Technika orby

Tahat dřevo z kopce nebo do kopce - ma to jsem bohužel zvyklý - u nás v okolí moc lesů není, tak musím brát vše co se naskytne /samozřejmě s povolením.../
Kolikrát si říkám, přestěhovat se někam kde jsou lesy - to by byla pohoda - sice práce, ale samotěžba je téměř zadarmo...

Pane J.S. díval jsem se dobře když se mi zdálo, že vnitřní kola dvojmontážek jsou na rozteči 460 mm? A že vnitřní kolo dvojmontáže jedoucí v brázdě se opírá o hranu brázdy?

Ano, to souhlasí, jenom tu rozteč si už nepamatuji - je to ta menší od převodovky. Když jsem dříve zkoušel, jak vyřešit , aby i orba byla méně namáhavá činnost  - cíl byl to co jste viděl teď - jenom řídit a obsluhovat - tak mě napadlo, že když dám kola na menší vzdálenost od převodovky, tak zmenším záběr pluhu. U nás to bylo dříve ještě hodně horší - od té doby jsme půdu hodně zlehčili popelem a hnojem. Bez úprav se malotraktor na tom úseku cca 6 x zastavil a hrabal. Bylo to namáhavé pomáhat tlačit a nadlehčovat pluh. Tak první úprava byla pouze snížení záběru - to bylo velké zlepšení. Kde není těžká půda to nutné není, ale mě těch pár jízd navíc nevadí. Na této ploše byla spotřeba 1 ltr Naturalu, což je proti rytí rýčem i za desetinásobnou hodnotu spotřeby benzínu výhodnější a méně namáhavé. Potom jsem potřeboval do  lesa něco na přibližování dřeva, zároveň aby to bylo stabilnější v terénu a při dopravě. Tak mě napadlo udělat dvojmontáže. Tak jsem s nimi zkusil orat a zjistil jsem, že jsem u cíle i v orbě :)). Ještě to přesto chce kosmetické úpravy pluhu - to jsem neměl čas si letos s tím hrát - to byl pokus bez zkoušek, hned naostro. Na ty podmínky jsem spokojen, vylepšovat se dá pořád. Co je důležité, že jsem to pooral za 2 a půl hodiny i s přípravou, a to včera jsem toho musel nechat, byla už tma. Dříve jsem to měl na 2 dny i s přestávkami - naráz se to nedalo.

Jde mi právě o ten záběr pluhu. Sám o sobě má max. záběr 18 cm a když se oře na tu menší rozteč kol a hloubka brázdy je okolo dvaceti čísel, tak ten pluh ukrajuje jen snad něco přes pět centimetů. Jinak si troufnu říci, že je potřeba ještě větší rádius na tom nadstavení aby šlo zelené pod zeminu tedy aby lépe zaklápěl.

Souhlasím, jak jsem to viděl, jinak dříve jsem tuto možnost vidět z jiného pohledu neměl, tak jsem si toho všiml. Proto jsem psal o tom, že to chce ješte doladit. Zatím jsem to jenom nabodoval, tak změna sklonu nebude problém. Další, co musím udělat je lepší vyleštění přidělaných dílů odhrnovačky - dělal jsem to flexou a kartáčem ocel. A není to ještě ono.

Já teda nevim no... připadá mi že pluh zeminu pouze posouvá dál a žádné obracení se nedostavuje ale když vidím tu půdu.....vůbec se nedivím!!! Jak je z mých fotek vidět na plný záběr a v poho ale je to dáno lehčí zemí...to je jasný!!! Tak mě tak napadá jestli by pro vaši půdu nebylo lepší udělat celou lopatu páskovou značně to snižuje orebný odpor a zvlášť se to používá v těžších a lepivých zemínách. Myslím že by to bylo ideální!!
http://www.agricolacastelao.com/autogen/flash/agricolacastelao/648w.jpg viz toto...

Samozřejmně, že to není ideální. Spíše než lepivou půdou, je však tvorba "lavic" dána hustým a zapojeným porostem pšenice. Při používání řepky, či hořčice jako zeleného hnojení je situace jiná, než u porostu obilovin. I když vlastním "pouze" hobby kultivátor a zapravuji-li zelené hnojení triticale na jaře, postupuji tak, že hmotu nejprve zapravím rotavátorem do mělké hloubky a pak provádím orbu, tak den, dva před sázením brambor. Systém v podstatě kopíruje svým principem pěstování brambor v odkameněné půdě. Tuto vsuvku používám poze proto, abych se v dobrém vyhnul připomínkám o jarní orbě. Zoraný záhon po mělkém promíchání a následné orbě také lépe vypadá, neboť po takovém zásahu je "jednobarevný". Sám mám půdy jílovito-písčité, takže se lepí i na již "vyleštěnou" odhrnovačku, avšak nemám problémy s obracením půdy. Orám tak 15 - 18 - 20 cm. Pravda je ta, že práce v extrémních podmínkách má vždy k ideálu daleko.

Zřejmě máte dvojmontáž dobře vyzkoušenou, ale řekl bych, že při orbě naopak dojde k rozložení hmotnosti na větší plochu a tudíž ke zhoršení trakčních vlastností. Další drobnost, které jsem všiml je, že při průjezdu brázdou a to díky šíři pneumatik vedle sebe dochází k utužování části předtím obrácené skývy a jejímu zajiždění do dna brázdy.

Některé zde probírané stavy by odpadly, kdybych si počkal na lepší podmínky a také si s úpravou více pohrál. Vzhledem ke stavu pozemku a předpovědi počasí to bylo lepší řešení poorat teď. Dnes u nás svítí slunce, ale před hodinou pršelo. Co se týká utužení kolem - vnějším, tak se nejedná o těžký stroj a celkově to vůbec nevadí. To není hutnění půdy, jako u těžkých traktorů. Kdybych na to měl čas, tak bych projel jednu jízdu s 2 koly a potom se 4 koly. Nejen, že 4 kola se viditelně neprotočí, ale směrové vedení je lepší. Se 2 koly jsem dával ještě dalších asi 20 kg závaží a stejně se to moc nezlepšilo. Tak mám závaží pouze na vnitřních kolech a dle výrobce - velké přední a 3 malé doplňkové vyvažovací. Několikrát nám oral koněm a na první pohled  - jak bylo na  vysoko naoráno se zdálo, jak  oře hluboko. Potom jsem rotavátorem cca v 15 cm poznal, že tam je to tvrdé. Po orbě Vari se rotavátorem doslova utopím, jak je to hned nakypřené. Zadní radličku nemohu moc používat, protože hned jsou nože celé schované v půdě. Musím používat nástavce na nože, aby se rotavátor měl vůbec snahu pohybovat dopředu. Z příslušenství ke kultivátoru mám různé radličky, tak z toho něco případně použiju. Ale zatím mě to netrápí. Chtěl jsem jen ukázat co jsem slíbil. Kdyby konstrukce pluhu byla lepší, tak by nebylo co zlepšovat :))). Ale to jsou mouchy proti jiným kultivátorům - jednoosým malotraktorům - tam je třeba pro dosažení základní spokojenosti podstatně více úprav.