Pro JG: Hrachů jsou v podstatě tři typy. Dřeńový - na prodej lusků, na vylupování do konzerv, na mražení. Záleží na odrůdě. Pro doma je výhodou to, že v dobré chuti zůstává delší dobu než hrách na vaření, tak rychle nezraje, cukry se v drží, jen málo se jich mění na škrob (to je příčinou toho, že po dozrání a usušení se semeno scvrkne. Má tedy na váhu sklizeného osiva menší výnos a špatně se vaří, měkne, ale nerozváří se na jemnou kaši. Ty cukry se chovají jinak než škrob v hrachu jedlém - na vaření. Na krém, kaši se musí mixovat. Na trh v luscích se pěstují odrůdy "velkoluské" s velkým semenem. na mražení je jedno, jestli má lusk deset nebo jen šest semen, hlavně musí odpovídat výnos, mimo speciálních směsí se používají velkozrnné odrůdy. Na konzervaci tepelnou se podle oblastí používají jak velkozrnné, tak malozrnné. je to spíše otázka tradice. Hrách na vaření - pěstování na poli, na semena zralá. Lze ho sklízet i na zeleno, ale doba, kdy si drží sladkou chuť je kratší, jak dozrává, mění se v něm cukry na škroby. Suchá semena jsou kulatá, žlutá, zelená, těžká. Vaří se dobře, kratší dobu, rozváří se na kaše a krémovou polévku sám. Hrách cukrový se jí i s luskem, když jsou semena v lusku jen o málo větší než hlavička sirky. Jí se syrový, lze ho mrazit, blanšírovat, vařit, třeba do "číny". Ten modroluský hrách je typ kapucín. Semena podobná pelušce /i rostlina barvou květu a bazální skvrnou na palistech/, nezralá nejsou tak sladká jako u hrachu dřeňového, trošku to drhne na patře. Existuje i kapucín na vaření, je k sehnání v prodejnách zdravé výživy. Semeno tmavé, skvrnité, rozvařitelné, chuť po uvaření dosti podobná normálnímu hrachu na vaření.
Vařit lze všechny, nezralé, zralé, ale proč sklízet hrášek určený na jídlo v nezralém stavu až v době, kdy plně dozraje v množství větším, než potřebujeme na další výsev? Je samosprašný? Když jde o chuť nezralého hrášku pěstovaného z pytlíku na vaření, je to jako u ovoce. pro někoho je švestka (broskev, meruňka, jablko,...) prostě modré oválné peckové ovoce, ať je to třeba Valor nebo Stanley, Čačanská, nějaký Top.. či Domácí, někdo je v chuti rozlišuje a řadí podle lahodnosti. Prostě někdo jezdí škodovkou a někdo nezná jiné auto než Ferrari. A chválí každý to svoje.
Hrách nepatří do země v místě, kde se čerstvě hnojilo hnojem, kde je zarýpáno zelené hnojení. Tam, kde se mu moc nedaří by měl mít odstup alespoň 4-5 let. Jestli v místě rostou jiné luskoviny (fazol, bob, soja, cizrna,...) chtělo by to zkusit na podzim hluboko zarýt dusíkaté vápno (cca 25 cm). A když ani to nepomůže, hledat příčinu ve chvíli, kdy hrách odchází. Opatrně vyrýt, zjistit jestli přišel o kořeny, nebo jestli chyba není v kořenovém krčku, jestli to není tím, že odcházejí listy či vrchol rostliny. Obecně nemiluje jílovité mokré půdy.
A jaký mám hrášek? Oskar, dávám také pozdní a vysoký Alderman, odrůdu, která nepotřebuje oporu - Kudrnáč. Letos místo Aldermana jiný neznámý, vysoký (leze skoro do dvou metrů) s velkými lusky a pro určitou pestrost ten modroluský. Lusk je menší (jako u Winner). Ten seju ke kmínkům stromků - dá jim trošku dusíku, z kořenů je dost hluboko i humus.
