Chyba bude jinde, jistě ne v délce uzení. Napíšu, co mi radil kdysi starý řezník, když jsem s klobásami začínal.
1. Asi 30 - 40% libového (hovězí, králík, atd., nyní používám mražené měšťanské krůtí, je to bez práce) umlít na co nejjemněji. Nevím, jestli mixováním nedojde k destrukci makromolekul a k horší pojivosti prátu. Lze přidat i trochu povařených mletých kůží, ale ne příliš.
2. 60 - 70% tučného vepřového na drobné kostičky nebo umlít ne největší šajbě . Obě masa mohou být čerstvé i naložené (takové se samozřejmě již dál nesolí)
3. Do jemného přidat sůl (příp. rychlosůl), pepř a další koření krom paprilky, vodu (asi 20% hmotnosti masa), vše co nejchladnější, může být i strouhaný led.
4. Jemnou frakci dlouho, skutečně dlouho míchat a roztírat klouby prstů proti podložce, velmi to lepí
5. Do tučného vepřového (směs 2/3 bůčku a 1/3 plecka, ale je to asi jedno) dát sůl, česnek a papriku. Rychlosůl ne. Vmíchat do prátu opatrně, jen aby směs byla homogenní , ale aby se kousky tučného nerozmatlaly. Pomůže opět, bude-li maso hodně chladné - kostičky tak zachovají tvar.
6. Naplnit střeva a nechat je přes noc zavěšená na hůlkách z udírny v chladnu (ale nemusí být takové jako při zpracování masa, stačí kolem 10 - 15 st). Klobásy mohou být vlhké, ale neměla by z nich kapat voda
7. Před uzením tremperovat na pokojovou teplotu (omezí srážení par a sazí na pobvrchu klobás
Technologii přípravy a uzení má jistě každý trochu jinou. Možné příčiny Vašeho neúspěchu vidím tyto:
- mixování masa místo mletí, podobně, když například důkladně rozmixujeme roztok želatiny, nezrosoluje
- krátké míchání jemné složky, teprve delší manipulací se uvolní lepivé látky
- příliš libové vepřové - to může mít vliv na suchost, ne však rozpadavost klobás