistil, že právě tyto 2 meruňky mají oproti ostatním podnož zelenou ringli. Tato je doporučovaná pro půdy těžké nebo mokré, nicméně se u nich uvádí i informace, že dobře snáší přísušky. Takže teď nevím, jestli nad tím mám mávnout rukou a počítat s tím, že během pár let se s tím nějak poperou a prokoření, nebo rovnou na tomto suchém místě ZR zavrhnout a vyměnit za myrobalán, abych je nehýčkal a neztrácel čas s tím, že až je přestanu zachraňovat vodou, že odejdou?

To je těžká rada, nevíme jsk hluboko je spodní voda, jakou máte možnost zálivky, jak moc vysychavá je půda. Místo, kde roste meruňka a mandloň může být z nějakého důvodu sušší než jinde (víc písku, větší sklon svahu, aj.) Samozřejmě lze očekávat, že časem si kořeny dosáhnou do větší hloubky a trpět suchem tolik nebudou. 
   Do extenzivních výsadeb (zatravněné plochy, vyšší tvary) je myrobalán asi vhodnější. Pokud se jedná o zahrádku, asi bych vyčkal a ponechal ryngli (vyšší plodnost, kompaktnější tvar, neodnožuje). 

Jedná se o sad na kopci, tedy extenzivní forma pěstování. Možnost zálivky není, musím vodu vozit. Studny domů ve svahu o 20 metrů níž sahají dost hluboko, takže ve spodní vodu bych nedoufal... Půda BPEJ 53716 (bpej.vumop.cz/53716).

Nicméně stromy v okolí tu rostou, na kopci nahoře jsou lesy,  takže by se snad mohly i tyto zmiňované časem usadit... Tedy určitě by mě zajímal názor, zda ZR je výrazněji náročná na vláhu než myrobalán, a pokud ano, zda je zatím nechat, či zda by lepším řešením bylo zahodit 3 roky zapěstování a sehnat stejné meruňky, ale na myrobalánu.

Jasně, to je hlavně na mém rozhodnutí, ale někteří s tím třeba máte osobní zkušenost...

A třeba je to jen můj pocit, třeba Leskora a Bergeron mají oproti jiným meruňkám svěšenější listy běžně...

Nejsem kovaný meruňkář, všechny stromky meruněk mám buď na myrobalánu nebo m. semenáči a tam bych řekl, že růstové vlastnosti a nároky na vodu jsou srovnatelné. V tuto dobu mi nejlíp prosperuje mezištěpovaný stromek - kořeny myrobalán, kmínek slivoň, koruna meruňková (nejdřív jsem narouboval švestku a za rok si to rozmyslel).
   Osobně si myslím, že myrobalán má podstatně bujněji rostoucí kořenový systém než ZR a do extenzivmího sadu na kopci bude asi vhodnější. Na druhé straně intenzitu růstu kořenů dokáže hodně ovlivnit i naštěpovaná odrůda. Tedy bujně rostoucí meruňka dokáže "rozjet" i poněkud línější podnož. Vypozorované to mám sice jen u jabloní, ale soudím, že to platí všeobecně.

Na severním vlhkém jílovitém svahu jsem kdysi začal vše štěpovat na St. Jul. a ZR. Bohužel poslední roky, kdy z pozemku voda zmizela se ukazuje, že tyto podmínky výše uvedeným podnožím nevyhovují - slabý růst, malé přírůstky a i vadnutí a usychání mladých stromků. Hlavně od ZR jsem čekal víc. Na myrobalánech je to o dost lepší, ale i ty tu trpí v těžkém jílu např. klejotokem podnožového kmínku. Přesto začnu odrůdy postupně "přesouvat" na myroše.