Zazimovala bych ji stejně jako všechno ostatní, nahrnout k sazenici listí, přiklopit chvojím a pokud u Vás v Krkonoších napadne sníh, ten už se o zazimování postará sám.
Bobkovišeň pochází ze Středozemí. U nás se tento dekorativní, po celý rok tmavě zelený keř pěstuje v parcích, zahradách i na hřbitovech. Dobře roste v polostínu, na vlhčích humózních půdách. Při tuhých zimách namrzá, mladé rostliny mohou uhynout.
Jedovaté jsou všechny části rostliny, zejména semena a listy obsahují glykosid amygdalin, jehož štěpením se v organismu uvolňuje prudce jedovatý kyanovodík. Hlavně dětem mohou být nebezpečné lákavé peckovice, omylem považované za jedlé plody. Otrava rychle postupuje a projevuje se bolestí hlavy, závratěmi, nevolností, růžovou barvou kůže, dušností i ztrátou vědomí. Doporučuje se vyvolat zvracení a podávat aktivní uhlí, lékařská pomoc je obvykle nutná. Příznakem otravy zvířat je neklid, těžký dech, vrávoravá chůze a křeče, po krátkém uklidnění hynou. Kosi a drozdi peckovice požírají bez následků. Z listů se dříve připravovala tzv. bobkovišňová voda, používaná jako utišující prostředek.
