Vari oborávač brambor

Má někdo praktické zkušenost s nosičem hrobkovacích radlic VARI s litinovými radličkami? je možné, aby radlice byla z litiny a má to nějaký význam? Jakou může mít cenu taková sestava z druhé ruky?

Dobrý den. Tento nosič vlastním a skutečně ta špice je litinová. Odhrnovací plazy jsou z plechu a jsou stavitelné do strany. Myslím si ale, že úplně stejnou práci udělá radlice vyrobená z plechu. Toto zařízení se moc neopotřebovává. Za sebe ale napíšu, že podle návodu se toto zařízení dávalo před stroj, ale mně s tím nešlo pracovat. Stále se to zanořuje do země, protože tam není nic, co by tomu bránilo a rukou jsem to neudržel. Cenu nejsem schopný odhadnout, asi by záleželo na tom, kolik těch brambor budete sázet. Stanislaw

Stanislawe, děkuji Vám za odpověď. Chtěl bych si na ploše 10x30m ulehčit práci s brambory a rajčaty. Taky ušetřit čas. Připomínka, že podle návodu nelze používat pověšené zepředu zanamená, že radlice taháte za Vari? Maximální možná rozteč je asi 60cm, na rajčata bych pořeboval asi 100 nebo i víc, je lepší nosič nastavit, nebo dělat brázdu navíc do které nic nebudu sázet?

Dobrý den. Dělal jsem to nakonec tak, že jsem radlice dal dozadu a napoprvé jsem udělal dva řádky naráz a potom jsem vždy jednou radličkou jel v už udělané brázdě a tou druhou vytvářel brázdu novou. To kvůli přesnému sponu na brambory. Pokud bych potřeboval udělat brázdy ve sponu 100cm, tak bych jednu radličku odmontoval a pracoval bych jen s jednou, kterou bych namontoval co nejvíc ke středu toho nosiče. Bylo by to kvůli konstrukci toho rámu asi o pár cm mimo osu stroje, ale to by se mělo dát uržet v ruce, aby stroj nevybočoval. Ale taky myslím, že ta radlička jde uchytit přímo za stroj, takže by šla přesně středem stroje. Ty původní radlice používám stále, ale mám takový malý traktorek, který má za sebou prima nosič nářadí, do kterého přesně pasují slupice těch radliček, takže pohoda. Brambory na ploše 900m2 jsem měl nahrnuté za půl hodiny:-) Stanislaw

Doporučuji Vám si to od někoho půjčit a vyzkoušet. Máme i to na 2 řádky, ale v těžší půdě jsem rád, když nahrnu jeden řádek a tak to nepoužívám. Používám jednu tuto radlici na převodovce AKY z rotavátoru, na kterou nasadím malá orginál železná kola. Tím se půda hodně nakypří a velmi pěkně a rychle se brambory oborají. Já ale nemám nikdy přesně rovné řádky, neboť to uhne na hroudě a rýhování už není přesné. Potom bych se stejně do 2 řádků špatně trefoval. Někdy je problém při oborávání uhlídat 1 řádek, natož 2.

Děkuji za rady a zkušenosti.

Naprosty souhlas, vepředu nesené radlice jsou na nic. Nedá se to udržet. Mám převodovku T 20, s motorem JIKOV, radlice tahnu a v předu nám velké závaží. Souprava je pak perfektně vyvážená. Ale napřed připravuji půdu rotavátorem. Pak naorávám mělké brázdy stylem pana Stanislawa, do hloubky cca 10cm, tím mám mezi brázdami dosti místa pro jejich zaorání, kdy najedu koly tak aby mi střed soupravy jel nad brázdou se zasázenými bramborami. Když jsou málo zahrnuté, tak jízdu opakuji. Jde to super a i následné proorávání je bezproblémové, jelikož je stejná meziřádková vzdálenost.  S pozdravem. Jirka Nowotny.

Co člověk, to jiný názor.Já zase používám radši radličky vepředu.Taky jsem zprvu měl problémy s jejich zapichováním do hlíny, ale pak jsem vychytal to nejlepší nastavení-spustit radličky co nejníž, mám je, jestli se nepletu, na posledním zářezu a plazy spuštěné tak, aby byly v rovině se špicí radličky.Tím pádem se radlička opře o plaz a dál už se neboří.

Oproti zapojení vzadu mám řádky rovnější a daleko lépe se mě zahrnují.Nejlépe vyzkoušet oboje a pak uvidíte.Mirek69

Pro vytváření hrůbků k sázení brambor, je nutné mít radlice vpředu. To z toho důvodu, aby bylo možné použít znamenák-vodítko (překlápěcí tyčka s uzlovaným řetízkem). Co se týče samotného provedení, v tomto případě se nedá hovořit o promyšleném a vymakaném stroji. Už protože nejdou využít krajní zářezy pro závlačku na slupici. Dolní, protože mezera mezi zářezem a tělesem radlice je příliš malá. Horní, protože délka slupice nad zářezem je také malá a pak celá radlice ze závěsu vypadává. Při potazu ve VARI mi bylo sděleno na toto panem Belingrem, že se krajní zářezy nepoužívají. Naskytá se otázka, proč je tam dělali. Nastavování hloubky zanoření radlic se u pluhů pro koně v minulosti provádělo nakláněním nosiče pomocí vodicího kolečka, které bylo možno plynule přibližovat, nebo oddalovat od nosiče. Tím si uživatel nastavil potřebnou hloubku zanoření radlic. Dnes se to provádí skokově pomocí již zmíněných zářezů. Malý plaz, který je součástí radlice je k ničemu, protože ty dva šroubečky co spojují radlici se slupicí nejsou v žádném případě schopné udržet nastavenou geometrii. Dá se říct, že všichni co jsme si pořídili toto monstrum, jsme pěkně naletěli. A teď s tím zápasíme jak kdo umí. Rovné řádky je možné vytvářet strojem, který se sám vede v určeném směru, zvláště, když k pohonu máme jen jednu osu. Když nahloučíme radlice s osou do délky 0,5m tak se nedivme, že jsou za námi křiváky. Na propagačních obrázcích z Vari jsou války-růvky jako když střelí. Jsou tak krásné, že až pochybuji, že byly provedeny jejich výrobkem. Dnes je mi již jasné, proč někteří majitelé malotraktoru používají oboráváky po svých dědech. Ať se daří, jak systému DODOS, tak bramborám, erteplím, zemákům, zemským jabkám a kobzolům.

Jiří

Zdravim p. Jiří, aj ked suhlasim, s naprostou vacsinou Vaseho prispevku (obzvlast napr. s tymi "slupicemi", lebo zarezy su umiestnene skutocne debilne, a liek je iba flexa + zvaracka = DodelejSiSam), napriek tomu robim riadky resp. "války-růvky jako když střelí, tak jako na propagačních obrázcích z Vari". Rad sa podelim o postup: 1.- hlboko a dobre rozrotavatorovana poda 2.- drziak radlic s obama radlicami zapojim ZA drziak-nosic naradia, je to taka nejaka domarobena sulka. 3.- radlice su na najvyssie ako sa da, takze robia plytsie ryhy a hroty su od seba vzialene presne na stredy pneumatik 4.- zostava teda vyzera odpredu do zadu: jednoosak VARI alebo.AGZAT potom sulka a nakoniec radlice 5.- natiahnem a dobre napnem spagat pri prvom riadku na celu dlzku pozadovaneho riadku (vyse 50metrov) 6.- nasadnem na sulku a idem prednym kolesom tesne vedla spagatu. 7.- ostatne riadky robim bez spagatu, obvyklym sposobom: jedno koleso a aj jedna radlicka v starej ryhe druhe koleso ide mimo a druha radlicka robi novu ryhu 8.- kedze z teorie kinematiky pripojneho vozidla vyplyva, ze prip. odchylky prednych kolies sa prenasaju omnoho menej na vlecenu supravu cez klb sulky na radlice a aj preto riadky su prekvapivo rovne. 9.- nastavim radlice na pozadovanu hlbku a sirku a prebehnem to este raz a je to hotovo. Kedze sedim na zadku, a nechodim za tym, tak som cely spokojny a este aj vytvaram uzitocnu zataz na napravu. 10.- dopredu davam radlice az na zahrnovanie zemiakov(=brambor), pri dobre rozrobenej zemi a dobre vyvazenej suprave VARI to ide. ;o) ___pooh.