Nahořklé maso z nové udírny



Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?)
2.12.2008 17:14

díky za upřesnění - ale vzpomínejte se mnou, z čeho byly první dialyzační membrány? Z celofánu, procházela jimi jak voda, tak solubilmí  katabolity.

Jinak jsem nechtěl  mnemotechnický výklad komplikovat  vysvětlováním osmotických tlaků a jeho vlivem na vznik vyššího vodního sloupce ve druhé komoře.

S ledvinami to není už tak jednoduché - v glomerulech se jedná v podstatě o tlakovou filtraci, takové malé A-V tlaková hemofiltrace, v tubulech se uplatňují jak aktivní mechanismy svtřebávání a vylučování, tak i osmotické pohyby přes membránu. Aktivní mechanismy jsou zde ale nezastupitelné.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

                     
host - 34.194 (?), 1.12.2008 22:51

Díky.Jarda

                     
host - 235.12 (?), 4.12.2008 12:43

Nerad se mýlím, ale v Prubanu (pružný obvaz) je pryž.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 94.12 (?), 4.12.2008 12:53

Ač nerad, mýlíte se . Pruban je ze 100% bavlny:  Viz zde:

http://cz.hartmann.info/CZ/78642.htm

                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 166.66 (?), 2.12.2008 15:49

add. osmotické tlaky - představte si to tak jardo, do kýblu nalejete vodu a nasypete sůl, ta se i bez míchání zvolna rozpustí, a když tomu dáte čas, nevznikne v kýblu místo s vyšší a nižší koncentrací, ale postupně se nastolí stav, kdy bude v kýblu roztok všude stejně koncentrovaný. Tak, to je jeden ze základních ověřených fyzikálních úkazů. Teď vezmeme kýbl dva - bude stejný, ale uprostřed bude mít svislou membránu z celofánu, spojenouse stěnami i dnem kýblu. Nalijete do kýblu, do obou polovin vodu. Do jedné nalijete vodu čistou, do druhé solný roztok. Co se stane? Celofán je tzv. permeabilní, či semipermeabilní - to znamená zcela, nebo částečně prostupný pro ionty solí a některých látek. Pro vodu je ale dostatečnou bariérou - Co se tedy stane? podle přírodních zákonů směřují neorganizované systémy k entropii. Když se vrátíme k našemu kýblu, nebude v něm polovina se slanou vodou a polovina se sladkou, ionty soli projdou celofánem a činí tak dlouho, až se koncentrace vyrovnají, ve finále máte v kýblu v obou polovinách stejně koncentrovaný roztok. Stejná situace by nastala pokud byste v jedné polovině měl slanou a ve druhé ještě slanější vodu.

Pokud by byla membrána částečně průchodná i pro vodu došlo by k tomu, že by navíc voda z méně koncentrované poloviny našeho experimentálního kýblu proudila do poloviny s vyšší koncentrací.

A jsme u jádra pudla - Buňka svaloviny masa je tvořena takovouto propustnou, či částečně propustnou membránou. Takže, když dáte maso do koncentrovaného roztoku soli - sůl jednak vběhne do buněk, aby došlo ke srovnání koncentrací, tedy ve směru koncentračního spádu a zároveň je z buňky aktivně díky koncentračním spádům a osmotickému tlaku "vytahována" voda - což je princip nasolování masa jako takový.

Pokud byste chtěl provést pokus ověřující tyto věci na živém modelu, stačí vypít lahev koncentrovaného cukrového sirupu - v žaludku tím vytvoříte koncentrovaný roztok sacharózy, ta ale nikam nemůže přestoupit, ale ve sněru koncentrace, přes stěny buněk natáhne velké množství tekutiny - mohutně se tak zvětší obsah žaludku a horních etáží trávicího traktu, podobný pokus (nejčastěji hloupá sázka)  končí mohutným zvracením. Osmotickými zákony úspěšně naředěného sirupu.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 94.12 (?), 2.12.2008 16:29

Když už jsme u té fyzikální teorie, Alí, myslím, že tam máte drobné chybičky - nebo se mýlím já, nejsem chemik.
 1. Semipermeabilní memrána jako celofán je prostupná naopak než píšete, tedy pro vodu. Ionty neprocházejí. Proto taky cukrový roztok v žaludku natáhne tu vodu
2. Když budete mít ten kýbl s celofánovou přepážkou, koncentrace roztoků se nikdy úplně nevyrovnají. Voda bude pronikat přes membránu ke slanějšímu roztoku. Tím jí ale bude v té slanější polovině kýblu přibývat, takže hladiny budou mít různou výšku. Až hydrostatický tlak té vyšší hladiny se vyrovná odmotickému, přechod vody přes membánu se zastaví. Tak lze taky hodnotu osmotického tlaku změřit.
   Existují ještě další membrány - třeba dialyzační, ta je propustná pro vodu a ionty a nepropustná pro velké molekuly bílkovin. Na jejím principu pracuje umělá ledvina, nakonec i ledviny přírodní.

                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 2.12.2008 17:14

díky za upřesnění - ale vzpomínejte se mnou, z čeho byly první dialyzační membrány? Z celofánu, procházela jimi jak voda, tak solubilmí  katabolity.

Jinak jsem nechtěl  mnemotechnický výklad komplikovat  vysvětlováním osmotických tlaků a jeho vlivem na vznik vyššího vodního sloupce ve druhé komoře.

S ledvinami to není už tak jednoduché - v glomerulech se jedná v podstatě o tlakovou filtraci, takové malé A-V tlaková hemofiltrace, v tubulech se uplatňují jak aktivní mechanismy svtřebávání a vylučování, tak i osmotické pohyby přes membránu. Aktivní mechanismy jsou zde ale nezastupitelné.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 77.39 (?), 2.12.2008 17:44

Jistěže.
Ano, princip Henleyovy kličky a mechnismus tvorby hypertonické moči, to byla nepříjmná úskalí fyziologie...

                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 166.66 (?), 3.12.2008 10:12

tak, tak

                     
host - 221.214 (?), 15.12.2008 20:22

Jen na doplnění pro ty, které to zajímá: to je princip praskání zralých (sladkých)  třešní, když na ně déle prší. V deš´tové voddě je mizivá koncentrace jakýchkoliv solí, v buňkách třešně je vysoká koncentrace cukru. Voda je do těchto buněk nasávána přes buněčnou stěnu tak silně, až buňky praskají.  Tento princip se v přírodě uplatňuje velmi často -. klíčení, transport vody do rostliny,  vylučování odpadních látek z buňky...

Jinak k té udírně, abych se držel původního tématu: já bych tipoval na tepelný režim, hlavně proto, že ta krásná udírna je plechová - což dát do ní něco jako dřevěnou bednu? Zrovna teď (po létech různých improvizací)  stavím zděnou a mám z něčeho podbného obavy a určitě tu vnitřní výdřevu udělám. Jinak v mém mládí jsme léta udili v kovovém pařáku na brambory -byl to vlastě takový kotel s topeništěm-, kde se kotel vyndal a do topeniště se zavedla roura od kamen cca 1,5 m dlouhá obsypaná hlínou. Topilo se v improvizovaném venkovním topeništi. z cihel a hlavně: nemělo to komín a kouř unikal vrchem pařáku, kde ležel jen starý jutový pytel jako víko. Maso se vkládalo, až když to bylo vyhřáté. Uzené i klobásky by ly super a tak dobré, že nám to jednou někdo vykrad my my jsme zřejmě topili několik hodin k radosti zlodějů zbytečně.

                     
host - 34.194 (?), 11.12.2008 14:36

Díky pane Ali za vysvětlení.Prosím jak Vy  nakládáte maso na uzení a na klobásy? Kolik soli na 1 kg atd.Jaké používáte dřevo jak dlouho lákujete a udíte a na kolik stupňů topíte?Jestli používáte nástřik lákem tak mi prosím řekněte kolik a jaké soli používáte.Já tyto postupy které používám mám 100% odzkoušené a maso i klobásy nejsou přesolené.Možná že se v některých věcech nebo postupech mýlím proto bych chtěl vědět i vaše postupy a poměry které používáte.Udírnu mám společně s krbem vyzděnou šamotovýmy cihlami a topný kanálek je  dlouhý 1 metr.Topím suchým dubem třešní švestkou a nikdy jsem maso nebo klobásy neměl nahořklé nebo kyselé.Díky Jarda.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Jak je to s kvalitou Red Einhell?22.11.2024
Inspiraci pro zahradní domky22.11.2024
Obsyp zapuštěného bazénu22.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika