Zpracovani sipku

Nejí se celý, ale musí se zbavit semínek a hlavně těch osinek mezi semínky. Pak se z něj dělá "kompot ve vlastní šťávě" (klevela), nebo jam (marmeláda).

Vcelku se zpracovává pouze na nápoje. Sušený plod na čaj a čerstvý na šípkové víno. Když se víno nepovede, přepálí se to na šípkovici. Když se šípkovice nepovede, udělá se z ní a čerstvého šípku šípkový likér.

Jinak toto téma patří na kulinari.cz

Nešly by šípky odštavnit syrové, nezbaví se těch "ostrých chloupků" a pak zpracovávat, třeba na marmeládu?

S.

Jistě by to šlo, ale z kila šípků byste dostal pár kapek šťávy. Teoreticky by se asi daly rozvařit a propasírovat přes velejemné síto. Při jemnosti chloupků by i to byl asi problém.

 Když jsem vyloupal asi stovku šípků rugózy, přestalo mě to bavit tak jsem hledal jestli to nejde jinak. V kuchařce to píšou - uvařit celé a propasírovat. Tak jsem to zkusil. Ty chloupky buď změkly nebo se tím pasírováním rozbily, výsledný produkt v krku neškrábe. Nedokážu si představit tu trpělivost čistit od semínek a chloupků klasické šípky z meze. 

Je to tak, já jsem zkoušel umixovat v mixéru, tím vzniklo lepidlo, které dokázalo zastavit motor. Bylo nutné přidat vodu a tím zřejmě nabobtnají vlákna. Pak už to šlo umixovat a pasírovat. Na prostřední kovové sítko robotu Ovatio3 ještě prošla i trocha drsného, na nejjemnější už ne, jen mne mátlo, že ten zbytek na síti nebyl tuhý. Ale to byla ta vláknina, co škrábe v krku. 

Ne, nepoužívá se šťáva (skoro žádná by nebyla), ale celá dužina. Momochodem, to víno je vynikající, z jedné várky šípků se dělá dvakrát. Šípky musí přejít první mráz, pak se pouze zbaví stopek a okvětí, čistit vevnitř se nemusí.

Starý předpis, podle kterého ho dělám :

Na 2 litry šípků ase svaří 1 kg cukru ve 2 litrech vody, studené se nalije na šípky ve 4 litrové lahvi, pováže propíchaným papírem. Nechat na teplém místě cca 3 měsíce, dokud šípky neklesnou ke dnu. Pak víno stočit do lahví. Dělá se dvakrát po sobě, druhé víno je ještě lepší, než první.          Lída

Cené rady najdete v "J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.".

Pro zpracování na víno se trhají přešlé mrazem nebo se před založením kvasu nechají přemrznout v mrazáku.

Pro zpracování na marmeládu či kompot je nutné je sbírat dokud jsou tuhé. Plody přepůlíte a jen nahrubo odstraníte vnitřky. Další část vymyjete ve vodě okyselené kyselinou citronovou. Následně je potřeba rozrušit strukturu červené dužiny, aby to vůbec šlo pasírovat. To uděláte buď rozvařením, nebo zmrazením a rozmrazením. Jakmile máte dřeň, postup je už standardní jako u rybízu, rakytníku a jiných včetně možnosti směsování s jinými sezónními plody (nastavení jablečnou dření, jeřabinami, dřínky, aj.).

Nezkoušel jste někdo udělat štávu v přepařovacím hrnci? Chci to letos vyzkoušet, tak co mám očekávat.

můžete očekávat velkou spotřebu energie a mizivý výsledek.

Šípek ani ve verzi velkoplodé růže svrsklé (Rosa rugosa) nemá tolik šťávy, která by se uvolňovala pařením. Při zpracování šípku získáváte dle možností co nejvíce sušiny ve formě dřeně z dužnatého oplodí a nikoliv šťávu. Louhování aromatických látek je možné jen v cukerném roztoku za působení enzymů a kvasinek, jak píše paní Lída.