Kátrování hlíny na zahradě

Pro menší množství je jednoduchý stojanový kátr /síto/ s oky asi 1 cm2 ke koupení. ale když se jedná o větší množství několik m3. Před několika lety jsem viděl /myslím v receptáři/ pěkné udělátko z koleček a vyřazeného motoru. Ať hledám jak hledám, nemohu se k něčemu podobnému / amaterskému či průmyslovému výrobku dohrabat. Děkuji předem za jakoukoliv související informaci. Jirka

Katr s centimetrovými oky je dobrý na písek nebo zeminu do květináčů. Pro přesívání hlíny na záhon mi připadá příliš hustý. Volil bych oka 1,5 či 2 centimetrové. Jde to taky rychleji.

Jasně, máte pravdu, že oka 2x2 cm jsou asi vhodnější na záhony. Já hledám někde stroj /malou mechanizaci/ na prosívání hlíny, kompostu atd.

Jak by ten stroj hlínu nabíral? Hledáte něco jako bagr?

Pro má množství /několik m3 za rok/ zcela standardní způsob tj. lopata a zdravé ruce.

Tomu vážně nerozumím. A co by měl jako dělat ten stroj??

Vážený pane. Zahradníci používají tři způsoby přesévání zeminy. Jeden je založen na rotujícím válci, jehož stěna je tvořena pletivem. Velikost ok určuje potom frakci prosáté země. Jeden konec je umístěn výš, do něj se zemina vhazuje a druhým koncem, který je logicky níž, nepřesátá zemina vypadává. U průmyslové vyráběných prosévaček s velkým výkonem je uvnitř válce šroubovice, která vhozenou zeminu ještě vede po celé ploše. Druhý způsob je vibrační síto. Je to nakloněné síto, kde vibraci způsobuje vhodný elektromotor se závažím, jenž vyvolá vibrace. Tyto motory se používají u betonářských forem např. při výrobě panelů. Na horní část nasypete zeminu a díky vibracím se zem proseje a na spodní straně se vysype to, co přesít nešlo. Pod oběma síty je to, co jste chtěli mít, přesátá zem. Dá se chytat do koleček. Třetí způsob je ten, který jste zavrhnul, a to holýma rukama přes nakloněné síto. Prima den Vám přeje Stanislaw:-)

Sem tam jsem hlavně dříve viděl toto doma zhotovené, kolovalo to po stavbách. Bylo to určeno na přesívání písku na jemnou maltu, škváru a pod. Princip byl jednoduchý. Síto je v rámu, který je uložen ve vedení (to může být dle dostupnosti U profil, L, jakl). Motor pohání převodovku, která je do pomala. Na výstupní hřídeli je kolo, které má několik otvorů, od středu k venkovnímu okraji a podle toho kde je táhlo uchyceno je výsledný pohyb síta (délka pohybu a rychlost ). Je to změna otáčivého pohybu na přímočarý vratný - jako u spalovacích motorů, ale obrácený výstup pro pohon. Na kole může být čep, který má zajištění maticí do příslušného otvoru a na něm táhlo k sítu. Hlavní jsou otáčky na výstupu, aby vyhovovaly danému účelu - pro rychlost pohybu síta. Dále je možnost zhotovit více rámů a pouze je vyměňovat. Celé zařízení může být zhotoveno např. z železného stolu - nebo toto svařit - šířka pro kolečka. Pod sítem doporučuji přidělat šikmé plochy - asi plech, nebo lino, aby to padalo pěkně do koleček a ne kolem.   

Takový stroj jsem kdysi viděl na stavbě - cedila se přes něj jemná malta ma fasádu. Pro kašovité materiály je vodorovné síto s nádobou nutností, na hlínu mi možná připadá praktičtější to našikmo uložené s využitím gravitace.

V časopisu udělej si sám, č. 52 vyšla zmínka o bubnové prohazovačče - připojuji

BUBNOVÁ PROHAZOVAČKA
Z. VANIČEK z Kutné Hory si zhotovil výkonnou prohazovačku, kterou nezahltí ani dva pracovníci. Kónický buben je poháněn přes převod 1:60 motorkem (300 W) ze staré pračky, takže se otočí asi dvacetkrát za minutu. Jemná frakce propadá oky drátěného pletiva do podstaveného
kolečka, ostatní materiál postupně vypadává vpředu na zem. Prohazovačka má na spodní straně kolmo k ose bubnu závěsné háky s opěrkami, takže ji lze zavěsit na plot, ohradu kompostu ap.; autor ji má zavěšenou na podvozku, který se podobá rámu kolečka, takže prohazovačku lze snadno přemisťovat a zmenšit tak námahu při transportu materiálu.

Obrázek se mi bohužel nepodařio vložit. Chtěl bych něco takového vyrobit z motoru, zavěšení a poháněného čela bubnu automatické pračky Tatramat s vrchním plněním. Máte s tím někdo zkušenosti? Jak správně zapojit původní motor?

Děkuji

Benák