Výběr profi křovinořezu

Mezi pumpičkou a karburátorem je plastový mezikus a z něj trčí směrem dolů dvě tenké plastové trubičky . Na jedné z nich  je ta černá hadička nasazena. Vzdálenost mezi spodním okrajem víčka palivové nádrže a tou trubičkou je asi 15mm.

Krok zpět? Váš názor, krok zpět by to byl kdyby se to v minulosti používalo, pak se přešlo na jiný (lepší) systém a po několika letech se vracelo zpět k původnímu.
Jak jsem psal, uchycení to má stejné jako kovový kotouč a co se týče vůle tak ta určitě není větší jak u závitu, nebo vám kotouč také hází vlivem špatného uchycení? Hlava má tu výhodu, že pasuje na jakýkoliv křovinořez a nemusíte shánět na to adaptační čepy nebo drahé originální hlavy. V lese zatím pracují tyto hlavy teprve pár let, ale nikdo si na ně nestěžoval. Naopak u hobbystů hlavy vydrží mnohem méně než v lese, proto že je tahají po zemi.Vibrace na těchto hlavách je při správném namontování nemožná.
Vidím to trochu jinak. K hlavě jsou dodávány i různé plastové distanc podložky, které jsme ještě nikdy nevyužily. Jestli je tam pán všechny namontoval, tak se divím že mu to celý neulítlo. Toto je jediná možnost jak to při montáži na Marunaku zmastit (totálně nevhodná montáž).
Když jste vzpomenul Stihla, tak chodí tu lesní pracovníci s křovinořezama Kawasaki už od roku 1994 pro strunu, kotouče atd. a říkají že jejich kolgové se stihlkama je už dvakrát měnili a jim to stále jede, až tomu sami nemohou věřit. Údajně při koupi dalšího stroje vždy říkali „tento nový už je vylepšený ten už vydrží dlouho“. Jejich strunové hlavy nevydrží o nic déle než co používá Marunaka. Tak tolik o tom vašem dokonalém systému. O cenách raději ani psát nebudu.
Pan 5.100,
 Vtom případě myslíte asi vývod paliva karburátoru.
Zátka jde šroubovat velmi lehce a lehce se i zatahuje, na což někteří nejsou zvyklí. Zátka je při tom nakloněná směrem dozadu, tak že při šroubování nic nezavazí. Aspoň si na to nikdy nikdo nestěžoval a ani mě nijak nepřipadlo že by tam něco zavazelo.

Pane Nováku, poraďte v tematu Jaký olej do křovinořezu Marunaka TH 43 DX, když se odborně rýpete v těchto strojích a nechte se prosit.

Jako nový vlastník Marunaky musím souhlasit s kolegou, kterému rozložení celé strunové hlavy kvůli jejímu připevnění šroubem na úhlový převod nepřipadá příliš praktické a žádný pokrok v tom nespatřuji.  Mám také starší křovinořez  OleoMac, kde je hlava již vybavena s nastálo ukotveným šroubem a montáž vyžaduje jen aretaci úhlového převodu a celá hlava je okamžitě namontovaná. Proto si chci stávající hlavu křovinořezu Marunaka upravit stejným způsobem.

Jinak ještě k diskutovanému  poměru směsi benzínu a oleje u tohoto křovinořezu. Mísící poměr je tuším popsán rozdílně, a to jinak v návodu k celému stroji a jinak v  návodu speciálně k motoru. Protože teď, když tento příspěvek píši, nemám návody u sebe, nepamatuji si, kde je uveden jaký, ale vím zcela jistě, že v jednom je to 1:25 a v druhém 1:50. Na mailový dotaz do servisu výhradního dovozce firmy GARLAND  jsem odpověď nedostal. Proto z vlastní zkušenosti teď v záběhu dávám poměr 1:40 a pak přejdu na poměr 1:50. Spotřeboval jsem cca 5-6 nádrží a zatím je vše v pořádku. Používám minerální olej TEXACO pro vysokootáčkové dvoudobé motory, který mi doporučil prodejce. Přesné  označení oleje si nepamatuji.

Váš komentář obsahuje nejasnosi ve výkladu jako byste uvedenou hlavu nikdy neviděl a nejsem si proto jist zda vůbec uvedený křovinořez vlastníte.
Pak ale nechápu přesně smysl vašich úvah.
Strunová hlava dodávaná k Marunace se rozdělává zmačknutím dvou plastových záklopek a po té část hlavy odskočí jako čert ze škatulky. V této chvíli už to probíhá jako u žacího nože. Při montáži to tam zase zacvaknem a je to. Výhody těchto hlav jsem popsal výše.
Když pominu možné zničení stroje upravovanou hlavou a ztrátu záruky, tak upravování hlav je z bezpečnostních důvodů nemožné a po praktické stránce nesmysl. Když čas věnovaný úpravě hlavy věnujete fušce, koupíte si za to hlavy dvě (starý klasický systém se šroubem).
To je stejné, jako byste chtěl kovový žací kotouč předělat na šroub a montovat ho pouze zaaretováním převodu. Nechte si to patentovat.
Mísící poměr není popsán rozdílně. Pokud stroj doma opravdu máte, tak víte že v návodu v češtině je psán poměr míchání směsi 1:25 a nic víc. Nakonec si ho můžete přečíst i na netu v češtině.
Jakékoliv nedodržení českého návodu v češtině znamená ztráta záruky!
Dávat si tam můžete samozřejmě co chcete, ale pak tady nepište že vám skončil jako ten starý oleomac a někdo vám nechce uznat záruku.

Pane Nováku ale nyní trochu rozumě. Příklad: mám pilu Stihl olej Stihl míchám 1:50 dle výrobce a při záběhu jsem dával 1:40 zhruba prostě aby to bylo mastnější. Objeví se Marunaka a v návodu je odkaz na kvalitní oleje což si myslím že olej Stihl je poměr 1:25. Opavdu se vám to nezdá divné? Vždyť toto je snad jediný moderní motor používaný v zah. tech s poměrem z roku 1955 kde byl tento poměr u motorobotu PF 62 pro olej M6A. Nechci to tady nějak výřit, ale fakt vám to připadá normální? Odpověď od Garlandu nikdo nečekejte mě dluží odpověď od loňska. Měl jsem pro ně kšeft za bratru čvrt milionu a ani se neobtěžovali.Jsou to ignoranti

Docela vaší otázce rozumím.
V dnešní době kdy konkurence se navzájem snaží být co nejvíce ekologická se najednou vyskytne případ na první pohled opačného rázu.
Je potřeba si uvědomit že Garland není výrobce ale dovozce. To je velký rozdíl.
Příklad: Kdybyste vy dovážel stroje a tady je chtěl prodávat, tak je pouze na vás jaké si určíte záruční podmínky. Zřejmě by byla snaha držet se v mezích zákona a přitom aby byly pro vás co nejlepší. A asi byste chtěl aby zákazníci tyto vaše podmínky dodržovali, i kdyby někdo poukazoval na to že se 100% neshodují se záručními (provozními) podmínkami výrobce.
Zkrátka je důležité co napíše dovozce i když víme že v tomto případě motory by mohly úspěšně pracovat na zcela jinou směs. A je úplně jedno, že naši domněnku potvrzuje i samotný výrobce.
Po druhé stránce se ani tak moc Garlandu nedivím a to z důvodů které jsem už včera uvedl a také při pohledu na nemalé množství zničených motorů vlivem špatné směsi.
Nemyslím si že motor Kawasaki nelze zničit, ale to procento bude podstatně nižší – aspoň mě se to tu už takto ukazuje. Asi nebudete věřit, ale zatím počet zadřených motorů u Kawasaki je 0. Jistě že nevím co bude zítra, ale zatím to je tak.
Co se týče toho kšeftu s Garlandem, to je škoda ale čert ví co vtom bylo. Sice mě už také dvakrát namíchli, ale např. se součástkami zatím není problém,- nedávno jeden zákazník ztratil v trávě matku na uchycení nože a došla druhý den a to bylo na 10. let starý Kawasaki RK – 48 (není shodná s TH48DX).

Dobrý den
Nejdříve co jste napsal

K hlavě jsou dodávány i různé plastové distanc podložky, které jsme ještě nikdy nevyužily. Jestli je tam pán všechny namontoval, tak se divím že mu to celý neulítlo. Toto je jediná možnost jak to při montáži na Marunaku zmastit (totálně nevhodná montáž).

Upřesním:
Montáž prováděl -předpokládám- školený pracovník , Já - pán - jsem dostal smontovaný ,hotový , nachystaný a předvedený křovinořez a opravdu jsem byl překvapený vibracemi , které šly od strunové hlavy. Po rozebrání hlavy jsem zjistil vůli 1mm mezi kovovou podložkou na výstupní hřídeli a unašečem strunové hlavy. Dnes jsem to zkontroloval a  přeměřil a ta vůle tam opravdu JE.
A při rozebírání strunové hlavy mě překvapila ještě jedna věc. Při práci by se měla struna  klepnutím na hlavu odstředivou silou sama prodloužit.  Jenomže pružina v hlavě je vinuta  proti směru předpokládaného pootočení toho držáku struny a hlavu ani manuálně nebylo možno pootočit. Snad jsem to spravil tím , že jsem obrousi konce pružiny tak, aby nezadrhávala v hlavě.
Nevím jestli jsem to vysvětlil tak, abyste to pochopil. Nejsem zahradník ani nedělám s křovinořezem 8 hodin denně v lese, jsem jenom uživatel. Mám USO strojní a dělám do aut a mysím , že dokážu posoudit konstrukční hlouposti. Nechci to dál nijak hrotit , pokud to byly poslední problémy, a další se podobné se neobjeví, budu spokojený.
Co se týká míchání oleje, míchám olej stihl 1:50 .Hustěji jsem ředil jenom M2T do Pionýra a to je hodně dávno. Celý návod mi připadne , jako by ho překládal japonec a ne čech.
Abych jenom nekritizoval , Marunaka má oproti Stihlu daleko příjemnější zvuk motoru a když soused vedle sekl husqwarnou , tak jsem ho slyšel více než sebe.

Napsal jsem to proto, že to co píšete vy jsem ještě u žádného stroje neviděl. Proto mě zajímalo proč to píšete. Demontáž i montáž je velice jednoduchá a dá se srovnat s montáží kovového kotouče.
Pro ilustraci jsem to nafotil u nejbližšího zákazníka a vůle pokud tam nějaká je, byla šuplerou nezměřitelná. Když pracujete v technickém směru, tak to přes foto doufám pochopíte.
Nezlobte se, ale po přečtení vašeho článku si leckdo může myslet že taková konstrukční chyba tam je! Nevím čemu by mohla pružina bránit, když je opřena o kovovou rovnou plochu. Nechápu jak jste na toto došel. Pokud dokážete posoudit konstrukční hloupost, tak mi napište (ukažte na foto) co je konstrukční hloupost, když to tak dobře pracuje.
Také jsem se zeptal zákazníka jak se mu struna vytahuje. Řekl, že ji jednou namotal syn „cik cak“ a to se po chvíli přestala vytahovat, ale co to motá on (tak jak má) tak to nikdy nezlobilo. Dodal že 450 stihlka mu to také takto udělala. Mimo jiné uvedl rozdíly mezi těmito stroji, které raději nebudu uvádět.

Jestli tam takový problém skutečně máte, tak navštivte prodejce ať to dá do pořádku. I když asi chyba byla že jste tam cosi brousil, na to by se mohli vymluvit a říci že za opravu chtějí peníze.
Nechci vás dále  obviňovat a kdybyste nebydlel daleko, zajel bych se na to i podívat (zadarmo)  a říci kde se stala chyba.

Koupil jsem ojetý HQ 235R u firmy Lipka Frenštát. byl prodávaný jako bezvadný po opravě a hned s ním byly problémy. Nechtěl startovat. Dovezl jsem ho zpátky uplatnit půl roční záruku, tak se v tom trošku povrtali, chvíli to jelo a po zimě jsem ho nenastartoval vůbec.

Opravit jsem ho už dovezl ke konkurenci Husqarna Nový Jičín jelikož záruka už byla fuč. Tam to stálo 1452 Kč za opravu a je to s tím rozdílem, že před opravou to nechytalo za studena a po opravě to nechce chytat zatepla.

Když jsem jim telefonoval do Nového Jičína Husqarna, Tak mi řekli že to spravili jak uměli že lepší neumí a kdybych chtěl aby to startovalo lepší, tak abych si dal u nich vyměnit karburátor za 4500 Kč z čehož vyplynulo že vyměnit karburátor by uměli. Jenomže vyměnit karburátor bych si uměl vyměnit sám, jen ho mít. Tak jestli nemá náhodou někdo nadbytečný starší, ale dobrý  karburátor na HQ235R za rozumnou cenu, tak mi může nabídnout na adresu zidek@cmail.cz.

Taková je zkušenost se záručními a pozáručními opravami u smluvních partnerů Husqarna, takže nezáleží na značce. Točit se vám bude taky výrobek No name z hypermarketu. Otázkou je jaký bude další servis a ten je v případě Husqarny nic moc.

Taky se Stihlem jsem udělal neblahou zkušenost ohledně elektrického křovinořezu Wiking 1000. Po skončení záruky neseče a na výsledek pozáruční  opravy čekám dodnes. Z toho jsem došel ke zkušenosti, že tyhle značkové firmy už nejsou co bývaly a žijí ze staré slávy. Poradil jsem Vám tedy jaký křovinořez nekupovat. Jaký křovinořez koupit nevím. Doufám že nový křovinořez kupovat nebudu, poněvadž mi někdo nabídne ten karburátor a pak už to pojede.

Po mých zkušenostech považuji za důležité, jak profi křovinořez startuje, protože po nastartování se už točí každý. Jenže než nastartujete Husqarnu, vycimbá vás to natolik, že už vám na vlastní sečení nezbývá sil a musíte se jít alespoň na půl hodinky občerstvit minimálně na jedno pivo. Jak je odvibrována rukojeť vám potom ani nepřijde moc podstatné.