Vhodný strom pro stín do terasy

Foceno teď v 9 hodin ráno směrem na jih

Víte, já bych si asi vybral jinak než Vy. Dal bych si (pokud od obýváku k hranici pozemku je více než 8 m tak 4-5 m od domu větší solitérní strom jako je ořešák. Náš městský architekt by si místo ořešáku dal platan, šéf památkové péče města nejspíš jírovec (oblíbený za MarieTerezie), T.G.M by si dal lípu malolistou, a Pepa z depa Williamsovu máslovku na semenáči (s výhledem použití plodů na kvas a pálení).

No a pokud chcete naprostý kompromis, dejte si tam Lísku tureckou (Corylus colurna).

SfK.

4-5 metrov od domu by som orech isto nedaval, hlavne z obavy prerastania korenov do zakladov stavby...

Jako stavař a zahradník zároveň mohu říci, že vliv prorůstání kořenů pod základy budov se značně zveličuje. Zejména pak, pokud se jedná o moderní základové konstrukce a stavby provedené podle současných předpisů. Kořeny stromů mimo kotvící zónu (u ořechu menší než okapová linie koruny) jdou tam, kde najdou vodu a v ní rozpuštěné živiny. Moderní dům má podokapní žlaby a srážkové vody svedeny tak, aby nedocházelo k podmáčení základů. Tyto základy jsou navíc často z monolitického betonu a tudíž pevné a bez výrazné výměny roztoků s okolím. Co by tam tedy kořeny stromu hledaly v takové míře, že by nakonec tu stavbu ohrožovaly? Jde tedy spíše o interakci koruny a blízké fasády domu. Je výhodné, pokud plodonosné větve končí metr od fasády, ale není to podmínkou. Každý strom se dá tvarovat, některý snadněji (viz např řez na hlavu, kulové koruny,...) jiné hůře.

Měl jsem ořešák 130-160 let starý, který stál 2 m od stodoly (resp 2,4 m od osy pařezu k fasádě). Podle jizev v letokruzích dostal za posledních 50 let 4× zásah bleskem a z takto poškozené koruny občas vichřice ulomila větev s místem dopadu na taškovou krytinu. Nikdy to nebylo tak příliš vážné, aby se to nedalo opravit za jediné odpoledne. Ořešák kotvil kůlovým kořenem dolů, spoustu kořínků měl pod komposty, ale ve výkopu mezi pařezem a stodolou jich bylo minimálně (protože tam neměl vodu a živiny). Pak kvůli napadení houbou jsme starý nahradili mladým. Ten už nepůsobil jako větrolam, a vichřice s kroupami na stodole nadělaly škody v rozsahu "na 6 odpolední práce".

Pokud chcete nebezpečný strom z hlediska interakce s budovou, pak si pořiďte Topol.

SfK.

Potvrzuju, ořešák o průměru kmene cca 60 cm poškodil stodolu (2 m vzdálenou) jenom tím, že shazoval větvemi tašky. Se základy (kámen a hlína) neudělal nic. Prý odpuzuje mouchy, má ale hodně a   špatně se rozkládajícího se listí. Když pominu zásadu ke které jsem dospěl (stromy prostě k domu nepatří) zvážil bych: jedlý kaštan - otázka, zda tam vydrží, moruši (je i převislá), sladký jeřáb, sakuru nebo převislou břízu - ta jde dobře tvarovat. Prostě něco, co má i zajímavé plody nebo tvar. Turecká líska se myslím dost vytahuje do výšky a to rady není ono. Hezké formy má i buk, ale z něj je dost nepořádek - listí celou zimu a opadává až na jaře, kdy je dost jiné práce.  Bál bych se borovice. Jirka

Moruši nad terasu nedávat. Nemáte nikdy jistotu, že nenalítnou mšice a nebudete mít celou terasu oblípanou medovicí. Navíc plody v době zralosti propadávají a tak je potřeba denně uklízet a sklízet.

Volba mezi jedlým kaštanem a ořešákem by měla být podle geologie v místě. Tam kde se daří ořešákům (alkalické a neutrální podloží, spraše, slíny vápance, pískovce s vápenatým tmelem) se nedaří kaštanovníkům (vyžadují kyselé podloží, žula, rula, železité pískovce apod).

Listí ořešáku se kompostovat dá, jen se musí míchat 1:2 s další biomasou. I jednodruhové listí kaštanovníku, dubu a buku se špatně rozkládá, naopak lipové a březové listí se často rozpadne dříve, než jej stačím uklidit.

Po přečtení historie dotazů úvodního tazatele stejně mám dojem, že stromem první volby bude platan 5 m od domu. Pokud si najedete v Googlemaps nebo mapy.cz na streetwiev Riegrova náměstí v HK, uvidíte jak se dají platany řezat. Jen někdo špatně objednal výšku kmínku a nepočítal s tím, že terén v míse pod mříží bude 0,3 m pod úrovní chodníku a tudíž osoba vyšší než 1,8 m pod stromem neprojde a osoby vyšší než 166 cm mají při průchodu pod stromem divný pocit.

SfK.

Ořešák kvete, jehnědy padají a hnědí, ořechy padají, oplodí padá a hnědí - ořešák je skvělý, máme ho a milujeme ho, ale nad terasu, dobrovolně, nikdy... to listí je pak už to nejmenší.

Já být na vašem místě, zasadil bych kaštanovník. Jednak je to velice krásný strom, s rozložitou korunou (když jej budete vhodně tvarovat), navíc je z něj užitek. Případně - soused má katalpu, kterou vždy na jaře sestříhá jako vrbu a do léta na ní má opět velikou olistěnou korunu (ale není z ní užitek a není tak dekorativní jako kaštanovník ).

Ale nerozumím, proč jej chcete sázet "do terasy" - když jej zasadíte na jih, resp. k JZ rohu terasy, stínu bude dostatek na celou terasu.

Tak do terasy je myšlenka protože se mi to prostě líbí jako kombinace. Navíc mám stromy rád tak mi přišlo zajímavé mít jeden přímo v místě venkovního posezení. Možnost druha je ho vysadit dále od domu zvolit větší strom ale pár metrů před budoucí trasou bych do budoucna chtěl nějaký bazén pokud na něj dojde. Velký strom by pak mohl být problém jak svým stínem tak i množství listí z něho...