Dezinfekce půdy
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 86.56 (?), 9.3.2008 19:27, zobrazeno: 47964x
Dobrý den,
koupili jsme pozemek na kterém žilo spoustu nemocných koček. Chceme na pozemku postavit a popřípadě něco pěstovat, ale máme strach, že v půdě je spoustu roztočů a virů atd...existuje nějaký způsob, kterým bych mohla zahradu (půdu) "vydezinfikovat"?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 221.138 (?), 9.3.2008 20:44
Dobrý večer paní Danielo, prosím o informaci, kterou chemii máte na mysli, co v půdě už je? Stanislaw
|
|
|
|
|
|
|
Daniela. - Diamantový Zahrádkář (1262) - 204.208 (?), 9.3.2008 21:42
Já vím pane Stanislawe, že mi budete oponovat tím, že to přeháním. Ale opravdu není třeba do půdy přidávat další chemii, která má velký vliv na vegetaci. Znečištění je způsobováno :
1) tuhými emisemi (popílek, prach). Tuhé emise ucpávají průduchy na listech. Při ovlhčení se uvolňují rozpustné složky, které pronikají do pletiv. Jde většinou o jedovaté látky rozrušující asimilační barviva. Rostliny kontaminované tuhými emisemi se dostávají do potravních řetězců a ohrožují zdraví člověka a živočichů.
2) plynnými emisemi. Plynné emise jsou produktem spalování uhlí
(SO2), metalurgických výrob (HF, SiF2, sloučeniny rtuti a jiných těžkých kovů, chloru aj.), automobilového a leteckého provozu (CO, sloučeniny olova, aldehydy, oxidy síry, dusíku, aromatické uhlovodíky, benzpyreny), používáním sprejů a chladicích zařízení (freony).
Oxid siřičitý SO2 působí předčasný opad listů, především u jehličnanů. Jedovatě působí zvláště na lišejníky. Spolu s oxidy dusíku, halogenovodíky a chlorem je příčinou kyselých dešťů, okyselování půd a povrchových vod. V kyselých půdách je narušena mykorrhiza, stromy špatně rostou a odumírají. Daniela.
|
|
|
|
|
|
|
host - 97.194 (?), 9.3.2008 22:06
Dobrý večer. A takovou lokallitu, kde se děje vše co popisujete, tu jste viděla prosím kde? Stanislaw.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 97.194 (?), 10.3.2008 6:56
Dobrý den paní Danielo, určitě nejsem z jiné planety, to opravdu ne. Tak třeba k těm průduchům. Mimo vodních rostlin se vyskytují na spodní straně listů a slouží k tomu, aby nimi byly vyloučeny plyny, které vznikají v rámci metabolizmu rostlin. O nějakém ucpávání nemůže být řeč. A pokud by se tak náhodou stalo, je jich na jednom listu tak obrovské množství, že to vůbec nemůže ovlivnit funkci tohoto listu. A o zbytek se postará déšť, který mimo jiné k tomu slouží. To další přejdu, neboť freony jsou jak víme dávno velmi přísně omezeny. A co se týká kyselých půd, tak vlastní vegetace na těchto plochách je dávno přizpůsobena tomuto prostředí a roste vesele dál. Pokud jste měla na mysli emise z elektráren, tak tam už taky není problém. Tak kde je? Stanislaw:-)
|
|
|
|
|
|
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 228.179 (?), 10.3.2008 7:43
Je pravda, že velké zdroje emisí (spalovny, elektrárny, výroba tepla ve velkém) jsou dnes technologicky náležitě vybaveny, a splňují limity, pohybuji se v tomto prostředí.
Trochu jiná situace je u metalurgických provozů (kterých je např. na Severní Moravě požehnaně) - ty jsou opravdu významný zdroj emisí, třeba dioxinů a polétavého prachu - na ten se většina polotěkavých organických látek sorbuje a dostane se takhle snadno do plic.
Problém, o kterém se u nás moc nemluví, jsou malé zdroje - absolutně žádná těchnologie čištění spalin a spousta lidí strčí do kamen naprosto cokoli. Jsou-li dnes nějaké emise SO2 v ovzduší, pak z malých topenišť. Problém malých zdrojů je daleko větší, než si lidi myslí - poslední studie ukazují, že jejich vliv byl v minulosti těžce podceněn (takové studie se dělaly i tady v ČR) a emisní faktory byly nastřeleny od boku.
Asi nemá smysl se tady více rozepisovat, ale vadí mi bagatelizace problému...
|
|
|
|
|
|
|
host - 151.203 (?), 9.3.2008 20:59
Prolijte zahradu chlórem, přikryjte plachtou. Za měsíc odkryjte a můžete začít s oživováním pozemku. To je někde musíte sehnat všechny hodné roztoče, mikroorganismy, houby, broučky a další breberky které se podílejí na dobré kvalitě půdy. To vše musíte po zahradě rozmístnit. Potom musíte chvilku počkat než se vše namnoží. zapomněl jsem, že než začnete pozemek oživovat musíte počkat až se chlór z půdy vyvětrá. urychlíte to přerytím a častým kypřením.
Druhá varianta je, že přestanente blbnout a bát se toho, s čím se denně setkáváte v parcích, na ulicích apod.
Pokud jsem hrubý - omlouvám se. Ale jestli nechodíte po ulicích s rouškou na obličeji, tak nevím čeho se zas tak moc bojíte. V prachu na ulicích mí´áte namícháno vše, co máte i na své zahradě. nebo si myslíte, že nemocné kočky byly jen na této zahrdadě a nechodily na ulice, do parků a podobně?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|