Svoz sena
|
|
 |
 |
HonzaPM - (14) - 18.174 (?) 8.6.2010 10:13
Wimpi, to záleží od rostlinného/půdního druhu, jsou takové, kterým/do kterých musíme živiny dodávat, ale ty jistě nenajdeme v lučních společenstvech. Alespoň ne v takových, jaká já osobně chápu pod pojmem "horská louka".
Nástup hnojení (mulčování = N) = kakosty, kopřivy, bez, bršlice, vlaštovičník, svízel, pryskyřník, mochna a další (dle lokality).
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
HonzaPM - (14) - 18.174 (?), 8.6.2010 10:13
Wimpi, to záleží od rostlinného/půdního druhu, jsou takové, kterým/do kterých musíme živiny dodávat, ale ty jistě nenajdeme v lučních společenstvech. Alespoň ne v takových, jaká já osobně chápu pod pojmem "horská louka".
Nástup hnojení (mulčování = N) = kakosty, kopřivy, bez, bršlice, vlaštovičník, svízel, pryskyřník, mochna a další (dle lokality).
|
|
 |
|
 |
 |
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 44.75 (?), 8.6.2010 10:35
Honzo PM, aby nedošlo k omylu, já nejsem tvrdým zastáncem mulčování, zvláště ne na horských loukách. To za prvé. Za druhé uvažuji takto : pokud se ponechá horská louka svému osudu a ta si po mnoho let žije svým vlastním životem, postupně se zde vyselektují a usadí určité druhy rostlin, pro které jsou dané mikroklimatické podmínky, včetně půdního složení optimální. Ostatní rostliny, kterým to nevyhovuje, postupně tuto lokalitu opustí. Tak se zde za desítky let vystabilizuje optimální rostlinný systém. Rostliny na jaře vyrostou, na podzim zvadnou a zetlí. Louka má v takovém případě stabilizovaný půdní systém, nikdo sem nic nepřináší, ani neodnáší. A nyní ale do tohoto rovnovážného stavu přichází člověk s kosou, křovinořezem, či sekačkou, a začne tyto luční rostliny sekat a odvážet jinam. Ptám se proto jako laik, co se z dlouhodobého hlediska s loukou stane? Nechce se mi věřit, že vše zůstane tak, jak tomu bylo předtím. Pokud ano, tak že by v rostlinné říši fungovalo něco jako pepetum mobile...?
|
|
 |
|
 |
 |
|
HonzaPM - (14) - 18.174 (?), 8.6.2010 10:48
Tak se Wimpi porozhlédni. Určitě uvidíš nějaké příklady údržba/ladem/mulč a jiné.
Na skalách/extrémně suchých/vápenatých či stepních lokalitách (tř. Pálava) jistě bude fungovat to, co píšeš ty - tj. perpetum. Jinde (zejm. vlhko) zvítězí agresivnější druhy. Ale to není z hlediska biodiverzity žádoucí.
Dokud naši vlhčí louku pod domem sekalo 2x ročně JZD, byla plná kopretin, zvonků. kohoutků, štírovníků, kuklíků, rdesen a mnohých dalších. Nyní je dejme tomu 10-15 let ladem a složení je: ostřice, srha říznačka, rdesno, vrba. Žab ubylo, motýli vymyzeli.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
HonzaPM - (14) - 18.174 (?), 8.6.2010 11:02
Dobře, perpetum jsem já osobně myslel přírodní. Tj. rostlina na jaře vzejde, vegetuje, kvete, vytvoří semena, zazimuje. Další roky stejně. Asi jsem si dostatečně nepřečetl, že je myšleno perpetum = seč + svoz.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 20.98 (?), 8.6.2010 20:29
Wimpi: bohužel to takto nefunguje(bohužel protože jinak by byla ČR jako jedna velká zahrádka). Rostlinné tělo je z cukrů vzniklé při fotosyntéze, takže když se tam nechá zetlít, tak lokalitu obohatíš právě o tolik živin, které rostlina vytvořila ze světla... čím víc živin, tím "agresivnější" rostliny a bez údržby bude lokalita směřovat samovolně k lesu(princip sukcese). To že odnášíš seno, tak vlastně zablokuješ obohacování louky a sukcesi blokuješ. Luční společenstvo totiž v našich podmínkách není stabilní rovnovážný systém!!! Takový rovnovážný systém co popisuješ ty u nás funguje jen na skalních výchozech a ostře svažitém terénu, kde je velmi mělká půda a neudrží se tam stromy. Živiny se zde vymývají a splachují deštěm a na takových lokalitách vznikaly v ČR primární stepi... Právě princip toho kosení udržuje ty lokality takové jaké je známe/chceme. Není to úplné perpetum mobile, ale umožňuje to (pro mě asi největší přírodní zázrak) - fotosyntéza - tedy vytváření živin jen z vody, co2 a slunečního světla, což umí jen rostliny. Jediné, co tu na planetě něco vytváří jsou rostliny, všechno ostatní co na planetě žije už jen využívá energii, která se fixovala fotosyntézou. hough, hezký den PD
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 134.105 (?), 8.6.2010 20:43
Při tlení a mulčování trávy nejde o žádné cukry, ale především o celkový dusík. Dusík má jisté kapacity v půdě, část je odplavována vodou a naopak další část přijde se srážkama. O nějaké cukry tady vůbec nejde. Cukry se degradací rozloží v konečném důsledku na CO2 a ne na žádné živiny. Důležitými prvky, které podporují eutrofizaci jsou proteiny resp metabolity vzniklé jejich rozkladem.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 20.98 (?), 8.6.2010 21:46
Krásně jste to napsal... ale pokud píšete základní vysvětlení, tak člověk, který neví o co jde z vaší poučky moc rozumný není... Není to náhodou tak, že všechny procesy, které jste ze napsal jsou navázané na obsah organických látek v půdě? Tedy tím, že tam rozsekám rostlinou celulózu, což je cukr vzniklý fotosyntézou, který se tam následně rozkládá? Hmmm, víte ony všechny organické látky obsahující C, H,O se rozloží na vodu a CO2, takže i ty bílkoviny... Jenže ono jde o proces toho rozkladu chemických vazeb složitějších sloučenin na jednoduší/i přes humin, huminové kys. a fulvo kys./...Org. látky rozkládají mikroorganismy, které např. vážou dusík!! a přebudovávají je na jiné sloučeniny... Půda je velice komplexní, ale vše to začíná u org. materiálu z rostlinných těl, tedy převážně cukrů a to mi nerozmluvíte ani nesmyslem, že důležitými prvky jsou bílkoviny.(prvky jsou třeba N, C,O, K,Ca, zatím co bílkoviny jsou sloučeniny...).Hezký den, PD
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|