Harogem a Bergeron

Konecne jsem se vratil do republiky a koukam na tu Vasi krasu... parada...doufam, ze za rok se taky dockam...

Jen se moc neradujte, čeká Vás ještě moře zklamání, a úsilí, než se doberete k jakštakš výsledku.Oba já i Vy bydlíme na Jablunkovsku, a málokdo zde pěstuje meruňky.Letošní zimu mi z deseti mladých stromků meruněk přežily mrazy jen dvě.Ale nevzdávám to na podzim se chystám nakoupit nové, a na jaře půjdou do země

Zrání Bergeronu se díky předcházejícímu chladnějšímu počasí zpomalilo. Jeho chuť je prozatím stejně jako minulý rok velmi dobrá, nikoliv však výborná. Na chuť odrůdy Velkopavlovická, v dobrém roce, při odpovídajícím počasí, zatím nemá.

Pěkné plody. Já letos s Bergeronem ostrouhal - jarní mrazy totálně poškodily pupeny, které byly letos nasazeny v nebývalém množství. Snad příští rok.

Na Pardubicku máme chalupu a když projíždím okolní obce, tak skoro v žádné zahradě nevidím stromy meruněk. Zato broskvoně jsou tu snad "národním" stromem :). Je to náhoda, nebo se tu meruňkám moc nedaří (tomu nevěřím) nebo to tu není tradice? Co Vy na to, Petře?

Děkuji, pane Mikeši, za Váš zájem o téma meruňky a broskvoně. Proč je nepěstovat, když je v těchto podmínkách pěstovat lze. Samozřejmě, že nejvíce lidí má ve svých zahradách jabloně a nejenom tady. U mě je problém obrácený. Mám potíže dopěstovat právě jabka, narozdíl od peckovin. Už se mi ani nechce zkoumat, jestli je to z větší míry díky napadení obalečem nebo vosami. Bydlím v severovýchodní části města. Poměr mezi počtem pěstovaných stromů meruněk a broskvoní si netroufnu odhadnout. Meruňky i broskvoně jsou tady všude k vidění. Např. sousedovi, odmítajícímu jakoukoliv chemii, všechny tři meruňky zašly, pravděpodobně na moniliový úžeh. Škoda, že mu takto nezajde i dvoumetrová tráva a vysoké, stínící jehličnany, které si kdysi zasadil u plotu, ale které má obaleny nějakými popínavými rostlinami, šplhající až k jejich vrcholkům. Letos jsem fotil jeho kompletně obalenou jabloň Šampion, s které koukalo jen pár větviček s květy, které jsem u plotu osvodil se sevření těchto liján. Prostě džungle se vším všudy. Co se týče moniliového úžehu květů meruněk, tak ten tady s různou intenzitou řádí každý rok. Je možné, že to právě kvůli němu se lidé vzdávají pěstování meruněk, jelikož si myslí, že z nějakých záhadných důvodů se tady pěstování těchto stromů nedaří. Letos jsou stromy pusté, díky mrazu 10.4., který zamezil úspěšnému vývinu plodů. O pár bloků dál, jsem ale viděl Karolu přilepenou na jižní stěně domu, kterou měla paní překvapivě obsypanou plody. Já jsem tady měl pod některými stromy kolečka se žhavým uhlím, ale přikládat tomu nějaký úspěch nemůžu. Karola s kolečkem neměla nic, to samé VP, jedině Bergeron obstál a něco málo má i Harogem, ale že to bylo díky té troše žhavého uhlí, které bylo ráno už studené, si netroufnu tvrdit. Na rozdíl od shnilých jablek, se dá považovat za úspěch chemická ochrana citlivého Bergeronu na moniliový úžeh květů i jeho pozdější projevy v průběhu vegetace na nových výhonech. Je opravdu "čistý" bez projevů choroby. Stejně tak se povedla i chemická ochrana proti strupovitosti peckovin. Výskyt na jeho plodech je zanedbatelný. Ale hlavně jeho odolnost květů proti mrazu je překvapivá. Uvádí se, že je o něco odolnější, než VP, ale že o tolik, to jsem nečekal. U odrůdy Harogem mě zase překvapilo, že lze jedním postřikem zamezit černání plodů (strupovitost, sazovitost). Tam bylo napadení tak masivní, že jsem chtěl celý strom díky tomu likvidovat. Vidíte, chemická ochrana plodů mně byla silně proti mysli, ale dnes mám z dochovaných, nečernajících se plodů radost. 

U Bergeronu mně dříve trošičku vadila jeho "trojbarevnost", kdy má pěkné červené líčko, část plodu je oranžová a tak 1/3 zelenožlutá, tzn. plod ještě nezralý, ale po vybarvení zelenožluté části je ta "líčková" už trochu přezrálá nebo rozďobaná od vos. Chuťově velice dobrý, přesto moje chuťové pohárky říkají, že do chuti VP pořád něco chybí.

Harogem jsem zatím neměl možnost ochutnat. Zajímala by mne chuť právě v porovnání s Bergeronem.

Dobrý den, pane Mikeši. Souhlasím s Vaším názorem ohledně porovnání chuti VP s Bergeronem. Sklidil jsem nějaké plody odrůd Bergeron a Harogem v polotvrdém stavu, s celkem uspokojivou chutí. Obě odrůdy jsou ale schopny podat lepší chuťové výkony. Řekl bych, že chuť Bergeronu se velmi přibližuje chuti VP, ale musí na to být počasí. I vybarvení Bergeronu je leckdy dost podobné VP. Vybarvení Harogemu je celooranžové (podobně jako u Goldrichu), na osluněné straně s výrazným červeným líčkem. Na neosluněných plodech je barva celooranžová s občasnými červenými fleky. Chuť je zpočátku ostře navinule meruňková, s nástupem cukrů se ostrost ztrácí.

S tím počasím a následnou chutí máte pane Petře pravdu. Loňská chuť Bergeronu byla pravděpodobně vlivem velkých veder spíše fádnější, i když sladká, ale trochu na úkor meruňkového aroma.

Fotogrfiemi pěkných plodů jste mě navnadil - už se těším na příští sklizňový rok (dá-li příroda) :-)

Ani u Harogemu se mi nepodařilo pořídit lepší fotky a navíc strupovitost peckovin nebyla pouze jedním postřikem dobře zvládnuta. Plodnost je vysoká a chuťově bych zařadil Harogem do typu odrůd Lemeda, Leala, Harcot. Z těchto odrůd mají HARCOT a HAROGEM podle mě výraznější chuť. Harcot mně zatím moc nerodí, takže nevím, jak by se zachoval při vyšší úrodě. Jeho málo osluněné plody sice červené líčko neměly, ale chuť měly plnou, výraznou, specifickou. I zde je patrné více než týdenní spoždění v době zrání. Většina plodů ne zcela zralých je stále ještě na stromě. Myslím tím Harogem.